Článek
Amsterdam, Gent a další města Beneluxu.
Poznávací znamení: houfy cyklistů a tisíce kol na ulicích. Kolo tam má každý a někteří dokonce mají dvě až tři. Do města, na výlet a tak.
Kam jen oko dohlédne, vidíte kola. Soukromá, k zapůjčení, některá už značně otlučená. A všude vyhrazené pruhy pro cyklisty a pro auta. Pro chodce už často místo nezbyde. Musíte být neustále ve střehu a dívat se kolem sebe. Pokud včas neuhnete, přejede vás cyklista, auto nebo kůň s kočárem. Chcete vystoupit z taxíku v centru města? Pozor, nezapomeňte na holandský chvat. Tedy otevíráte dveře druhou rukou než tou, kterou máte blízko dveří. Nutí vás to otočit se a kouknout dozadu. Ovšem cyklista nikdy nezpomalí, on/ona prostě jede. Stojíte na ulici, abyste si mohli pořídit fotku. A frrrrrr – cyklista prosviští před vámi a hned frrrr, další za vámi. Podotýkám, že stojíte na malinkém kousku vyhraženém pro chodce a stejně musíte být stále ve střehu.
Pěší zóna? Co to je?
A když jdete po pěší zóně, tedy jestli něco takového vůbec respektují, tak si to přihasí auto a z druhé strany kočár s koňmi. Ne nějak opatrně pomalu, hezky v plné rychlosti.
Mají tam sice pro kola i semafory a značky, jenže houf, ale opravdu velký houf cyklistů na zelenou vyráží hlava nehlava. Chodci a turisti, uhněte, my tady jezdíme na kole. Tak bacha.
Pro starší ročníky: Chvílemi si připadáte jako divák Závodu míru. Dnes spíše Tour de France.
Na kole s rodiči jezdí i děti.
Další kapitola je převážení dětí. Sedí na kole v jakémsi košíku, bez helmy bez popruhů. Taky tam pro ně mají vozíky zastřešené před nebo za kolem. Případně za rodičem sedí na nižších sedačkách až dvě děti. Čeho se drží, to fakt nevím.
A pospícháme. Takže rychle, rychle. Mezi cyklisty se proplétají lidé na motorce. Prostě pro našince fakt zážitek.
Turisto a chodče, uhni!
Procházíte městem a uskakujete. Mají tam sice určité zóny, kam cyklisti nemohou. Ovšem, kdo by to dodržoval. Je to takové celé ekologické, že?
Neznalec, tedy turista jenom zírá. A chce-li si prohlédnou nádherné stavby, kostely a katedrály zvenčí a pokochat se architekturou, musí mít s sebou vždy někoho, kdo hlídá, jestli nejedou kola. Tam a zpět a křížem krážem.
Kola v ulicích
Návrat do Čech. Ó, jaká to slast.
Potom se vracíte do své domoviny, tedy do Čech. Už po opuštění Holandska směrem přes Německo ubyde cyklistů o 98 procent.
Jedete po silnici, nikdo nepřekáží ani ve svém pruhu ani mimo něj. Potom se vydáte ze svého českého města do jiného a když je hezky, potkáte pár cyklistů na projížďce. A musíte je objíždět 1,5 metru kolem. Užíváte si to. Ještě nedávno se vám strašně pletli a vadili vám na silnici. Než se začněte rozčilovat, kolik jich je a jak se pletou, vydejte se nejdříve do států Beneluxu. Zvláště Amsterdam, Utrecht, Bruggy a další stojí za to.
V Lucembursku to tak horké nebylo ani v hlavním městě Lucemburk. Tam totiž jezdí městská hromadná doprava zadarmo.
