Článek
Senioři se stávají hlavním terčem podvodníků
Osm z deseti žádostí o nebankovní půjčku, které podali lidé starší 65 let, bylo ve skutečnosti pokusem o podvod. Toto alarmující číslo zveřejnila společnost Creditea na základě letošních statistik. Většinou šlo o to, že podvodníci nějakým způsobem vylákali identitu seniora a pak jeho jménem požádali o úvěr. Jen málokdy se stalo, píše se v tiskové zprávě, že by starší člověk o podvodu věděl a vědomě na něm spolupracoval.
„Bohužel máme negativní zkušenosti se žádostmi osob starších 65 let. Při jejich prověřování jsme proto mnohem obezřetnější, protože většina z nich se ukázala jako podvodné,“ vysvětlil Lukáš Drvota, který ve společnosti IPF Digital zodpovídá za odhalování podvodů.
Jak podvodníci útočí
Zločinci nejčastěji kombinují telefonické hovory s psychologickou manipulací. Snaží se získat důvěru svých obětí natolik, že jim důvěřiví lidé umožní vzdálený přístup do počítače, dostanou se k bankovnímu účtu. Nebo z nich podvodníci vylákají kopie občanských průkazů a dalších dokumentů. S těmito údaji pak kyberšmejdi žádají o půjčky – často u více společností najednou.
Drvota zdůrazňuje, že skuteční zaměstnanci bank, nebankovních poskytovatelů půjček, investičních společností, ale ani policie nikdy nepožadují vzdálený přístup do počítače, hesla nebo kopie dokladů. „Podvodníci cílí především na starší lidi, u kterých počítají s tím, že se neumí bránit jejich trikům,“ upozorňuje.
Na co podvodníci nejčastěji seniory „utáhnou“ (a nejen seniory)
Útočníci působí buď na strach, nebo na chamtivost. Snaží se oběť dostat pod časový tlak a přesvědčit ji, že musí jednat okamžitě.
Buď slibují nereálné zisky, nebo vyvolávají paniku. Tvrdí například, že je ohrožen bankovní účet oběti, že přicházejí problémy s drahou energií, nebo že je v nebezpečí někdo blízký. „Využívají témata, která právě rezonují ve společnosti. Lákají na investice do kryptoměn nebo jiné zajištění na stáří, na což jsou senioři hodně citliví,“ popisuje Drvota.
A nejen senioři, ale i lidé v produktivním věku. Jak ukázal pokus banky s podvodem, náchylní jsme úplně všichni. Stačí chvilková ztráta pozornosti nebo prostě jen nedostatek informací. Dokonce nás podvodníci dokážou natolik zmást, že byť peníze z půjčky přijdou nám, ochotně jim je pak odešleme.
Riziko je vážné –útoky mohou připravit starší lidi o vše, co si našetřili za celý život. Většina z nich totiž drží našetřenou hotovost na jediném bankovním účtu, nebo v jediné bance. Jejich zmizení je pak po vylákání přístupu do bankovnictví otázkou pár desítek vteřin.
Jak probíhá samotný podvod s půjčkou?
Zpět ale k podvodům s půjčkami, jejichž statistiky Creditea nedávno zveřejnila. Jak vůbec probíhají a proč jich je tolik?
Nejprve podvodníci vylákají ze svých obětí jejich identifikační údaje a kopie dokladů. Pachatelé pak vyplní žádost o půjčku sami a oběť důkladně připraví na to, co ji během schvalování úvěru čeká. Vysvětlí jí, jaká ověření bude poskytovatel provádět a jak má odpovídat na otázky. Někdy jsou s obětí v kontaktu i během samotného ověřování.
„Při jednom prověřování jsme zřetelně slyšeli, jak podvodník žadatele instruuje z druhého telefonu,“ popisuje Drvota extrémní případ, kdy zločinci zcela ovládli svou oběť.
Senioři při celé žádosti o úvěr spolupracují, protože si myslí, že ve ochraňují své úspory.
Ne na všechno se přijde včas
Bohužel ne všechny podvody se podaří odhalit včas – některé rizikové signály nejsou viditelné hned. Stává se, že zákazník nahlásí, že se stal obětí podvodu, až poté, co se dozví, že musí splácet půjčku. Policii se navíc jen těžko daří pachatele chytit. Často jde o organizované skupiny, které mají dobré krytí, a odcizené peníze zpravidla rychle skončí v zahraničí.
Informovanost je nejlepší ochrana
„Většině podvodů by se dalo úspěšně zabránit, kdyby si lidé víc uvědomovali, jaká rizika na ně v online prostoru číhají,“ říká Jan Herman z detekčního týmu Creditea. Proto je důležité o hrozbách neustále mluvit – podvodníci jsou totiž kreativní a své metody neustále zdokonalují podle toho, co funguje a jak se vyvíjí informační kampaň.
Jak se chránit:
- nikdy nesdělujte hesla, ani neumožňujte vzdálený přístup do počítače
- neposílejte nikomu kopie osobních dokladů
- nenechte se tlačit do rychlého rozhodování
- pokud něco vypadá příliš dobře nebo vzbuzuje strach, je to pravděpodobně podvod
- nezadávejte údaje o své platební kartě nikam, kam vás přeneslo kliknutí z e-mailu nebo SMS
- v případě podezření okamžitě kontaktujte svou banku nebo policii.
Podvodníky můžeme oslabit
Možná už jste četli nebo slyšeli, že i podvodníci mají svá slabá místa. Patří k nim čísla jejich bankovních účtů. Jak je využít proti podvodníkům? Přečtete si v článku: Kyberpodvodníci mají slabé místo. Nahlaste bance jejich číslo účtu, tím je citelně zasáhnete.
Naletěli byste? Otestujte se!
Znáte Kybertest? Vyzkoušejte, jestli byste naletěli podvodníkům. A v úvahu vezměte i fakt, že teď víte, že jde o test, takže budete očekávat podvodné praktiky. Jenže v reálném životě nás na možný podvod nikdo předem neupozorní, v reálném životě si musíme vystačit sami svou obezřetností a tím, že aktuální hrozby podvodů nebudeme slepě ignorovat.
Zdroje:
