Podvodníci mají nové triky: jak poznat podvodnou zprávu dřív, než vás připraví o úspory

Představte si, že vám do schránky přijde e-mail s hlavičkou České národní banky. Píše se v něm, že centrální banka spolu s vládou spouští investiční program pro občany, hlavně pro seniory. Stačí koupit takzvaný investiční voucher a vložené peníze se vám zdvojnásobí. Zní to oficiálně, odesílatel má v adrese „cnb“ a nabídka se tváří jako reálná státní pomoc.

Přesně takové zprávy kolovaly v říjnu 2026 a ČNB už 19. října proti nim vydala varování. Žádný investiční program ani vouchery nenabízí a adresa cnb@podatelna.net nemá s ČNB nic společného.

Nejde bohužel o ojedinělý případ. Podle České bankovní asociace připravili podvodníci klienty bank za prvních sedm měsíců roku 2026 o 1,9 miliardy korun, meziročně je to dokonce o 79 % víc. Pojďme se podívat, jak dnešní podvodné zprávy nejčastěji vypadají a podle čeho je poznat dřív, než bude pozdě.

Nejsilnější zbraní podvodníků je důvěra ve státní instituce. Kdo by pochyboval o zprávě od centrální banky nebo ministerstva? Proto si jejich loga a jména půjčují stále častěji.

Vouchery pro seniory nejsou jediný letošní případ. Už 13. října ČNB varovala před e-maily, které zneužívají její jméno spolu s agenturou CzechInvest. Lidem v nich přichází výzva k výběru „výnosů“ z algoritmického obchodování s kryptoměnami. Přiložen je tu padělaný dokument, podle kterého ČNB udělila CzechInvestu licenci investičního obchodníka. Žádnou takovou licenci CzechInvest nemá. ČNB navíc upozorňuje, že podvodníci se zřejmě vracejí ke stejným obětem, které už jednou naletěly.

Podobný trik, i když se zneužitím jména jiného úřadu, popsal v září Petr Hrůza ze ScamResist. Na Facebooku od začátku srpna běžely reklamy s logem ministerstva práce, které důchodcům slibovaly ověření výpočtu důchodu. Odkaz vedl na web s logem ČSSZ a příslibem až 5 000 Kč měsíčně navíc. Podle Hrůzy má stránka jediný účel: sesbírat kontakty, které pak obvolává telefonní kampaň. Na jejím konci podle něj nejspíš čeká podvodná investice a pro oběť totální finanční ztráta.

Platí jednoduché pravidlo. ČNB žádné investiční produkty nenabízí, nevolá lidem kvůli ohroženým účtům a neprovozuje žádné „bezpečné účty“. Úřady vám nikdy nebudou nabízet výdělky a ani vás upozorňovat na přeplatky přes reklamu na sociálních sítích.

Druhý oblíbený trik je půjčit si tvář někoho, komu lidé věří, anebo jméno zavedené firmy. Pozor, nejde jen o Facebook. Petr Hrůza v září zdokumentoval hned několik případů přímo na LinkedInu, tedy na síti, kterou mnozí považují za seriózní.

Stejný princip zachytila i ČNB. 24. září varovala před webem prosperity-trd.net, jehož provozovatel zneužívá identitu skutečné společnosti Prosperity Financial Services a nemá žádné povolení k činnosti na finančním trhu. Už dříve centrální banka upozorňovala na videa, kde podvodníci pomocí umělé inteligence vkládají falešná slova do úst guvernérovi.

Známá tvář ani logo tedy nic nedokazují. Celebrity tyto produkty nepropagují a jejich jméno je použito bez souhlasu.

Ne každý podvod slibuje miliony. Některé naopak chtějí jen pár korun, protože s malou částkou se nikdo dlouho nezdržuje, bez rozmýšlení ji pošle, aby měl klid. Síla je tady v počtu napálených obětí a v počtu údajů z platebních karet.

Typický příklad jsou SMS, které se vydávají za aplikaci EasyPark. Přijde zpráva o nezaplaceném parkovném s odkazem na stránku, která vypadá jako originál: stejné logo, stejné barvy. Zadáte SPZ, systém „potvrdí“ dluh, třeba jen pár korun, a chce údaje z platební karty. Tím je ale získají útočníci.

Petr Hrůza o tomto podvodu v červenci napsal článek. Den nato mu přišel e-mail od neznámého čtenáře. Prý dostal přesně takovou SMS, ale než zadal údaje o kartě, našel si článek, přečetl – a nezaplatil. Ušetřil tak 636 Kč, plus potíže s kartou. Odkaz v jeho SMS sice vedl na jinou doménu, než kterou v článku zmiňoval Hrůza, ale podle typických znaků čtenář poznal, že jde o podvod. Jak Hrůza píše, nejde o jednoho podvodníka s jednou stránkou, jde o celý průmysl.

Vouchery od ČNB, doplatek k důchodu, Karel Šíp na LinkedInu i parkovné za pár stovek. Na první to pohled spolu nesouvisí, přesto všechny zprávy stojí na stejném základu. Petr Hrůza ho shrnuje do tří kroků:

Podle Hrůzy funguje stejný vzorec u SMS za 600 korun i u falešného „bankéře“, který volá kvůli převodu milionů. Nemá smysl snažit se memorovat učit konkrétní podvody, ty se rychle mění. Co vám opravdu pomůže, je naučit se rozpoznat samotný vzorec.

Každá z následujících situací je důvod přestat klikat dál, a začít ověřovat. Čím víc se těch situací sejde, tím jistější si můžete být, že jde o podvod.

Příběh čtenáře, kterého jeho obezřetnost ochránila před podvodem, ukazuje tu nejlepší možnou obranu: než se rozhodnete zaplatit, někam zadat údaje ke kartě nebo kliknout na odkaz ve zprávě, zastavte se. Dejte si chvilku pauzu a pak začněte hledat na internetu informace o podobných zprávách, o kampaních a institucích, od nichž jste požadavek (domněle) obdrželi.

I tento článek má posloužit jako varování před typickými vzorci podvodu.

Nejlepší obranou i prevencí je těchto 6 kroků:

Petr Hrůza své příspěvky často končí prosbou: řekněte o podvodech svým rodičům a prarodičům. Na podvody totiž nenaletí hloupí lidé. Oběťmi jsou často lidé, kteří se v životě chovají moudře. Jenže spěchali a o podvodech nevěděli, nebo je souvislost s podvody vůbec nenapadla…