Článek
Tyto ničivé události jsou navíc kvůli své geografické vzdálenosti u nás často opomíjeny. Někteří lidé utrpí šrámy na těle či na duši v přímé souvislosti s boji, jiní museli opustit své domovy a přežívají v přeplněných táborech. V takovém prostředí se pak snadno šíří nebezpečné nemoci nebo více dochází k sexuálnímu násilí.
Složité a krvavé
Ne všechny války mají dvě jasné strany, které proti sobě bojují. Většinou je to naopak mnohem složitější. Jeden z nejvíce nepřehledných konfliktů se odehrává například na Haiti. Od zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho v roce 2021 zesílily boje asi stovky gangů, policie a brigád civilní sebeobrany.
Haitský konflikt tak patří k těm nejkrvavějším. Výzkum v Cité Soleil, jednom z nejchudších a nejnásilnějších slumů, ukázal, že od července 2022 do srpna 2023 zde bylo 41 % všech úmrtí způsobeno násilím. 14 % dotázaných domácností také uvedlo, že alespoň jeden její člen byl v posledním roce svědkem extrémního násilí, jako je lynčování, znásilnění nebo vražda. Bohužel je pravděpodobné, že v době výzkumu situace nebyla nejhorší. Útoky ozbrojených skupin totiž ještě zesílily po nedávném oznámení o odložení parlamentních voleb na srpen 2025.
„Po celém městě uteklo mnoho lidí, protože jejich domy byly vypáleny nebo vyrabovány skupinami útočícími na jejich čtvrti. S postupujícím konfliktem se stále větší část města vylidňuje. Desetitisíce lidí se přestěhovaly do škol, kostelů nebo sportovišť, kde žijí v nedůstojných podmínkách, ztrácejí soukromí a stávají se zranitelnějšími. Jiní zůstávají v neobyvatelných domech, vystaveni palbě a rabování. Nedávné násilnosti dokonce ztížily v některých čtvrtích přístup k pitné vodě,“ popisuje aktuální situaci v hlavním městě Haiti Dr. Priscille Cupidon, manažerka zdravotnických aktivit.
Boji to jen začíná
Na ozbrojené boje se často vážou další lidské tragédie. Lidé nejzasaženější oblasti opouští v naději na větší bezpečí pro sebe a své děti. Útočiště často hledají v provizorních a přeplněných táborech.
„Spousta lidí žije pod úkryty z plastu. V úkrytu jsou muži i ženy. Někteří muži někdy vstanou uprostřed noci, břitvou rozříznou plastový úkryt, dostanou se dovnitř a znásilní ženy, které žijí samy. Když jdou ženy do lesa pro dřevo na oheň, jsou znásilněny,“ popisuje Henriette Mbitse, dobrovolnice pro komunitní zdraví, jak vypadá život lidí, kteří utekli před táhlým a složitým konfliktem v Konžské demokratické republice.
Nejvíce zasaženi jsou mnohdy ti nejslabší
Mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel patří matky a děti. Například v Jemenu se po devíti letech konfliktu poptávka po zdravotní péči o ně stále zvyšuje a je jednou z největších součástí našich operací v zemi. Mnoho matek i dětí po příjezdu do nemocnice umírá. I proto, že fungujících zdravotnických zařízení je málo nebo jsou kvůli nebezpečí spojenému s válkou nedostupné.
Problémem je zde také podvýživa. „Děti šly na snídani ke svému strýci a já jsem vyrazila do nemocnice s prázdným žaludkem,“ říká Mayasa, těhotná matka tří dětí, která se vydala se svým dvouletým podvyživeným synem vyhledat lékařskou péči. „Nemám peníze na jídlo. Když se najím ráno, nezbyde mi nic na oběd nebo na večeři,“ popisuje svou nešťastnou situaci Mayasa.
„Až válka skončí, nechá v lidech a na lidech jizvy. A taky hrozby a nebezpečné připomínky, že tady byla,“ říká Stanislav Havlíček, farmaceut, který byl dvakrát na misi v Jemenu.
Pomoc lidem zasaženým boji dnes tvoří až třetinu našich humanitárních aktivit. A jen část z toho je ošetřování válečných zranění. Čím dál více poskytujeme také konzultace v oblasti duševního zdraví. I v těch nejtěžších situacích, které se zdají být bezvýchodné, se tak snažíme zasaženým lidem přinášet aspoň střípek naděje.
