Článek
Svatba je svátek dvou snoubenců, kteří se promění v manžele.
Mají kolem sebe lidi, které chtějí pozvat a pohostit a společně oslavit ten významný den. Chtějí si ho užít po svém a také za své peníze, které si na svatební den vyhradili a ušetřili.
Mnozí snoubenci, zvláště pak snoubenky sní o pohádkové svatbě.
Snění je krásná věc, ale musejí stát nohama na zemi a oslavu uspořádat jen podle svých finančních možností. Není možné spoléhat na vysoké finanční částky od hostů a počítat s tím, že se svatební výdaje takto uhradí. Na internetu probíhají diskuze a míhají se tam doporučené částky, které mají téměř povinně zaplatit příbuzní a známí snoubencům.
Co je to za nesmysl, který se chce už snad stát jakousi společenskou normou?
Tlak současného svatebního byznysu vypadá asi takto:
Uspořádáme svatbu snů, ať nám každý závidí /i když peníze naspořené nemáme/
Budeme mít také to, co měli ostatní: svatební raut, fotografický koutek, ochutnávací sladký a slaný bufet a hodně drahého pití. Je to přece jednou za život.
Ano, ale musíte na to mít. Nemůžete čekat, že pozvaní hosté zaplatí náklady a rozesílat pozvánky na svatbu současně s částkou, kterou očekáváte od jednotlivých hostů. Uspořádejte si pěknou svatbu s dobrým jídlem a milými hosty, které jste pozvali. A když jste je pozvali, je jasné, že platíte za ně.
Dary a svatební dary.
Dar je od slova darovat. Když někomu chci něco darovat, tak mu něco samostatně vyberu nebo se rozhodnu darovat peníze. Daruji tolik, kolik darovat chci. A rozhodně se nenechám tlačit do nějakého hloupého zvyku nebo názoru, že jsem blízká a bližší příbuzná a musím darovat určenou částku. Nemusím, když nechci. A můžu, když chci. To mi pak udělá radost a věřím, že i obdarovaným.
Svatba je krásný svátek pro novomanžele. Užijme si ho s nimi a přestaňme kalkulovat. Nepodléhejte jakýmsi názorům z internetu a ze svého okolí. Ať tento krásný den nezhořkne, jako smutná zkušenost a neskončí konstatováním, že jsme se skoro zadlužili, jen abychom vyhověli diktátu současných svatebních zvyklostí.
