Od ledna jsou vyšší sankce za nepojištění auta. A zmizel limit škody za bouračku nepojištěným vozem

Když srovnáte nové částky „pokut“ za nepojištěné vozidlo s těmi loňskými, zjistíte, že narostly zhruba o třetinu. A to není málo. Podle statistik se změna dotkla přes stovky tisíc lidí. Někteří jezdí bez pojištění záměrně, jiní mají auto odstavené v garáži a na pojistku prostě zapomněli. Třetí skupina „hříšníků“ si nechala vypršet starou pojistku a novou si sjednala příliš pozdě.

Data ukazují, že v Česku dnes jezdí víc než 101 tisíc nepojištěných vozidel. Když si uvědomíte, že jen osobních aut máme registrovaných skoro sedm milionů (a celkově asi 10 milionů vozidel všech kategorií), vychází z toho jedno nepojištěné vozidlo ze sta.

Zní to možná jako malé číslo, ale pořád mluvíme o desítkách tisíc řidičů, kteří riskují nejen pokuty, ale v nejhorším případě i milionové dluhy. Limit škody z havárie nepojištěným autem do výše 300 000 Kč už totiž neplatí. Nově musí viník nehody s nepojištěným autem zaplatit komplet celou škodu.

Denní sazby sankce (oficiálně se jí říká „příspěvek") opravdu vyskočily: o více než třetinu, ve srovnání s rokem 2025. Pojďme si to ukázat na konkrétních číslech:

Na první pohled to nevypadá jako velký rozdíl. Jenže teď si spočítejme, co to udělá v delším časovém horizontu.

Představte si, že vám pojistka vyprší koncem července 2026. Novou si koupíte až začátkem listopadu 2026. Celkem to nastavme třeba na 92 dnů bez krytí.

Loni by vás takový průšvih stál 4 624 korun (počítá se i manipulační poplatek 300 korun). Letos za úplně stejné období zaplatíte 5 912 korun. Rozdíl je skoro 1 300 korun. A to mluvíme jen o běžném osobním autě střední velikosti. Když máte větší vůz nebo elektromobil, částka ještě naroste.

Možná vás napadlo, kam vlastně putují peníze, které zaplatíte jako sankci za nepojištěné vozidlo. Odpověď možná překvapí: nekončí v státní pokladně. Česká kancelář pojistitelů je posílá do speciálního fondu, ze kterého se pak hradí škody obětem dopravních nehod. Konkrétně jde o případy, kdy vás nabourá někdo bez pojištění, nebo když viník po nehodě ujede a policie ho nedokáže dohledat.

Když vás nabourá nepojištěný řidič, dostanete náhradu škody z tohoto fondu. Nemusíte čekat, až se najde viník nebo až sežene peníze. Jenže ten viník pak musí celou částku vrátit – a k tomu mu ještě naběhnou další sankce a úroky. Proto se platbě za nepojištěné auto říká příspěvek – přispíváte do společného fondu, ze kterého se pomáhá některým obětem nehod.

Sazby příspěvku se naposledy měnily před osmi lety. Od roku 2017 zdražilo úplně všechno. Opravy vozidel stojí víc, díly stojí víc, zdravotní péče po nehodách stojí víc.

Průměrné pojistné (podle zveřejněné TZ) od té doby vzrostlo o čtvrtinu. Ještě výraznější nárůst zaznamenaly škody, které pojišťovny vyplácejí – ty narostly dokonce o 55 procent.

Druhý důvod byl čistě praktický. Některým lidem se finančně vyplatilo raději zaplatit příspěvek než pojištění odpovědnosti. Spekulace mezi pojištěním a příspěvkem už se, po zvýšení denního příspěvku, nemá vyplatit. Příspěvek by totiž měl odpovídat cirka jeden a půl násobku aktuálních sazeb povinného ručení.

Podle statistik tvoří osobní auta přes 70 procent všech nepojištěných vozidel. Dalších 20 procent připadá na motorky. Zbytek jsou nákladní vozy, traktory, elektrokoloběžky a další vozidla.

Nejčastěji jde o osobní vůz staršího člena rodiny, který už nejezdí. Dalším typickým případem je auto zděděné nebo prostě dlouhodobě odstavené vozidlo, na které rodina zapomněla. Nejsou ale výjimkou ani auta záměrně nepojištěná. Právě kvůli těmto případům se sazby teď zvýšily.

Dobrá zpráva? Počet nepojištěných vozidel v posledních letech klesá. Lidé si víc uvědomují rizika a pojišťovny i úřady lépe kontrolují, kdo má pojištění a kdo ne.

Hodně lidí si myslí, že když auto odstaví v garáži a nebudou s ním jezdit, pojištění nepotřebují. To je ale velký omyl, který lidi stojí spoustu peněz.

Každé vozidlo vedené v registru jako provozované musí mít aktivní povinné ručení. Prosté a jednoduché pravidlo: nezáleží na tom, jestli s ním jezdíte denně, nebo jestli vám už půl roku stojí na dvorku.

Jakmile auto nechcete nebo nemůžete používat, musíte ho vyřadit z provozu. To znamená odevzdat registrační značky do depozitu na úřadě s rozšířenou působností – tedy v registru vozidel.

Teprve potom můžete ukončit pojistnou smlouvu. Pojišťovně předložíte doklad o dočasném vyřazení auta z provozu a tím máte jasno.

Pozor ale na další pravidlo: značky můžou být v depozitu maximálně 12 měsíců po sobě. Pak musíte na úřadě nahlásit, kde vozidlo je a proč ho nepoužíváte. Po třech letech ve stavu vyřazení úřad zlikviduje značky i technický průkaz. To samozřejmě jen pokud nepožádáte o jejich zachování.

Po likvidaci značek a techničáku: jakmile budete chtít auto znovu používat, dostanete k němu nové registrační značky a nový technický průkaz.

Příspěvek České kanceláři pojistitelů není jediný postih. Když vás chytnou s nepojištěným vozem při silniční kontrole, můžete dostat pokutu až 50 tisíc korun ve správním řízení. Když je auto nepojištěné jen pár dní, můžete mít štěstí a dostat jen pokutu na místě. Ta bývá sice mnohem nižší, ale pořád se pohybuje v řádu několika tisíc korun.

Tady začíná skutečný problém. Největší riziko vám hrozí, když způsobíte nehodu nepojištěným autem.

Loni se zrušil dřívější limit 300 tisíc korun. V současnosti může Česká kancelář pojistitelů vymáhat celou výši způsobené škody. Úplně celou, bez jakéhokoliv stropu.

Nabourat luxusní auto může znamenat škodu v řádu statisíců až milionů. Způsobit někomu trvalé následky na zdraví – to může vyústit v mnohamilionové vymáhání. A to už není pokuta, kterou zaplatíte a máte klid. To je existenční problém, který vás může provázet po celý zbytek života.

Pamatujte na sjednání nové pojistky ještě před tím, než vám skončí ta stará. Nechte si dost času, ideálně několik týdnů předem. Kdybyste chtěli přejít k jiné pojišťovně, povinné ručení lze vypovědět maximálně 6 týdnů před jeho výročím, později už většinou ne.

Pozor i na platbu za povinné ručení. Dokud není uhrazená, pojištění nemusí být platné. Záleží na podmínkách pojistné smlouvy. Existuje totiž pojištění s klouzavým datem počátku platnosti a pojištění s pevným datem. U prvního typu pojištění začne platit až po zaplacení, u druhého platí od určitého data, i když jste ještě nezaplatili – ale pak to může být problém později.

Zdroje: