Článek
Jak to přesně bylo?
Jedna z podvodných strategií jasně ukazuje, jak chytře dnešní kyberútočníci pracují s lidskou psychikou. Jeden příklad za všechny: muž narazil na Facebooku na reklamu slibující výhodné investice do kryptoměn. Vypadala seriózně, tak klikl na odkaz a vyplnil své údaje. To byla jeho první chyba.
Vzápětí se mu ozval „makléř“. Mluvil příjemně, profesionálně, věděl, o čem mluví. A pak přišel s nezvyklým nápadem: „Pošleme vám peníze jako dárek. Vyzkoušíte si s nimi investování. Stačí, když u nás investujete jen část z nich.“
Pak skutečně přišly čtyři platby, celkem deset tisíc korun. Z toho čtyři tisíce poslal na nově založený kryptoúčet, jak mu radil makléř. A brzy to vypadalo, že investice funguje.
Chyba, která stála čtvrt milionu
Po nějaké době se makléř ozval znovu, měl skvělou zprávu: „Vaše investice se zhodnotila na 250 tisíc korun! Můžeme vám je poslat.“ Muž byl nadšený. Dal makléři číslo účtu, rodné číslo a další údaje požadované k výplatě zhodnocení. Proč ne? Vždyť přece jen dostane své peníze.
Pak přišlo to hlavní. Oběť byla ze zhodnocení natolik nadšená, že si nainstalovala do mobilu aplikaci pro vzdálený přístup. Prý aby mu mohl makléř pomoct s nějakými technickými věcmi. Tím oběť předala podvodníkovi klíče od celého svého digitálního života. Jenže makléře považovala za reálného a laskavého muže, který tak skvěle zhodnotil investici, navíc z darovaných peněz.
Peníze přišly – ale nebylo to zhodnocení investice
Na účet oběti skutečně přišlo 250 tisíc korun. Makléř mu pak řekl, ať je podle instrukcí převede na různé účty – prý kvůli technickým důvodům, dalšímu investování a jiným příčinám, které si podvedený ani nezapamatoval (myslel si, že nemá důvod je vnímat). Muž poslechl a peníze převedl, kam mu makléř diktoval.
Celkem šlo o čtyři převody. A jakmile proběhl poslední převod, banka zablokovala účet, protože jí transakce přišly podezřelé.
A přišel šok: ty peníze, které oběti přišly na účet, vůbec nebyly ze zhodnocení investice. Byl to úvěr od nebankovní společnosti, vzatý na jeho jméno. Půjčka, kterou si na něj sjednal podvodník jen díky tomu, že měl všechny údaje oběti, včetně rodného čísla a přes aplikaci ovládal jeho mobil.
Co se vlastně stalo?
Muž nejenže přišel o čtvrt milionu – ty peníze přeposlal podvodníkům. Navíc teď musí splácet půjčku, kterou si ve skutečnosti vůbec nechtěl vzít. Otázkou je, zda se o ní dozvěděl do 14 dní, aby ji mohl vypovědět a vrátit jen vypůjčenou částku a úrok za pár dní, bez sankce za předčasnou splátku (tady si můžete přečíst, jak funguje vrácení/výpověď půjčky do 14 dní). Za podmínky, že má dost úspor.
Jestli lhůtu „přešvihl“, je teď v běžném úvěrovém režimu, kdy může buď předčasně splatit úvěr, nebo ho co nejdřív refinancovat na co nejlevnější variantu. V obou případech se ale pravděpodobně bude muset smířit se sankcemi z předčasné splátky (tady si můžete přečíst vše potřebné o refinancování).
Shrňme si, jak to podvodník dokázal
Jak to podvodník udělal?
Díky všem údajům, které od muže získal, a díky přístupu k jeho zařízení dokázal v jeho jménu požádat o půjčku. Peníze z půjčky pak nechal poslat na účet oběti – a oběť mu je sama „dobrovolně“ poslala dál, protože se nechala chytit na vějičku „výhodného“ (a naprosto nereálného) investování.
Zafungovala chamtivost. Na tu bývá rozum krátký
Kdyby nic z výše popsaných kroků neupozornilo na nepravost, tak alespoň jeden do očí bijící tu byl: kdyby se dalo investovat tak, že z pár tisíc máme za pár měsíců čtvrt milionu, děláme to všichni. A všichni budeme nechutně bohatí…
Jenže v záchvatu chamtivosti lidé přestanou racionálně uvažovat. A podvodníci to moc dobře vědí!
Statistika ukazuje, jak velký je problém
Česká bankovní asociace říká, že v loňském roce se stalo obětí kybernetických podvodů v Česku 87 407 lidí. To je o 18 tisíc víc než rok předtím. Celková škoda dosáhla téměř 1,4 miliardy korun. Letošní statistiky už se podle iDNES.cz dostaly 900 mil. Kč.
Dobrou zprávou je, že banky díky pokročilým technologiím a umělé inteligenci dokážou odhalit stále více podvodů. Průměrná škoda na jednoho člověka klesla z téměř 20 tisíc na necelých 16 tisíc korun.
Banky zachránily svým klientům loni 7,95 miliardy korun – to jsou peníze, které by jinak podvodníkům propadly. Policie eviduje každý den v průměru 51 případů kyberkriminality. To je 18 495 případů za rok.
Anketa
Banky to samy nezvládnou
I když banky investují do bezpečnosti obrovské částky a jejich systémy jsou stále chytřejší, základní ochrana musí začít u nás samotných.
Podvodníci totiž často nepotřebují prolomit bankovní systémy – stačí, když přesvědčí nás, abychom jim sami poslali své údaje nebo peníze. Podezřelé transakce sice banky blokují, jenže ne vždy se dá škodlivá transakce odhalit předem, zejména když ji zadáme my sami ze svého bankovnictví.
Pamatujte: Když vám něco přijde podezřelé, je to nejspíš proto, že to podezřelé opravdu je. Raději zavěste telefon, neklikejte na odkaz, neposkytujte údaje. Opravdová finanční služba počká, nenaléhá a není nereálně výhodná.
