Lichváři se těší na novou kořist. Přijde v lednu, předvídá Člověk v tísni

Lichváři se mohou těšit na novou kořist, kterou jim teď servírují zákonodárci. O co jde? O zpřísnění režimu dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Dohodáři už se zaměstnavatelům nebudou tolik vyplácet, a tak se proslýchá, že jich spousta bude nucena přejít na živnost. Stát se OSVČ, mít IČO.

V čem je problém? Najednou jim budou okamžitě dostupné půjčky na IČO, půjčky pro OSVČ, které jsou na trhu s půjčkami těmi nejproblematičtějšími. Poskytují je (nejčastěji) společnosti bez licence a soukromí investoři (soukromé osoby).

Do smlouvy si nelicencovaný poskytovatel může dát cokoliv. Třeba:

Na ochranu ze strany Finančního arbitra tady můžete zapomenout. Jedině k soudu a za plné poplatky. Podívejte se, kde si ověřit licenci (nebankovního) poskytovatele a pravost půjčky, ale i jak poznat férového poskytovatele půjčky. Jedině tak totiž nesednete na lep „vydřiduchům“, jak je nazval jeden z komentujících u předchozího článku.

Další potíž je v tom, že smlouvy si tito poskytovatelé umějí natolik dobře ošetřit, že s tím ani soud moc neudělá - podrobnosti v článku Půjčkologie: proč lichváři mohou cokoliv?

Že se společnosti půjčující peníze těší na nové ovečky do platícího stáda, ukazuje i trend posledních měsíců, kdy se licencované nebankovky stahují z trhu spotřebitelských úvěrů, „vracejí licenci“ a přesouvají se právě k podnikatelským půjčkám. Z Člověka v tísni k tomu vydali následující komentář:

„Několik společností se navíc z trhu se spotřebitelskými úvěry stáhlo a nově nabízí výhradně půjčky podnikatelské, tzv. na IČO. Varujeme před sjednáním takového úvěru, pokud nebude sloužit opravdu k podnikání. Na podnikatelské půjčky se totiž nevztahuje zákonná ochrana slabší strany, tedy spotřebitele. A někteří poskytovatelé toho využívají. Od nového roku toto riziko navíc nejspíše vzroste v souvislosti s tím, že řada brigádníků pracujících nyní na dohodu o provedení práce se stane formálně podnikateli (OSVČ) a budou pro neférové poskytovatele úvěrů lákavou kořistí.“

Vraťme se ale k tomu hlavnímu, k tomu, proč David Borges, autor Indexu odpovědného úvěrování, přivedl žebříček na svět. Tedy k výsledkům analýzy i srovnání jednotlivých úvěrů, s nimiž se na trhu setkáme nejčastěji. Ani letos není na stupních vítězů jen bankovní sektor, jak by asi mnozí očekávali. První dvě příčky jsou sice bankovní, ale bronz získal Home Credit, jedna z nejstarších českých nebankovek.

Interaktivní graf s výsledky (počty bodů i celkové slovní hodnocení) si zobrazíte na tomto odkazu.

Když se vrátíme k předchozímu dílu Půjčkologie: Jak vybrat půjčku, která vás nepoškodí, můžete se přesvědčit, že úvěry z prvních několika míst žebříčku ve velké míře odpovídají všem čtyřem parametrům půjčky, která své klienty nepoškozuje.

Kdyby se vám na graf jít nechtělo, tady je prvních deset míst (z více než 30):

Na tomto odkazu si zobrazíte graf s cenami půjček na 50 000 Kč se splatností 1 rok.

Pohybují se od:

až po:

Samozřejmě plus vratka samotné půjčky. To vše za předpokladu řádného splácení dle splátkového kalendáře.

Uprostřed žebříčku se cena točí okolo 10 000 Kč.

Že jsou to pálky, co se ocitlo na chvostu žebříčku? A to se bavíme o půjčkách „krocených“ zákonem o spotřebitelském úvěru…

I na náklady spojené s prodlením a vymáháním sestavil ČvT v rámci Indexu odpovědného úvěrování podrobné pořadí. Najdete je i s grafem na tomto odkazu. Zjišťovaly se náklady při půlročním nesplácení půjčky ve výši 50 000 Kč.

Rozptyl částek je tentokráte od:

až po:

Uprostřed žebříčku se cena vymáhání pohybuje okolo 15 000 Kč.