Článek
Její profesní cesta vedla přes kancelář známé soudkyně Elišky Wagnerové, každodenní rozhodování o trestných činech až na Ústavní soud. A právě její profesní zkušenosti mohou být při rozhodování o ústavních stížnostech velmi zajímavé.
1. Její právnickou kariéru výrazně ovlivnila Eliška Wagnerová
Dita Řepková se s Eliškou Wagnerovou profesně setkala už na začátku své kariéry. Po studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity působila jako její asistentka nejprve u Nejvyššího soudu a následně také u Ústavního soudu.
Sama Řepková později uvedla, že ji Wagnerová výrazně profesně formovala.
Nebyla to přitom pouze práce „u stolu“. Řepková zažila Wagnerovou v době, kdy prosazovala změny ve fungování justice, včetně většího využívání asistentů soudců. Z dnešního pohledu je přitom právě tento systém naprosto běžnou součástí fungování nejvyšších soudů.
Je tedy poněkud symbolické, že žena, která kdysi působila jako asistentka Elišky Wagnerové, dnes sama usedá v soudcovském křesle Ústavního soudu.
2. Z akademického světa rychle přešla k „tvrdé“ soudní praxi
Dita Řepková (rozená Válková, narozená v roce, kdy došlo k otevření tehdy největšího obchodního domu Kotva v Praze) není pouze váženou právničkou s akademickými tituly.
Ergo kladívko, pro složení justiční zkoušky v roce 2006 se v roce 2008 stala soudkyní a její další profesní cesta vedla na Městský soud v Brně a později na Krajský soud v Brně. Specializovala se především na trestní právo.
To je důležitá informace. Ústavní soud totiž neřeší jen abstraktní otázky ústavního práva. Jeho soudci se často musí zabývat velmi konkrétními lidskými osudy – například otázkami vazby, trestního řízení, ochrany vlastnického práva nebo práva na spravedlivý proces.
Řepková navíc v roce 2021 úspěšně dokončila doktorské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Její disertační práce se věnovala ochrannému léčení a zabezpečovací detenci.
Její profil tak spojuje dvě poměrně odlišné zkušenosti: akademické právní uvažování a každodenní soudcovskou praxi.
3. Ústavní soud nechce měnit v další odvolací instanci
Možná nejzajímavější je její pohled na samotnou roli Ústavního soudu. Při projednávání své nominace v Senátu zdůrazňovala princip soudcovské zdrženlivosti. Výrazně se vymezila proti představě, že by Ústavní soud měl napravovat každou chybu obecných soudů.
Její formulace byla poměrně výstižná: nezákonnost podle ní automaticky neznamená neústavnost. Ústavní soud podle jejího názoru nemá být další odvolací instancí, která bude znovu posuzovat každé rozhodnutí obecných soudů. Zasáhnout má především tam, kde je skutečně dotčeno základní právo nebo svoboda.
A ještě jeden zajímavý detail. Přestože se při své nominaci označila za konzervativněji orientovanou soudkyni, její postoje nebyly jednoduše zařaditelné do škatulek. Například nebyla proti možnosti adopcím dětí stejnopohlavními páry.
A jak se na Ústavní soud dostala?
Prezident Petr Pavel ji navrhl v říjnu 2024. Senát její nominaci schválil mimořádně přesvědčivým poměrem – v tajné volbě pro ni hlasovalo 71 ze 77 senátorů. Dne 12. prosince 2024 ji prezident jmenoval ústavní soudkyní, kde nahradila Davida Uhlíře.
Dita Řepková tak představuje poměrně neobvyklou kombinaci: brněnská rodačka, zkušená trestní soudkyně, někdejší spolupracovnice Elišky Wagnerové, doktorka práv a nyní členka nejvyššího orgánu ochrany ústavnosti.
A protože na Ústavním soudu působí od prosince 2024, její nejzajímavější „kapitola“ se vlastně teprve píše. Nyní je stále v první čtvrtině svého mandátu.
Prameny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dita_%C5%98epkov%C3%A1
https://www.usoud.cz/soucasni-funkcionari-a-soudci/
https://www.usoud.cz/aktualne/dita-repkova-se-stala-soudkyni-ustavniho-soudu
https://www.info.cz/podcasty/dimun/nechci-abychom-byli-dalsi-odvolaci-instanci-rika-ustavni-soudkyne-dita-repkova
