Afghánistán: Většina lidí si tady nemůže dovolit ani suchý chléb, natož základní zdravotní péči

„Většina lidí si tady nemůže dovolit ani suchý chléb, natož základní zdravotní péči. Konec války s sebou sice přinesl lepší bezpečnostní situaci, současná ekonomická krize, způsobená do značné míry mezinárodními sankcemi a zmrazením aktiv afghánské národní banky v zahraničí, však zapříčinila opravdu enormní nezaměstnanost. Více než polovina obyvatel nemá práci,“ popisuje Tomáš Bendl, manažer komunikace Lékařů bez hranic v Afghánistánu.

Priorita je podle organizace jasná: zajistit lidem přístup ke zdravotní péči. I z tohoto důvodu musí být afghánským ženám umožněno se vzdělávat a pracovat, čímž pomohou navýšit celkové příjmy svých rodin. Opětovné začlenění žen na pracovní trh by navíc vyřešilo problém s nedostatkem zdravotnic. Do řešení nejen ekonomické krize by se podle Lékařů bez hranic měli aktivně zapojit i mezinárodní aktéři.

Mnoho Afghánců je nuceno kvůli tíživé finanční situaci omezovat své potřeby na minimum. Celkem 88 procent dotazovaných v průzkumu uvedlo, že v roce 2022 buď odložili, přerušili nebo se rozhodli lékařskou péči nevyhledat. Takových lidí bylo o 14,3 procenta více než v roce předchozím. „Když moje dítě onemocnělo, šli jsme na jednu ze soukromých klinik, kde nám dali předpis na léky, které stály 1 000 afghánských afghání (asi 250 českých korun), ty však nezabraly. Zkusili jsme tedy hledat pomoc v nedaleké státní nemocnici, ale tamní lékaři nám dali jen půl tablety, nikoli všechny léky. (…) Teď jsme tady. Dítěti je hůř a já dlužím spoustu peněz, které jsme si půjčili na cestu sem,“ vysvětlila Marieh po příjezdu do regionální nemocnice v Herátu, kterou podporují Lékaři bez hranic.

Chudoba ohrožuje děti i hned po porodu. Matky jsou podle zdravotníků někdy tak podvyživené, že se jim netvoří mléko. „Vidíme, jak dávají čaj do lahví novorozencům, kterým je teprve sedm nebo osm dní, což může být velmi nebezpečné,“ popisuje Hadia, zdravotnice v Herátu.

Více než 60 procent respondentů navíc uvedlo, že ženy momentálně čelí výrazně větším překážkám ve srovnání s muži, co se týče přístupu ke zdravotní péči. Může za to především omezení pohybu související s dlouholetou sociokulturní praxí známou jako mahram. V praxi musí být ženy, které opouštějí domov, doprovázeny příbuzným mužského pohlaví. To může ztížit jejich možnost dostat se do nemocnice, ať už jako pacientky, pečovatelky nebo humanitární pracovnice.

Jedním z hlavních problémů v Afghánistánu je podle zástupce Lékařů bez hranic v zemi Filipa Ribeira také to, že zdravotnická zařízení na periferii nejsou dobře vybavena, nemají dostatečné zdroje ani personál. Lidé na venkově tak musí za kvalitním ošetřením urazit obrovské vzdálenosti, přestože si takové cesty často nemohou dovolit, aniž by se zadlužili. „Naděje, že konec války výrazně zlepší přístup lidí ke zdravotní péči, byly zmařeny novými překážkami a obavami. Cesta do nemocnic se možná stala po válce méně nebezpečnou, ale péči si může dovolit čím dál tím méně lidí,“ dodává Ribeiro.

Afghánská vláda v prosinci 2022 oznámila, že ženy nesmí pracovat v nevládních organizacích a získat vysokoškolské vzdělání. To samo o sobě pravděpodobně zhorší přístup žen ke zdravotní péči. „Už nyní je obtížné sehnat na některých z našich projektů personál na specializované profese, včetně gynekologů. Pokud se ženám nedovolí studovat, odkud se vezme další generace lékařů, porodních asistentek a zdravotních sester?“ ptá se Ribeiro. Týmy Lékařů bez hranic v zemi v loňském roce asistovaly u více než 42 000 porodů, více než 8 000 z nich provázely přímé porodní komplikace. „Bude-li bráněno ženám ve vzdělávání a práci, ohrozí to životy nejen budoucích matek, ale i jejich dětí,“ uzavírá.

Podle OSN potřebovalo v loňském roce humanitární pomoc více než 24 milionů Afghánců, z toho 18,1 milionu lidí vyžadovalo zdravotní péči, což je téměř polovina populace.

*Jména Afghánců citovaných v tiskové zprávě byla z důvodu ochrany jejich identity změněna.