Článek
· Miliony lidí byly v důsledku války nuceně vysídleny. Většina z nich zůstala na území Súdánu, ale odhadem 1,1 milionu uteklo do sousedních zemí, nejčastěji do Čadu, země, která se rovněž zmítá v humanitární krizi.
· Uprchlíci přicházející ze Súdánu jsou převážně ženy a děti. Spolupracovníkům organizace se svěřují s tím, jak časté je násilí páchané na civilním obyvatelstvu. Jen během prvního listopadového víkendu přijaly týmy Lékařů bez hranic 36 zraněných osob.
„Obraz, který asi nikdy nezapomenu: dlouhý proud žen a dětí, které přecházejí ze Súdánu do Čadu přes hraniční přechod u města Adré. Byly to opravdu jen ženy a děti. S naším týmem jsem na hranici strávil asi hodinu. Za tu dobu tady prošlo několik desítek lidí. Jedna trojice žen cestovala se 4letým chlapečkem. Když jsem je oslovil, ukázalo se, že žena drží v ručníku ještě své druhé dítě. Sotva dvoutýdenní miminko,“ říká Jan Böhm, který na místě donedávna působil jako manažer komunikace. Podle něho je situace na místě nesmírně těžká.
Do pomoci se zapojily lokální komunity i další humanitární organizace. Ani to však nestačí. Súdánský konflikt dopadá i na čadskou společnost. „Za první tři listopadové dny jsme zaznamenali více příchozích súdánských uprchlíků než za celý předchozí měsíc. Do Čadu přišlo asi 7 tisíc lidí,“ vysvětluje Stephanie Hoffman, koordinátorka projektu Lékařů bez hranic v čadském městě Adré, které je jen několik kilometrů od Súdánu.
Zdravotnické týmy mají stanoviště přímo na hraničním přechodu. Poskytují zde lékařskou péči – očkují děti proti spalničkám, provádějí screening na podvýživu a ty, kteří urgentně potřebují specializovanou péči, odesílají přímo do nemocnice v Adré. Tu provozují Lékaři bez hranic ve spolupráci s čadským ministerstvem zdravotnictví.
Podle Jana Böhma, který v Čadu strávil měsíc, často uprchlíci stojí před nemožnou volbou. „Nově vidíme také první navrátivší, kteří míří nazpět do Súdánu. Říkají nám, že v Čadu nemají žádné příležitosti. Myslím si, že to ilustruje nešťastnou volbu, před kterou mnozí stojí: být tady v Čadu, v bezpečí, ale ve velké chudobě. Anebo v Súdánu, kde je životní úroveň dlouhodobě vyšší, ale zároveň tam současná válka představuje neustálé nebezpečí i pro civilisty,“ vysvětluje Böhm.
Šrámy na duši
Klíčová je i psychologická péče. Jen několik set metrů od přechodu vyčkávají nově příchozí Súdánce jejich krajané, kteří do Čadu utekli již dříve. Doufají, že se dozví nové zprávy o svých rodinách. Pro některé ale tyto zprávy představují informaci o ztrátě blízkých. Proto Lékaři bez hranic na hranici poskytují lidem v nouzi i podporu v oblasti duševního zdraví.
Třiatřicetiletá Amne ze Súdánu utekla se svými čtyřmi dětmi. „Včera v noci dopadla jedna z bomb na dům mé sestry. Bydlíme vedle sebe, takže i náš dům vzplál. Okamžitě jsme utíkali ven. Doteď ale nevím, co se s mou sestrou stalo, jestli přežila,“ vypráví a ukazuje na své šaty, což je to jediné, co jí zbylo.
Do nemocnice Lékařů bez hranic ve městě Adré přišel také 27letý muž. Z Džunajná utekl s dalšími šestnácti lidmi. Cestou do Čadu ale jejich skupinu přepadli. Útočníci údajně zabili všechny ostatní. Tento muž přežil jen díky tomu, že předstíral, že je mrtvý. Na rukou a nohou má četná střelná poranění.
„Městem Džunajná otřásla v červnu minulého roku obrovská vlna násilí. Úplná noční můra. Právě kvůli tomu část obyvatel z této oblasti utekla do Čadu, a to i přes to, že jsou na této cestě vystaveni velkému nebezpečí a útokům. Poté se situace relativně uklidnila, a dokonce sem naopak přicházeli lidé z jiných koutů Súdánu,“ říká o situaci Alkassoum Abdourahamane, projektový koordinátor Lékařů bez hranic. „Výbuchy a strach se ale teď zase vrátily.“
Lékaři bez hranic dodávají zdravotnické zásoby a poskytují péči ve městě Adré, Ourang, a v několika uprchlických táborech. Od začátku jejich urgentního zásahu v oblasti východního Čadu poskytli téměř 100 tisíc konzultací, hospitalizovali 8 492 pacientů, ošetřili 7 155 podvyživených, vykonali 1 634 chirurgických zákroků a pomohli odrodit přes 1000 dětí. Také se starají o pacienty s malárií, infekcemi dýchacích cest a průjmovými onemocněními.
