Článek
- Zásoby by měly ihned po přistání putovat dále do Gazy a vystačit až na 800 chirurgických zákroků.
- Obyvatelé Pásma Gazy čelili tento víkend nejintenzivnějšímu bombardování od eskalace konfliktu. Násilí dosahuje dosud nevídaných rozměrů, dochází voda i palivo.
- Nemocnice jsou momentálně přeplněné a po více než třech týdnech bojů mají jen poslední zbytky zdravotnického materiálu.
- Lékaři bez hranic proto znovu vyzývají k uzavření alespoň částečného humanitárního příměří, aby bylo možné do oblasti dopravit zoufale potřebnou pomoc a předejít dalším ztrátám na životech.
„Amputace a operace už musíme provádět bez řádné anestezie. Pacientů máme hodně, léků málo. Márnice jsou přeplněné mrtvými,“ uvedl nedávno doktor Mohammed Obeid, chirurg Lékařů bez hranic v Gaze.
Silné ostřelování navíc vyřadilo z provozu takřka veškerou komunikaci. Internet a mobilní sítě fungují od pátku 27. října jen částečně.
Nikde už navíc není bezpečno. „Rodiny nemají kam utéct nebo kde se skrýt, všude kolem nich se rozpoutalo peklo,“ řekl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou. Opatření přijímaná mezinárodním společenstvím jsou příliš slabá a pomalá. Rezoluce generálního tajemníka OSN vyzývající k humanitárnímu příměří doposud situaci nijak nezmírnila.
Děje se spíš pravý opak. Severní část Gazy útoky nadále srovnávají se zemí. Bomby padají všude, lidé umírají na ulicích, v lepších případech se jim daří utéct, nechávají za sebou však domovy a veškerý majetek.
Zdravotnictví kolabuje
Podle místních úřadů zemřelo v Gaze od 7. října kvůli bojům přes 7 500 lidí, přičemž dalších více než 21 000 bylo zraněno. Taková čísla nemají obdoby ani v kontextu dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu. Místní zdravotnictví s kapacitou pouhých 3 500 lůžek absolutně nezvládá nápor pacientů.
Nemocnice Al-Šífa ve městě Gaza, kde nadále pracují někteří zaměstnanci Lékařů bez hranic, je pod ohromným tlakem. Požadavek izraelské armády, aby se odtud všichni evakuovali, není reálně proveditelný. Zdravotníci, pracující daleko nad rámec běžných kapacit, zde neustále ošetřují nově raněné, které je nemožné kamkoliv přemístit kvůli jejich vážnému stavu.
Izraelská blokáda situaci jen zhoršuje
Celá více než dvoumilionová populace Pásma Gazy je dnes obětí uplatňování principu kolektivního trestu, tedy metody zakázané mezinárodním právem.
Izraelské úřady zabraňují dovozu pohonných hmot, které jsou nezbytné pro provoz generátorů v nemocnicích. Bez nich nelze zajistit ani fungování odsolovacích zařízení, která v Gaze zajišťují pitnou vodu. Běžní lidé nemají kvůli blokádě přístup k základním potřebám, zatímco se lékaři musí rozhodovat, koho s velmi omezenými zdroji ošetřit a komu naopak péči odmítnout.
Odchod z Gazy
Před 7. říjnem 2023 přijíždělo do Gazy denně 300 až 500 kamionů s humanitární pomocí, na které byla většina obyvatel do velké míry závislá. Podle OSN dorazilo do Gazy od 21. října, kdy se znovu otevřel přechod Rafáh, jen 84 kamionů.
Lidem, kteří chtějí hledat bezpečí za hranicemi, by měl být odchod do Egypta umožněn, aniž by se to dotklo jejich práva na návrat do Gazy.
Palestinští zdravotníci nadále poskytují životně důležitou péči pacientům v celém Pásmu Gazy, byť tím často riskují své vlastní životy.
„Jsme připraveni naše kapacity v Gaze navýšit,“ říká Christou. „Máme týmy připravené dopravit na místo další potřebný materiál, jakmile to situace dovolí. Dokud ale pokračuje bombardování v této intenzitě, jakákoliv snaha o posílení lékařské pomoci je marná.“
Při informování se opíráme o svědectví z míst, kde přímo působíme. Často proto nemůžeme mluvit o dění na všech stranách konfliktu. Momentálně pomáháme na palestinských územích, ne v Izraeli, proto popisujeme hlavně to, co se právě teď děje v Pásmu Gazy. Izraeli jsme opakovaně nabízeli pomoc – i po brutálních útocích Hamásu – ale zatím naši nabídku nevyužil.
