Článek
Mnozí z vás ho už znají — a pokud ne, dnes je ten pravý den začít skalními tóny, satirou a upřímností jeho písní vnášet trochu světla do naší všednosti.
Když se zamyslíme nad slovem „písničkář“, některým naskakuje obraz starších „gitár“, melancholických tónů a nostalgie. Ale Vráťa Hošek dokázal, že toto označení může nést i odvážnou jiskru, vitalitu, gesto ironie a připomenutí, že i prostřednictvím písně lze komentovat svět, v němž žijeme. Jeho spojení hudby, textu a společenské reflexe mu otevřelo cestu i pro publikum, které nečeká, že písnička bude jen „pěkná“, ale že může i burcovat, klást otázky, čistit prach z našich ustálených pohledů.
Ve zmíněném článku na Medium/Seznam se o něm píše jako o „vycházející hvězdě českého písničkářství“.
A skutečně — i když je Božský Vráťa „stále mláááád“ a má mnoho před sebou, už nyní stojí v roli, kdy jeho tvorba rezonuje.
V něm nemáme jen autora písní, ale v něm máme „vypravěče současnosti“. Hudba Vráti Hoška není únikem od reality — je s ní dialogem. Připomíná nám, že i v běžném dni jsou momenty, které stojí za písničku: malý absurdní detail, podivný zvyk, scénka ze školní výuky dějepisu (třeba něco z druhé světové války) či útržek rozhovoru v tramvaji v Kobylisích.(tam, co zastřelili Heydricha).
Mezi jeho známá díla patří např. písně „Cepín“ či „Sudety“, jež získaly pozornost posluchačů pro svou chytlavost a vtipnost.
A také jeho předělávka „Měl jsme vůbec rád?“ od Ewy Chobot Farné, ukazuje, že Vráťa humor a satiru prostě umí.
Jedním z kouzel jeho koncertů je atmosféra – nespěchá, lehce popíjí, rozmlouvá s publikem, vtahuje jej do svých příběhů. A někdy i nad sklenkou po koncertu (jak též uvádějí svědectví nemlčenlivých hrdinů z vystoupení a hlavně po nich, zde raději udělejme pomyslnou Tečku.)
To je dar, který mnozí umělci ztrácejí: schopnost být mezi lidmi, nebýt na pódiu jen jako „hvězda“, ale jako součást sdílené chvíle.
Dnes tedy vzdáváme hold nejen Vráťovi jako muzikantovi, ale i Vráťovi jako vypravěči a dobrému člověkovi.
Děkujeme za ten pohled na běžné věci s humorem, za tóny, které se vkrádají do hlavy a rozpomínky a občas vyvolají úsměv, jindy zastaví krok a nechají nás poslouchat vlastní svět.
Milý Vráťo, přejeme Ti, aby sis zachoval odvahu ptát se, vypravovat, překvapovat.
Aby Tvé písně (nejen o Protektorátu a Mnichovu) dál nacházely cestu k lidem, kteří chtějí slyšet něco víc než jen melodii — chtějí slyšet příběh a poučení z historie.
Šťastné narozeniny!
Jak by řekla moje prababička ze Sudet - Herzlichen Glückwunsch an unseren großartigen Künstler!
Pramen:
IG a FB pana Vr.Hoška
