Článek
Říkalo se mu brněnský Maradona. Nejen proto, že měl nízké těžiště a obratnost, ale hlavně proto, že z míče dokázal udělat zázrak. Roman Kukleta byl z těch hráčů, kteří nepotřebovali taktické tabule a grafy. Stačilo mu dát balon a hřiště ožilo.
„Déte mně to a běžte se na půlku vobjímat.“ Hláška, kterou se „Kukin“ proslavil. Dodnes ji připomíná jeho fotbalový žák Petr Švancara.
R.Kukleta se poprvé narodil v Řícmanicích v roce 1965, fotbal ho pohltil už v dětství.
Ve Zbrojovce Brno debutoval v osmnácti a hned bylo jasné, že tady běhá něco výjimečného. Technika, klid, přehled, střela – a charisma, které by se dalo krájet. Brno ho milovalo, a Sparta ho musela mít.
V roce 1988 přestoupil na Letnou a tam začala jeho nejzářivější etapa. Tři tituly, 84 ligových zápasů, sezóna 1990/91 zakončená jako král střelců se 17 góly.
Góly dával elegantně, bez násilí – jako když houslista ladí strunu.
Pak přišel zahraniční sen – španělský Real Betis Sevilla. Jenže sny bývají vrtkavé. Klub nepostoupil, trenér skončil a Roman se s nadhledem sobě vlastním rozhodl, že „na to kašle“.
Od roku 1993 zase válel za Zbrojovku Brno. Až do roku 1996.
Božský, ale nedisciplinovaný plejer
„Talent od Pánaboha, ale bez disciplíny,“ říkali o něm trenéři. A měli pravdu i neměli. Roman Kukleta byl typ, co by v dnešním světě fotbalu plném výživových plánů, GPS vest a psychologů asi dlouho nevydržel. Ale právě ta jeho obyčejná lidskost, cigareta po tréninku a úsměv po gólu z voleje z něj udělaly legendu.
Poslední prvoligový zápas – 17. listopadu 1995. Bylo mu třicet. A pak, bohužel, životní příběh uzavřel příliš brzy.
V roce 2011 zemřel, ve věku pouhých 46 let.
Co po něm zůstalo?
Vzpomínky. Gól nůžkami proti Slušovicím, který se v Brně vypráví dodnes. Otevřenost, humor a nespoutanost. A taky připomínka, že talent nestačí – že k úspěchu je třeba i ta nudná část: práce, režim, pokora.
Ale ruku na srdce – kdyby byl Kukleta (Kukin) jiný, možná by nebyl náš Roman.
Ten, co s úsměvem dokázal obejít tři obránce a ještě si s nimi podat ruku.
Ten, o němž si Brno i dnes říká: „Škoda, že už takoví nejsou.“
Závěr:
Roman Kukleta, fotbalový brněnský básník, byl symbolem fotbalu, který se hrál srdcem, ne kalkulačkou.
Byl to fotbalista, který měl v sobě něco, co se nedá naučit – tu jiskru, co dělá z kluka z Řícmanic legendu. Brněnský Maradona.
A i když už dávno nehraje, jeho jméno pořád zní z tribun, kde lidé vzpomínají, že fotbal kdysi býval víc o radosti než o statistice.
Dnes (26.10.) je to již 14 let, kdy nás „Maradona z Lužánek“ opustil.
Čest jeho památce.
Prameny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Kukleta
https://brnensky.denik.cz/fotbal_region/zemrel-roman-kukleta-fotbalovy-basnik-20111026.html
vlastní vzpomínky autora
Luboš Jeřábek: Československý fotbal v číslech a faktech − Olympia 1991
https://brnensky.denik.cz/fotbal_region/strelec-kukleta-byl-v-osmdesatych-letech-idolem-luzanek-20130304.html
Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu − Libri 1997
