Článek
V ozbrojených konfliktech často nejsou uchráněna ani zdravotnická zařízení a jejich personál. Lidé oblastech zasažených ozbrojenými konflikty umírají nebo musejí opouštět své domovy kvůli vojenským a politickým rozhodnutím, která hrubě ignorují jejich životy. Ti, kteří je dělají, vidí obydlené oblasti jako cíle, ale jejich obyvatele ignorují. Lidé tak přicházejí o nejzákladnější práva, majetek i přístup ke zdravotní péči.
Zajištění neustálého rozlišování mezi civilisty a bojovníky a zaručení ochrany pacientů, nemocnic a zdravotnického personálu jsou dvě základní zásady mezinárodního humanitárního práva. Je smutné, že bojující strany v ozbrojených konfliktech tato pravidla často ignorují a porušují. Seznam míst, kde se tak děje, je bolestně dlouhý. V současné době téměř neexistují bezpečná místa pro civilisty, kteří se ocitli v konfliktech a válkách. Dokonce ani nemocnice a zdravotnická střediska už často nejsou bezpečnými místy. Jen v letošním roce bylo podle Světové zdravotnické po celém světě napadeno 1 018 zdravotnických zařízení.
„Jako humanitární pracovníci jsme zděšeni násilím páchaným na civilistech.“ Řekli jsme to jasně a zřetelně v únoru 2024 v Radě bezpečnosti OSN a nepřestaneme to opakovat. Každý život si zaslouží, aby byl respektován a aby o něj bylo postaráno. Útoky na civilisty, na nemocnice, na zdravotnický personál ukazují naprostou neúctu k životu a k lékařské praxi. Bohužel to není nic nového. V posledních letech jsme byli svědky poškození nemocnic bombami v blízkosti frontové linie na Ukrajině, kolegové a pacienti se dostali do křížové palby mezi gangy na Haiti a znovu a znovu jsme byli svědky útoků na nemocnice a sanitky v Pásmu Gazy.
Červená linie, která by neměla být ani ve válce překročena, je pro nás ta, která chrání civilní obyvatelstvo a zdravotnická zařízení. Všichni máme svou červenou linii. Tou naší je humanita.
