Hlavní obsah

Zkuste měsíc bez médií. Možná zjistíte, že svět je mnohem lepší, než vám novináři každý den tvrdí!

Foto: Legendární medvěd pomocí AI-CHatGPT, 2026

Vypněte zprávy a běžte ven. Možná zjistíte, že se svět ještě nezbláznil.

Článek

Novinářky často říkají, že zveřejňování nejrůznějších informací je ve veřejném zájmu. Veřejný zájem je ostatně velmi oblíbené zaklínadlo. Někdy mám ale pocit, že se pod něj dá schovat prakticky cokoli. A tak navrhuji jeden malý společenský experiment. Zkuste celý měsíc nesledovat zpravodajství. Žádné televizní zprávy, žádné zpravodajské servery, žádné nekonečné projíždění titulků na sociálních sítích. A potom si položte jednoduchou otázku: O co jsem vlastně přišel?

Možná zjistíte, že překvapivě o velmi málo.

Samozřejmě, nepopírám význam svobodných médií. Bez novinářů, kteří kontrolují mocné, odhalují nepravosti a upozorňují na skutečné problémy, by demokracie byla podstatně chudší. Svoboda médií je jednou z jejích základních podmínek. Jenže mezi svobodou informovat a každodenním bombardováním veřejnosti negativními zprávami je přece jen určitý rozdíl.

Zkuste si všimnout, jak vypadá běžný mediální den. Politická hádka, další skandál, další katastrofa, další konflikt, další neštěstí. Politik něco řekl, jiný politik se urazil, třetí politik požaduje omluvu. Někdo někoho napadl, někdo něco nezvládl, někde se něco pokazilo. A pokud se náhodou nic dramatického neděje, není problém dramatické téma najít. Stačí trochu přifouknout, přibarvit a opatřit titulkem, který člověka přiměje kliknout.

Negativita se totiž prodává. Klidný, fungující den není příliš atraktivní mediální produkt. Nikdo patrně nezvýší návštěvnost článkem „Dnes se v České republice většině lidí nic mimořádně špatného nestalo“. Přitom by to byla v mnoha případech docela pravdivá zpráva.

Někdy se ptám, zda ta permanentní dávka mediálního pesimismu skutečně zkvalitňuje náš život a demokracii, nebo zda se její účinek nemůže obracet přímo proti tomu, co mají média údajně chránit. Člověk, který každé ráno čte o rozvratu společnosti, neschopných politicích, nebezpečných ulicích a blížící se katastrofě, může snadno nabýt dojmu, že žije v zemi na pokraji zhroucení. Přestože jeho vlastní každodenní zkušenost často říká něco úplně jiného.

Ne, opravdu nenavrhuji cenzuru. Ani nechci novinářům zakazovat psát o nepříjemných věcech. To by bylo nejen hloupé, ale také nebezpečné. Navrhuji pouze trochu zdravého odstupu od mediálního provozu a jeho obchodního modelu, v němž je pozornost čtenáře tou nejcennější komoditou.

Občas bychom si totiž měli připomenout, v jaké době žijeme. Máme dostupnou zdravotní péči, vzdělání, možnost cestovat, svobodně podnikat, studovat, kritizovat vládu a říkat veřejně i věci, které se mocným nelíbí. Máme technické a materiální možnosti, o kterých se našim předkům ani nesnilo. A to bez ohledu na to, zda právě vládne pravice, levice, populisté, nebo jejich nejrůznější kombinace. Neznamená to, že nemáme problémy. Máme jich dost. Jen bychom neměli zaměňovat existenci problémů za důkaz, že se všechno hroutí.

Zkuste tedy na měsíc vypnout ten každodenní informační vodopád. Místo dalšího titulku o politickém skandálu se podívejte z okna. Zajděte na pivo, zavolejte přátelům, přečtěte si knihu nebo se projděte po městě. Možná zjistíte, že sousedé nejsou tak hrozní, život není tak špatný a svět se mezitím nezastavil.

A možná také zjistíte, že demokracie se nepozná podle toho, kolik negativních zpráv za den přečteme, ale podle toho, zda dokážeme svobodně žít, rozhodovat se a nést odpovědnost za vlastní úsudek.

Na závěr jedna omluva. Vážím si novinářů, kteří svou práci dělají poctivě, s profesní pokorou a vědomím odpovědnosti. Těm, kteří se nepovažují za majitele pravdy ani za samozvané vychovatele společnosti, patří respekt. Je jich dost a tento text o nich není.

Závěrem

O těch ostatních bych si dovolil jednu drobnou poznámku: veřejný zájem není kouzelné zaklínadlo, kterým se dá omluvit úplně všechno.

A ještě něco. Jestliže po měsíci bez zpráv zjistíte, že jste klidnější, spokojenější a máte více času na skutečný život, možná jste neprošvihli vůbec nic důležitého.

Možná jste naopak konečně začali sledovat to nejdůležitější. Vlastní život.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz