Konec zlatých časů pro lichváře? Brzy přijdou o další zbraně

Ministerstvo financí poslalo novelu do připomínkového řízení 25. září 2026. Silnější ochranu by podle něj mohly získat až dva miliony lidí. Návrh stojí na dvou hlavních změnách:

Podle Měšce novela navíc při prodlení delším než 90 dní dovolí po podnikajících fyzických osobách chtít jen vymezené druhy plateb, a to jen do stanoveného limitu.

Pravidla mají platit pro úvěry a peněžité zápůjčky fyzickým osobám, které podnikají. Netýkají se leasingu, firem a ani jiných právnických osob. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2028 a jen pro smlouvy uzavřené po tomto datu.

Zákon dělí dlužníky do dvou skupin:

Ministerstvo připouští, že tento předpoklad často neplatí. Drobní podnikatelé bývají vůči profesionálním věřitelům ve výrazně slabším postavení. Profesionální věřitelé mají celou armádu právníků, drobný živnostník je naopak na všechno sám.

Nedávno se kvůli úpravám v oblasti spotřebitelských úvěrů zavřel trh pro část klientů a některé nebankovky odešly do tzv. šedé zóny (půjčky na IČO, pro OSVČ). Podrobněji v článku: Lichváři se těší na novou kořist. Přijde v lednu, předvídá Člověk v tísni

Velká část dlužníků s půjčkou „na IČO“ ve skutečnosti nepodniká. Typický příběh vypadá takto: člověk má potíže se splácením, banka ho odmítne a na internetu narazí na zprostředkovatele. Ten mu poradí, ať si vyřídí živnostenský list, protože „na IČO to půjde snáz“. Do smlouvy se pak napíše, že peníze ze jednávané půjčky jdou na podnikání.

Institut prevence a řešení předlužení tuto praxi popsal ve studii Moderní lichva v praxi. Lichváři podle autora studie Jakuba Sosny cíleně tlačí lidi v akutní tísni, aby si kvůli půjčce založili IČO. Tím ovšem přicházejí o ochranu spotřebitele. Půjčka se tak formálně poskytne podnikateli, i když jde o osobní dluh, a věřitel se vyhne povinnosti posoudit, jestli ji člověk zvládne splácet.

Kromě toho popisuje studie i půjčky mezi dvěma „soukromými osobami“, které ale ve skutečnosti řídí firma. Situace je pak velmi podobná, protože ani tady neplatí ochrana spotřebitele.

Česká národní banka dokonce varuje i před dalšími následky: Když dlužník (žadatel o půjčku) nepravdivě uvede podnikatelský účel (i kdyby k tomu byl zmanipulovaný), může mu hrozit i trestní odpovědnost.

Každá splátka se skládá ze dvou částí:

Dokud se splácí včas, platí se úrok jen za uplynulé měsíce. Když ale dlužník několik splátek nezaplatí, věřitel může smlouvu takzvaně zesplatnit. Přestane platit splátkový kalendář a věřitel chce celý zbytek dluhu najednou.

Rozhodující je, co do toho „zbytku“ patří. U podnikatelů dnes věřitel může naráz chtít i úroky za celou zbývající dobu dohodnutého trvání půjčky. Dlužník tak platí úrok za peníze, které už nemá, a navíc za období, které ještě ani nenastalo. Aby toho nebylo málo, tak se z této nafouknuté částky počítají ještě i úroky z prodlení.

Přečtěte si: Proč mohou lichváři v podstatě cokoliv?

Vymáhání podnikatelského úvěru obvykle probíhá v několika krocích:

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je přitom klíčový. Má stejnou sílu jako pravomocný rozsudek soudu ohledně exekuce. Věřitel díky němu nemusí k soudu (který by vše pravděpodobně zastavil pro nemravnost a lichvu). Naopak může rovnou zahájit exekuci. Dlužník se musí bránit sám a zpětně, ale to už je extrémně drahé a velmi málo účinné.

Ministerstvo popisuje, kde vzniká nejvážnější problém. Nepoctiví věřitelé si nechávali od dlužníka podepsat plnou moc. Ta je součástí kupy dokumentů a lidé často nevědí, že podepsali souhlas se zastoupením u notáře.

Věřitelé (lichváři) pak jdou k notáři sami a jménem dlužníka podepíší vše, co je výhodné pro ně, ale fatální pro majetek jejich klienta (dlužníka). Lidé tak nejenže zůstanou nepoučení o tom, co za ně bylo sjednané, ale většinou ani nevěděl, že nějaký zápis vůbec vznikl.

Úplně bez ochrany OSVČ nejsou. Od roku 2020 platí limity, které se vztahují i na ně. Smluvní pokuta smí po 90 dnech prodlení dosahovat nejvýš 0,1 % dlužné částky denně a všechny pokuty dohromady nesmí přesáhnout polovinu jistiny. Úrok z prodlení i smluvní úrok jsou omezeny na repo sazbu ČNB navýšenou o 8 procentních bodů.

Repo sazba je od 19. června 2026 na 3,75 %, takže strop vychází zhruba na 11,75 % ročně.

Podrobně rozepsaný úrok z prodlení a jeho pravidla najdete v tomto článku.

Limity ale nijak nebrání tomu, aby věřitel zesplatnil i budoucí úroky. A právě na tuto mezeru míří nový návrh (spolu s omezením plné moci pro jednání s notářem).

Mezi běžné následky patří:

Mezi nejhorší následky patří:

Oba příběhy jsou smyšlené, čísla jsou zaokrouhlená a slouží jen pro základní ilustraci situace.

Dluh A, 80 000 Kč. Paní Petra je na rodičovské a potřebuje si půjčit na auto z bazaru, bez auta nemůže fungovat, nebydlí totiž v centru města. Banka ji ale odmítne. Zprostředkovatel jí poradí vyřídit si živnost. Pak jí sjedná půjčku „na podnikání“ s úrokem 48 % ročně na dva roky. Součástí smlouvy je plná moc, se kterou věřitel u notáře sepíše zápis se svolením k vykonatelnosti. Po šesti splátkách přijde Petra o přivýdělek, takže sedmou splátku nepošle.

Dluh B, 350 000 Kč. Pan Jan řeší starší dluhy a nechce přijít o rodinný dům. Vezme si „konsolidaci“ na IČO s úrokem 36 % ročně na tři roky, zajištěnou zástavou domu a notářským zápisem. Po osmi splátkách onemocní, radikálně mu klesne příjem a splácení se zastaví.

Co z tabulky plyne:

Jak by pomohla povinná osobní účast u notáře? Petra i Jan by museli k notáři přijít sami a notář by jim vysvětlil, že tím věřiteli otevírají cestu k exekuci bez soudu. Mnoho lidí by v tu chvíli smlouvu vůbec nepodepsalo a situaci by řešili jinak.

Co se s novelou od roku 2028 změnit nemá, jsou:

Návrh se navíc ještě může změnit. Po připomínkovém řízení ho projedná vláda a pak Parlament, nutný bude ještě podpis prezidenta.

Zdroje: