Článek
A ani téma délky období u citovaných výborů explicitně neřešil a nadále neřeší. Přesto lze jednoznačně dovodit, že výbory zastupitelstva obce jsou svým funkčním obdobím fakticky svázány s funkčním obdobím samotného zastupitelstva obce.
V další části se zabýváme především na tématiku opomíjeného výboru pro národnostní menšiny. A to zejména na sporné teoreticko-praktické výzkumné otázky ohledně vzniku, změny a zániku tohoto specifického tělesa a jeho legálními kompetencemi. Budeme též mj. analyzovat praktickou sub-otázku, zda se započítávají do rozhodného počtu obyvatel obce, kteří se hlásí k jiné než české národnosti, výhradně fyzické osoby s trvalým pobytem, nebo i osoby s tzv. přechodným pobytem?
Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
Výbory zastupitelstva jsou jeho poradními, iniciačními a pomocnými orgány, jejichž existence je z povahy věci podmíněna existencí zastupitelstva samotného. Právní úprava ukotvená především v § 117 zákona o obcích č. 128/2000 Sb., vymezuje výbory jako orgány zastupitelstva, přičemž jejich ustavení, složení a působnost jsou odvozeny z rozhodnutí zastupitelstva. Zákon o obcích ani žádný jiný právní předpis žádnou určitou lhůtu, do kdy by měly být výbory zřízeny, nestanoví. Avšak pozor, vzhledem k zákonnému úkolu zastupitelstva obce povinně zřídit finanční a kontrolní výbor (§ 117 odst. 2 zákona, o obcích) se interpretací dovozuje[1], že by se tak mělo stát okamžitě.
Tedy bez zbytečného odkladu, jakmile je to reálně „na obci“ možné. Jinak vyjádřeno zřízení citovaných povinných výborů zastupitelstva obce by mělo být zařazeno již na program ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Tedy tak, aby povinnost plynoucí z ustanovení § 117 odst. 2 zákona o obcích mohla být splněna. Doporučuje se zařadit na pořad úvodního jednání zastupitelstva obce/města samostatné dva programové body. Za prvé ustavení kontrolního a finančního výboru zastupitelstva obce a za druhé: volba jeho členů, předsedy a místopředsedy/ů.
Nejsilnějším argumentem pro spojení výborů se zastupitelstvem je skutečnost, že předsedou výboru musí být vždy člen zastupitelstva obce (§ 117 odst. 4 zákona o obcích). Tedy s odchylkou osadního výboru, tam předsedou zastupitel obce být nemusí. Tato podmínka znamená, že v okamžiku zániku mandátu člena zastupitelstva obce nemůže nadále vykonávat zákonitě ani funkci předsedy výboru, což by v praxi vedlo ke kompletní nefunkčnosti výboru zastupitelstva obce.
Dalším podstatným okamžikem je, že zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí v § 55 odst. 2 písm. d) explicitně vymezuje, že mandát členů zastupitelstva zaniká dnem voleb do nového zastupitelstva. Citovaný moment je proto nutno pokládat i za faktický konec existence výborů, neboť ty bez členů zastupitelstva nemohou řádně fungovat.
Možnost dřívějšího ukončení činnosti výborů
Máme za to, že zastupitelstvo obce může rozhodnout o ukončení činnosti svých výborů ještě před uplynutím svého funkčního období. Pokud tak neučiní, výbory automaticky končí spolu se zánikem mandátu všech členů zastupitelstva. Samozřejmě nemožno předčasně ukončit existenci povinných výborů zastupitelstva obce – tedy kontrolního a finančního, popřípadě výboru pro národnostní menšiny.
Nově zvolené zastupitelstvo v zásadě může formálním usnesením ukončit činnost výborů předchozího zastupitelstva města. Nicméně autor má za to, že to není právně nevyhnutelné. Jinak řečeno, pakliže by nové zastupitelstvo obce tak neučinilo, nemělo by to pro územně samosprávný celek žádné negativní (ale ani pozitivní) následky.
Shrnutí k funkčnímu období výborů zastupitelstva
Přestože zákon o obcích přímo nehovoří o „funkčním období“ výborů zastupitelstva obce, z povahy věci a systematiky veřejnoprávní úpravy lze dospět k tomu, že funkční období výborů je de facto shodné s funkčním obdobím zastupitelstva obce. Tento závěr podporuje ustanovení o nutnosti obsadit předsednický post členem/členkou zastupitelstva obce, tak vazba na zánik mandátů členů zastupitelstva dle volebního zákona. Ostatně výbory zastupitelstva jsou „orgány orgánů“ obce, nikoli orgány obce jako takové.[2]Výbory zastupitelstva nelze chápat jako samostatné orgány s nezávislou kontinuitou, nýbrž jako orgány, jejichž existence je bytostně spjata s daným zastupitelstvem. Tak jako nemůže existovat samostatně ruka bez těla, tak nemůže v právním světě existovat ani výbor bez zastupitelstva.
Výbor pro národnostní menšiny zastupitelstva obce
Výbor pro národnostní menšiny zastupitelstva obce zřizuje obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu nejméně deset procent občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české. Ale současně musí být splněna podmínka, že o to písemně (nikoliv ústně – třeba na zasedání zastupitelstva obce) zažádá spolek zastupující zájmy předmětné národnostní menšiny. Přinejmenším polovinu členů výboru tvoří příslušníci národnostních menšin. V případě, že je prokázaný nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin, pak se tato povinnost na minimální zastoupení nevymáhá.[3] Nicméně teleologickým výkladem docházíme k závěru, že by se mělo jednat o krajní řešení, přednost by měli mít, z logiky věci, vždy příslušníci národnostních menšin. Obdobný výbor se ex lege zřizuje také podle zákona o krajích[4] i podle zákona o hl. m. Praze.[5] Rozdíl spočívá de facto pouze ve výši procentuální kvóty, která je zde stanovena na pět procent občanů hlásících se k národnosti jiné než české.
Stačí přechodný pobyt?
V praxi se možno setkat s otázkou, zda se započítávají do rozhodného počtu obyvatel obce, kteří se hlásí k jiné než české národnosti, fyzické osoby s trvalým pobytem, nebo i osoby s přechodným pobytem? Jádro § 117 odst. 3 zákona o obcích spočívá v tom, že se jedná o občany obce. S ohledem na ustanovení § 16 odst. 1 téhož zákona platí, že občanem obce může být pouze státní občan České republiky, který má v obci trvalý (nikoliv jen přechodný) pobyt.[6] Skupina osob hlásících se k jiné, než české národnosti tedy může být tvořena pouze z této kategorie obyvatel.
Tato interpretace odpovídá i definici národnostní menšiny v § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Podle něj se za národnostní menšinu považuje společenství občanů České republiky trvale (nikoliv nahodile)[7] žijících na území ČR, kteří se od ostatních obyvatel odlišují zpravidla svým etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Tito občané tvoří početní menšinu populace a zároveň projevují vůli být uznáváni jako národnostní menšina za účelem zachování a rozvoje své svébytnosti, jazyka a kultury a také za účelem vyjádření a ochrany zájmů svého historicky utvořeného společenství.
Dobrovolný výbor
Dále se nabízí logická otázka, zda je možné zřídit výbor pro národnostní menšiny i tehdy, jestliže v obci není požadované procentuální zastoupení menšin? Anebo požadovaný procentuální počet, lidověji řečeno, uteče o malý kousek, respektive o pár osob s trvalým pobytem v obci. Zastupitelstvo se zde může chovat proaktivně a výbor zřídit „dobrovolně“, tedy jakoby navíc. Zastupitelstvo obce má v této věci volnou ruku, takže pokud se rozhodne, může výbor zřídit, kdykoliv podle svého uvážení. A to dokonce i kdykoliv v průběhu volebního období. V takovém případě není nutné dodržet zákonné pravidlo, podle kterého příslušníci národnostních menšin tvoří alespoň polovinu členů výboru.[8]
Nutno schválit každého navrženého kandidáta z národnostní menšiny?
Dalším praktickým oříškem bývá, zda je zastupitelstvo obce povinno do výboru schválit, zvolit a jmenovat každého navrženého kandidáta. To opravdu nemusí, ani i když se jedná o kandidáta řádně navrženého národnostním spolkem. Ostatně z právního hlediska nutno zohlednit, že výbory se personálně naplňují volbou - § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích – a při demokratickém průběhu voleb nemožno vyloučit ani nezvolení navrhovaných kandidátů. Volba prostě není automatická povinnost někoho někam zvolit či něco odhlasovat.
Předsedou výboru pro národnostní menšiny zastupitelstva obce musí být ze zákona vždy pouze a jen člen zastupitelstva obce. A to celou dobu trvání zmíněného výboru. To je zákonný rozdíl oproti osadnímu výboru, který předsednictví výhradně člena zastupitelstva obce nepožaduje.[9] Jak se postupuje v případě, že žádný ze členů zastupitelstva není příslušníkem národnostní menšiny? Kdo je pak předsedou výboru?
Sice ex lege platí, že přinejmenším polovinu členů výboru zastupitelstva musí tvořit příslušníci národnostních menšin, jestliže o to mají reálný zájem. Avšak zákonná povinnost, aby i předsedou (nebo místopředsedou) byl příslušník národnostní menšiny de lege lata neexistuje. Takže ke splnění požadavků kladených zákonem o obcích postačuje, že předseda je řádným členem zastupitelstva, a tedy i klidně z „národnostní většiny“.
Literatura
Koudelka Zdeněk, petr Průcha, radovan Suchánek, jana zwyrtek hamplová: Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář, 2. vydání Leges Praha, 2025, ISBN 978-80-7502-739-9.
KOPECKÝ Martin, Petr Průcha, Petr Havlan, Jan Janeček, Jana Balounová: Zákon o obcích: komentář. Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů: komentář, 4. vydání Wolters Kluwer Praha 2022. ISBN 978-80-7676-302-9.
Kovářová ANDREA: Zákon o obcích. Praktický komentář, Wolters Kluwer Praha 2023. ISBN 978-80-7676-317-3.
Metodické doporučení k zákonu o obcích a činnosti územních samosprávných celků. Odbor Veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, 2019 (úřední dílo).
(modifikovaně bylo publikováno v časopise Právo a bezpečnost)
---------------------------
Poznámky:
[1] K obdobnému odbornému názoru dochází i Metodické doporučení k zákonu o obcích a činnosti územních samosprávných celků. Odbor Veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra 2019 (úřední dílo).
[2] KOUDELKA ZDENĚK, PETR PRŮCHA, RADOVAN SUCHÁNEK, JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ: Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář, 2. vydání Leges Praha, 2025, ISBN 978-80-7502-739-9, komentář k § 117.
[3] § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
[4] § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích.
[5] § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze. O složení a činnosti Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Prahy viz https://praha.eu/vybory#/detail/-37315?periodId=-36525&year=2025&showAll=true. Předsedou je aktuálně pražský zastupitel Mgr. Jiří Knitl (Praha sobě).
[6] Srovnej zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech.
[7] Např. turisté nebo studenti v rámci programu Erasmus nebo jiných výměnných pobytů či stáží.
[8] K obdobnému odbornému názoru dochází i Metodické doporučení k zákonu o obcích a činnosti územních samosprávných celků. Odbor Veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra 2019 (úřední dílo). Taktéž KOPECKÝ MARTIN, PETR PRŮCHA, PETR HAVLAN, JAN JANEČEK, JANA BALOUNOVÁ: Zákon o obcích: komentář. Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů: komentář, 4. vydání Wolters Kluwer Praha 2022. ISBN 978-80-7676-302-9.
[9]Srov. Kovářová ANDREA: Zákon o obcích. Praktický komentář, Wolters Kluwer Praha 2023. ISBN 978-80-7676-317-3. s.54 a násl.
