Tomáš Chorý a David Douděra do reprezentace nepatří! Vůbec. Reprezentace není žádná polepšovna

Česká fotbalová reprezentace oznámila širší nominaci na mistrovství světa a mezi 54 jmény znovu figurují i Tomáš Chorý a David Douděra. A člověk si musí položit jednoduchou otázku: opravdu už nám nezáleží ani na elementární sportovní kultuře?

Ano, oba fotbalisté umějí hrát. Nikdo netvrdí, že Chorý neumí dát gól nebo že Douděra neumí odběhat zápas. Jenže reprezentace není jen soupiska statistických dat z Opta serveru. Národní tým má být také vizitkou českého fotbalu. A právě tam začíná problém.

Ergo kladívko, pan Tomáš Chorý letos sbírá červené karty skoro rychleji než někteří hráči žluté. Podle médií šlo už o třetí vyloučení v ligové sezoně.

Připomíná se plivnutí na soupeře, úder do (mužského) rozkroku gólmana i poslední loket v derby.

A David Douděra? To je taky pěkný ptáček, jen co je pravda. Ten v derby rovněž nezvládl emoce, byl vyloučen a oba hráči následně skončili mimo kádr Slavie. Dokonce dostali svolení hledat si nové angažmá.

To vážně není maličkost. Když vás vlastní klub po vrcholu sezony prakticky vyhodí z kabiny, není to signál „drobný exces“. Je to zpráva, že jste překročili hranici.

A přesto přichází reprezentace se vzkazem: „Nevadí, hlavně že umíte kopat do míče.“

To je strašně krátkozraké.

Fanoušci přece nechtějí jen výsledky. Chtějí také tým, kterému mohou fandit bez pocitu trapnosti. Národní mužstvo má reprezentovat zemi, ne Twitterové kompilace faulů a disciplinárních excesů. Není náhodou, že už vznikají petice požadující jejich vyřazení z reprezentace.

Argument „je to jen širší nominace“ také neobstojí. I širší nominace je symbol. Je to sdělení, koho považujete za vhodného reprezentanta České republiky. A pokud po všech těch incidentech stále říkáte „ano, tihle dva jsou v pořádku“, vysíláte velmi zvláštní signál mladým hráčům i fanouškům.

Možná by stálo za to si připomenout, že reprezentace není azylový dům pro fotbalové recidivisty. Dres se lvem na prsou má být odměna, ne automatický nárok.

A jestli dnes český fotbal tvrdí opak, pak se nemůže divit, že veřejnost začíná být vůči reprezentaci čím dál cyničtější.