Článek
- Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel.
- Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
V pohraničním městě Renk, které se nachází asi 60 kilometrů od oficiálního hraničního přechodu, a jeho okolí momentálně přebývá přibližně 13 000 uprchlíků. Jejich počet kolísá: buď čekají, až budou moci pokračovat v cestě přes Jižní Súdán, nebo se část z nich vrátí domů do Súdánu.
„Někdy se nám podaří jíst dvakrát denně, ale většinou jen snídáme. Večer chodíme spát s prázdným žaludkem, dokonce i ti nejmladší z nás,“ říká Dak Denj, sedmdesátiletá pastevkyně dobytka, která v tranzitním centru Renk pobývá od prosince 2023.
„Z Chartúmu jsme utíkali na jih země, cestou bylo ale mnoho kontrolních stanovišť a vojáci zabavovali úplně všechno: peníze, telefony, jídlo. Dokonce donutili některé mladé muže, aby se zapojili do bojů. Ti, kterým bylo více než 18 let, neměli na výběr. Pokud by odmítli, zabili by je,“ dodává.
Velká část nově příchozích do Jižního Súdánu jsou zranění a silně podvyživení. Aby se dostali do bezpečí, museli jít dlouhé týdny pěšky. Humanitární organizace jim v současné době poskytují potraviny na sedm dní. Nicméně mnoho lidí zde uvázne na týdny nebo dokonce měsíce, protože čekají na dopravní spojení, aby mohli v cestě pokračovat. Jídlo není jediný problém, tito lidé nemají přístřeší, hygienická zařízení ani lékařskou péči.
Před začátkem války přijali Lékaři bez hranic v centru pro léčbu podvýživy ve městě Malakal každý měsíc 30 až 50 těžce podvyživených dětí. Kvůli konfliktu se jejich počet zvýšil o 200 procent. „Podvýživa zvyšuje riziko infekcí, zejména u dětí mladších pěti let, které častěji umírají na nemoci, jako je meningitida, spalničky, žlutá zimnice, cholera a malárie,“ říká koordinátor zdravotnických aktivit Lékařů bez hranic Eltigani Osman.
Navíc nedostatek vody v celém regionu nutí lidi pít říční vodu. Pití kontaminované vody však může způsobit například choleru. Toto riziko se s blížícím se období dešťů zvyšuje. Případné záplavy v celém regionu mohou kontaminovat studny i vrty. Navíc mohou ztížit i přístup humanitárních aktérů k těmto lidem. Záplavy na súdánské straně hranice by pak mohly přimět ještě více lidí k útěku do Jižního Súdánu.
Od začátku konfliktu provozujeme kliniku na hlavním hraničním přechodu a dvě mobilní kliniky v okolí měst Renk a Bulukat, které každý den ošetří přibližně 190 pacientů. V samotném Renku podporují i nemocnici. „Existující humanitární pomoc však zdaleka nepokrývá skutečné potřeby,“ říká vedoucí mise Lékařů bez hranic Iqbal Huda.
