Článek
Na 4 biliony za rok 2025: dluh českých domácností se opět zvyšoval
Ke konci roku 2025 překročil celkový dluh českých obyvatel poprvé v historii hranici 4 bilionů korun – přesně dosáhl hodnoty 4,05 bilionu Kč. To je o celých 438,5 miliardy korun více koncem roku 2024, což představuje meziroční nárůst o 12,2 %. Pro srovnání: rok 2024 přinesl růst o „pouhých“ 8,9 %. Jinými slovy – zadlužování Čechů se v roce 2025 výrazně zrychlilo.
Data pocházejí z Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI), které společně sledují dluhy prakticky všech fyzických osob, jimž banky nebo licencovaní nebankovní věřitelé poskytli úvěr. Registr tak zachycuje celkový obraz české zadluženosti domácností – od hypoték, přes úvěry ze stavebního spoření, úvěry na auto nebo neúčelové spotřební půjčky na cokoliv. Data se publikují každé čtvrtletí v podobě tzv. Barometru úvěrového trhu.
Dluh roste po celé zemi, i když ne stejnoměrně. Velká část připadá tradičně na Prahu a Středočeský kraj – jen tyto dva regiony dohromady tvoří bezmála třetinu veškerého dlouhodobého dluhu obyvatel ČR.
Hypotéky a stavební spoření: dluhy na bydlení táhnou vše nahoru
Základní dělení, které registr sleduje, odděluje takzvaný dlouhodobý dluh – sem patří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření – od krátkodobého dluhu, tedy spotřebních úvěrů, leasingu, kreditních karet a podobných produktů.
Na konci roku 2025 dosáhl dlouhodobý dluh výše 3,37 bilionu korun, což je oproti roku 2024 (2,99 bilionu Kč) nárůst o 380,4 miliardy korun, tedy o 12,7 %. Rok 2024 přitom zaznamenal nárůst o 257,3 miliardy (9,4 %) oproti roku 2023.
Zároveň roste průměrná výše dluhu připadající na jednoho klienta s hypotékou, či s úvěrem ze stavebního spoření. V roce 2025 tato průměrná částka dosáhla 3 232 570 Kč, což je o 386 tisíc korun více než v roce 2024 (2 846 387 Kč) – nárůst o 13,6 %. Přitom ještě v roce 2023 byl průměrný dlouhodobý dluh na klienta přibližně o 271 tisíc korun nižší než v roce 2024. Průměrný dluh z hypoték tak za pouhé dva roky vzrostl o bezmála 660 tisíc korun.
To celkem přesvědčivě odráží situaci na realitním trhu – ceny nemovitostí rostou, a tím rostou i potřebné úvěry na jejich financování.
Spotřební úvěry: „malé“ půjčky, velké součty
Krátkodobý dluh – tedy úvěry na spotřebu – dosáhl ke konci roku 2025 celkové výše 675,9 miliardy korun. Oproti roku 2024 (617,8 mld. Kč) to představuje nárůst o 58,1 miliardy korun, tedy 9,4 %. V roce 2024 byl meziroční nárůst pomalejší – 38,4 miliardy (6,6 %).
I u spotřebních úvěrů platí, že průměrná výše dluhu na jednoho klienta roste. V roce 2025 dosáhla 295 470 Kč, o 23 220 korun více než v roce 2024 (272 250 Kč), tedy nárůst o 8,5 %. V roce 2024 byl přitom nárůst oproti roku 2023 ještě výraznější – o 23 888 Kč (9,6 %). To znamená, že v roce 2025 si sice vypůjčilo víc lidí, ale potřebovali jen menší celkové částky než v roce 2024. To zpomalilo nárůst průměrného dluhu na klienta.
Na spotřebu dáváme stabilně cirka 17 %
Podíl dlouhodobého a krátkodobého dluhu na celku zůstává stabilní: dlouhodobý tvoří zhruba 83 %, krátkodobý zbývajících 17 %.
Kde se nejvíc půjčuje? Praha dominuje, ale nárůsty hlásí i jiné kraje
Absolutní objem dluhu – tedy prostý součet – je historicky nejvyšší v Praze a Středočeském kraji, protože tam žije nejvíce lidí a zároveň tam jsou nejvyšší ceny nemovitostí. Ke konci roku 2025 měli pražští obyvatelé dlouhodobý dluh ve výši 653,6 miliardy korun (oproti 576,5 mld. v roce 2024), ke krátkodobému dluhu přidali dalších 77,3 miliardy (69,7 mld. v 2024).
Středočeský kraj drží druhé místo s 543,8 miliardydlouhodobého a rekordními 95,9 miliardy krátkodobého dluhu (v roce 2024 to bylo 483,9 a 87,1 mld.).
Pokud jde ale o dynamiku růstu – tedy kdo si půjčuje nejrychleji – obrázek se mění. V roce 2025 vykázal u dlouhodobého dluhu nejvyšší tempo růstu kraj Vysočina (13,5 %), naopak nejpomaleji rostly dluhy na bydlení v Jihočeském a Libereckém kraji (shodně 11,2 %). U krátkodobého dluhu vedla v roce 2025 Praha (10,9 %), nejpomaleji rostl Ústecký kraj (8,2 %).
V roce 2024 bylo pořadí jiné – u dlouhodobého dluhu vedla Praha (10,4 %), u krátkodobého Zlínský kraj (8,2 %).
Ohrožený dluh: Kdo nesplácí a jak velký je podíl „neplatičů“?
Ve statistikách registrů najdeme i pojem ohrožený dluh. Skrývají se za ním splátky, které klienti nezaplatili tři a více měsíců po splatnosti (setak se můžete i s pojmem „nevýkonné úvěry“. Jde tedy o reálně problémové pohledávky, u nichž hrozí, že banka či nebankovní poskytovatel nedostane peníze z úvěru zpět.
Ke konci roku 2025 dosáhl celkový objem ohroženého dluhu výše 35,2 miliardy korun – o 2,5 miliardy více než v roce 2024 (32,7 mld. Kč), celkový nárůst o 7,5 %. Tempo růstu ohroženého dluhu ale v roce 2025 zpomalilo ve srovnání s rokem 2024, kdy byl nárůst o 10,9 %.
Struktura ohroženého dluhu zůstává stabilní: drtivou většinu – přibližně 86 % – tvoří krátkodobý ohrožený dluh (spotřební úvěry), zbývajících 14 % pak ohrožené hypotéky a stavební spoření. Z celkového objemu poskytnutých hypoték je nesplácením ohroženo méně 1 % (cca 0,7 %).
Počty problémových dlužníků? Hypotéky v klidu, spotřebáky horší
Samotný objem ohroženého dluhu je jedna věc, počty konkrétních dlužníků věc druhá. A tady evidují registry čísla poměrně uklidňující – alespoň co se hypoték týká.
Lidí, kteří nesplácejí tři a více měsíců hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, bylo ke konci roku 2025 celkem 8 556 – jen o 78 více než rok předtím (nárůst 0,9 %). Přitom v roce 2023 jich bylo celkem 9 131, v roce 2024 klesl počet na 8 478. Jde tedy stále o velmi nízké číslo v kontextu statisíců hypotečních klientů.
U spotřebních úvěrů je situace komplikovanější. Ke konci roku 2025 mělo problémy se splácením 178 631 klientů, o 3 884 více než v roce 2024 (174 747). To je nárůst 2,2 %. V roce 2024 přitom byl nárůst jen 0,2 % (315 lidí). Počet problémových klientů u spotřebních úvěrů se tedy v roce 2025 zvýšil výrazněji.
Regionální nerovnosti: Ústecko jako chronický problém, Zlínsko jako vzor
Snad nejznámějším a nejstabilnějším vzorcem v těchto statistikách je regionální nerovnoměrnost schopnosti splácet. Podíl klientů s ohroženým spotřebním úvěrem – tedy těch, kteří nesplácejí tři a více měsíců – se mezi kraji enormně liší.
Největší problémy jsou dlouhodobě na Ústecku, Karlovarsku a v Moravskoslezském kraji. K nejlepším regionům, alespoň stran splácení, patří Praha, na druhém místě je Zlínsko a za ním Středočeský kraj. Vezmeme-li v úvahu příjmovou hladinu na Zlínsku a jeho ekonomický stav, lze tento kraj v podstatě „vyhlásit“ jako „vzor“ v přístupu k finančním závazkům. Tady většina žadatelů o úvěr ví, jak poznat, zda zvládnou splácet dlouhodobější půjčku.
Celkový národní průměr problematického dluhu se za rok posunul z 7,7 % na 7,8 % – sice jen minimálně, ale přesto špatným směrem.
Co čísla říkají a co ne
Data z úvěrových registrů jsou cenným zrcadlem ekonomické reality, ale mají svá omezení. Nárůst dluhu sám o sobě neznamená katastrofu – pokud rostou příjmy domácností stejně rychle nebo rychleji, zadlužení je udržitelné. Problém nastává tehdy, když splátky přestanou odpovídat příjmům.
Varovnějším signálem je proto právě vývoj ohroženého dluhu. Ten sice roste pomaleji než dluh celkový (7,5 % vs. 12,2 %), ale počet problémových klientů u spotřebních úvěrů v roce 2025 zrychlil. Část českých domácností zkrátka vnímá vyšší úrokové sazby a dražší život stále bolestněji.
Na druhou stranu: podíl lidí nesplácejících hypotéky je v absolutních číslech zanedbatelný (8 556 osob na celé republice) a v porovnání s počtem hypoték jde o promilové hodnoty. Hypoteční trh jako celek zůstává velmi odolný.
Data jsou převzata z Barometru úvěrového trhu vydaného CBCB – Czech Banking Credit Bureau a CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau k 31. 12. 2024 a 31. 12. 2025: https://cbcb.cz/uverovy-barometr/#
