Před berňákem se neschováte: kdo zrušil penzijko, toho má úřad v hledáčku

Představte si paní Janu. Pět let si posílala na penzijko pěkných pár tisíc měsíčně a každý rok si díky tomu snížila daně. Loni potřebovala peníze, smlouvu zrušila a nechala si vyplatit, co na účtu bylo. Na daňové souvislosti nemyslela. Teď jí do datové schránky přišla zpráva od finančního úřadu.

Paní Jana není sama. Finanční správa 3. listopadu 2026 rozeslala 606 takových upozornění, 468 do datových schránek a 138 klasickou poštou. Od lidí, kteří chybu opraví, očekává dohromady 6,7 milionu korun.

Spoření na penzijko vám nabízí dvě výhody od státu. První je státní příspěvek, druhou je daňový odpočet. Odpočet funguje tak, že část toho, co si na penzijko pošlete, si můžete odečíst od základu daně, a zaplatíte tak nižší daň z příjmů. Daňovou podporu lze čerpat z vkladů nad 1 700 Kč měsíčně.

Každá tisícikoruna daňového odpočtu přináší daňovou úsporu 150 korun. Stát vám tuhle úlevu dává za jedné podmínky: peníze necháte na penzijku až do 60 let, minimálně po dobu 5 nebo 10 let. Kdo smlouvu zruší dřív, porušuje dohodu, a ušetřenou daň proto musí vrátit. Tomu se říká dodanění.

Klíčové jsou dvě věci: jestli jste zrušili předčasně a jestli jste si ho odečítali z daní.

Odpočet od daně z příjmů totiž zdaleka neuplatňuje každý, kdo si na penzijku spoří. Jak už jsem psala, daňová úleva se vztahuje jen na peníze nad hranicí, do které přispívá stát. Dnes je to víc než 1 700 Kč měsíčně. Kdo si tedy posílal třeba 500 nebo 1 000 korun, žádnou daňovou úlevu neměl a nemá co vracet. A nemá co vracet ani ten, kdo si sice platil víc, ale odpočet si v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele nikdy neuplatnil.

Bez problémů se z penzijka dá vybírat až od 60 let (s výjimkou starších plánů u původního penzijního připojištění). U smluv uzavřených do konce roku 2023 je navíc k 60leté věkové hranici pro výběr potřeba spořit aspoň 5 let, u novějších aspoň 10 let. Kdo ze systému penzijního spoření/připojištění odejde dřív, přijde o státní příspěvky (ty vrací penzijní společnost sama), o daň ze zhodnocení a z příspěvků zaměstnavatele (také řeší penzijní společnost sama) a svépomocí musí dodanit uplatněné odpočty – i když jen za posledních 10 let.

Podrobně rozepsané následky předčasného výběru z penzijka v nejrůznějších situacích najdete v článku: Výběr peněz z penzijka, z IŽP a DIPu: co daníte, co vracíte, a kdy jedině dostanete všechno?

Z vlastních dat a z údajů od penzijních společností. Finanční úřad vidí ve vašich přiznáních, že jste si penzijko roky odečítali z daní. A má i údaje o tom, že smlouva skončila. Stačí obě informace porovnat – a je jasno.

Dopis, který teď lidé dostali, ještě není daňová kontrola. Jde o takzvané Daňové echo, kterým úřad od konce roku 2024 upozorňuje na časté chyby a dává lidem šanci je opravit včas. Jde o upozornění a snahu řešit situaci „po dobrém“.

Podle Finanční správy už se dřív ukázalo, že to funguje: dřívější vlny Daňového echa přiměly lidi dobrovolně doplatit přes 110 milionů korun.

A kdo dopis nedostal? Ani ten nemá vyhráno.Povinnost doplatit daň platí ze zákona pro každého, koho se to týká. Že jste dopis neobdrželi, ještě neznamená, že vás úřad nemá v hledáčku.

Vrací se všechno, o co jste si díky penzijku snížili daně za posledních 10 let. Tyto odpočty se sečtou, přičtou se k celkovým k příjmům za ten rok, kdy jste smlouvu zrušili, a zdaní se 15 %.

U paní Jany to vypadá takhle: odečítala si 24 000 Kč ročně, pět let po sobě. Dohromady 120 000 Kč. Z toho 15 % dělá 18 000 Kč, které nyní musí státu na dani doplatit.

Když paní Jana chybu opraví sama, zaplatí sice zhruba 19 170 Kč jako dodatečnou daň z příjmu a úrok z prodlení, ale vyhne se přísnější sankci od berňáku. Úrok z prodlení se počítá od chvíle, kdy měla paní Jana daň původně zaplatit (daňové přiznání za rok 2025), orientačně vychází na 1 170 Kč. Úrok pod 1 000 Kč úřad vůbec nepožaduje.

Připomeňme, že sazba úroku z prodlení byla do konce června 2026 11,5 %, od července je 11,75 %. Předpokládáme, že paní Jana podala daňové přiznání elektronicky, a tak se prodlení počítá až od 12.května roku 2026. Paní Jana doplatí daň k poslednímu listopadu 2026.

Kdyby ale paní Jana čekala až na daňovou kontrolu, přibude k dani i úrokům z prodlení ještě penále 20 %. V jejím případě dalších 3 600 Kč. A úrok z prodlení mezitím dál naroste. Kdyby kontrola přišla například 31. března 2027 a kdyby repo sazba byla v lednu 2027 na 4 % a 1. července na 4,15 %, celkem by paní Jana zaplatila cca 24 392 Kč. A to není malý rozdíl.

Nejdřív si zjistěte, kolik jste si za posledních 10 let z penzijka odečetli. Najdete to ve starých daňových přiznáních, nebo v potvrzeních, která vám penzijní společnost posílala každý rok kvůli daním. Dohledat informace si ale můžete i na portálu mojedane.cz (sekce Online finanční úřad), kam se dá přihlásit identitou občana, datovou schránkou nebo třeba bankovní identitou, eObčankou atd.

Pak podejte dodatečné daňové přiznání za rok, kdy jste penzijko zrušili. Odpočty v něm uvedete jako ostatní příjem. I tohle zvládnete online přes portál MOJE daně. Přiznání musíte podat sami, i když jste zaměstnanec, zaměstnavatel za vás tohle vyřešit nemůže.

Na opravu máte čas do konce měsíce následujícího po tom, kdy jste chybu zjistili. Kdo dostal dopis v listopadu, měl by přiznání podat a daň zaplatit do konce prosince (ale smí i dřív).

Nejste si jistí, jestli se vás to týká? Zavolejte na svůj finanční úřad. Dotaz je zdarma, penále už nikoliv.

Kdo zvažuje zrušení penzijka, protože se mu teď nedostává peněz, které by tam odkládal (anebo se mu nelíbí, jak málo se v něm peníze zhodnocují), má lepší možnost, než ho slepě zrušit: platby snížit nebo na čas přerušit.

Smlouva poběží dál, státní příspěvky zůstanou a dodanění odpadne, stejně tak zdanění výnosů a příspěvků od zaměstnavatele.

A pokud jen chcete přejít pod jinou penzijní společnost nebo k jinému fondu, které vykazují mnohem lepší výsledky, smlouvu prostě jen převeďte. Převod se za zrušení nepovažuje (ale pozor, peníze se musí převést napřímo z jednoho penzijka na druhé, nesmějí protéct přes váš bankovní účet!)