Článek
1. Konec papírové zelené karty (i když jen v EU)
Největší úleva pro řidiče přišla s digitalizací kontroly pojištění. Od 1. října 2024 nemusíme mít u sebe při jízdách po České republice žádný doklad o povinném ručení. Policie si platnost pojištění ověří přímo v online databázi České kanceláře pojistitelů během několika sekund.
Od letošního ledna už při cestách po Evropě stačí mít zelenou kartu jen uloženou v mobilu jako PDF, anebo v aplikaci pojišťovny. Papírová podoba potvrzení o sjednaném pojištění teď není na cestách v EU povinností.
Zjednodušení má i svá úskalí. Po drobné nehodě, k níž jste původně neplánovali volat policii, nemáte účastníkům nehody čím prokázat své povinko. Zachrání vás jedině fungující mobil s daty: na stránkách České kanceláře pojistitelů si necháte své povinné ručení zobrazit: stačí zadat SPZ. Ale pozor: funguje to jen, když jste viníkem nehody.
Není tedy od věci stáhnout si zelenou kartu do telefonu, anebo používat aplikaci své aktuální pojišťovny, kam se zelená karta uloží automaticky. Případně mít v autě i její papírovou zálohu, protože kromě poškozeného mobilu můžete narazit na nedůvěřivé zahraniční policisty, kteří digitální verzi nemusí uznat.
Důležité upozornění: Na zadní straně zelené karty si zkontrolujte, zda rozeznávací značka některých států není přeškrtnuta. Pokud je, vaše povinné ručení tu neplatí a vy si musíte při vstupu do této země sjednat místní hraniční pojištění.
2. Buď podpis, nebo platba
Povinné ručení se od října 2024 uzavírá trochu pozměněným způsobem. Důvodem je povinnost pojišťoven informovat v reálném čase o nově a nezpochybnitelně uzavřených pojistkách tak, aby se ihned promítly do databáze, kterou využívají mimo jiné dopravní policisté při silničních kontrolách.
Pojišťovny nabídnou většinou dva způsoby sjednání (a okamžité platnosti) pojištění:
- prvním je vlastnoruční podpis buď papírové verze smlouvy, nebo smlouvy elektronické (prostřednictvím k tomu určené technologie) a s možností zaplatit později
- druhým způsobem je platba (bez nutnosti řešit formu podpisu).
Vznik pojištění vlastnoručním (i digitálním) podpisem
Když využijete vlastnoruční podpis, jste podle smlouvy zpočátku pojištěni i bez platby. Pojišťovna vám dá konkrétní časový limit k uhrazení pojistného. Když se zpozdíte, pojišťovna se připomene (nabíhá klasické upomínkování - ale stále jste pojištěni). Vlastnoručním podpisem jste se zavázali k platbě, a tak ji pojišťovna bude vymáhat. Pojištěni jste od data a času uvedeného na smlouvě.
Tento typ podpisu se nedá realizovat přes klasický počítač (desktop, notebook), potřebujete mobil nebo tablet (Android, iOS). Pojištění lze sice vybrat v desktopu, ale podpis vždycky proběhne v mobilním zařízení.
Nebo osobně navštívíte pobočku, případně pojišťovacího makléře. Pro spoustu lidí tak bude jednodušší sjednat pojištění platbou.
Vznik pojištění platbou
Zvolíte-li vznik pojištění prostřednictvím platby, přicházejí zde v úvahu tři možnosti:
- u okamžitého nebo blízkého počátku zahájení platnosti pojištění lze pojistné uhradit platební kartou, u některých pojišťoven okamžitým převodem na účet. Dokud platba neproběhne, nejste pojištěni
- u odloženého počátku pojištění lze zaplatit běžným převodem na účet nebo platební kartou. Pro vznik pojištění hraje důležitou roli čas, kdy peníze pošlete. Dodržíte-li termín stanovený pojišťovnou, smlouva se uzavře a jste pojištěni (pojištění vznikne v den a čas uvedený na smlouvě). Když se s platbou opozdíte, smlouva o pojištění vůbec nevznikne, pojištěni nebudete (a případná pozdě odeslaná platba se vám vrátí). Pozor, pojišťovny stanovují nejen den, ale i hodinu, do kdy musejí dostat peníze na svůj účet, aby smlouvu v dohodnutou dobu aktivovaly
- u klouzavého začátku pojištění máte k dispozici časový interval. Začíná sjednáním pojištění z vaší strany a končí s uplynutím lhůty pro zaplacení. Rozdíl oproti odloženému počátku je v tom, že pojištění se aktivuje okamžitě po tom, co pojišťovna obdrží peníze na účet. Nestanovujete tedy konkrétní čas, kdy má pojištění začít platit. Máte jen interval, kdy může začít platit. Pojištěni jste, až má pojišťovna peníze na účtu. Jenže když v nabídnutém časové okně nezaplatíte, pojištění nevzniká a smlouva se ruší, v celém intervalu jste vůbec nebyli pojištěni.
Varování: U klouzavého začátku si musíte uvědomit, že dokud pojišťovna nepotvrdí přijetí peněz a vznik smlouvy, nesmíte s vozidlem jezdit. Jinak by případné škody šly za vámi.
3. Pod 50 mega už se nejde
Zvýšení minimálních limitů z 35 na 50 milionů korun přineslo výrazně lepší ochranu pro všechny účastníky silničního provozu. U všech stávajících smluv došlo k automatickému navýšení limitů, nové smlouvy se pod 50 milionů nenabízejí.
Vzhledem k rostoucím cenám vozidel, zdravotní péče, ale i průměrného příjmu obyvatelstva bylo navýšení nezbytné (a rozhodně není poslední). Dnes už není výjimkou, že při vážné nehodě škody dosahují k desítkám milionů Kč. Proč?
Poškození majetku je často tou nejmenší částkou. Mnohem výš se šplhají újmy na životě, zdraví a za ztížené společenské uplatnění. Psychické újmy se hradí nejen obětem nehody, ale i jejich blízkým.
4. Ručení musejí mít i elektrokoloběžky, segwaye či třeba sekačky
Rozšíření povinného ručení na elektrokoloběžky, segwaye a podobná vozidla přineslo dlouho očekávané (alespoň částečné) narovnání v přístupu k odpovědnosti za způsobené škody. Byť tahle vozidla mohou vyvolat i vysoké škody, jejich majitelé dosud nemuseli být pojištění na úhradu těchto škod.
Neste si jistí, která vozidla už se bez povinka neobejdou? Zde najdete kompletní přehled vozidel, na něž se vztahuje povinné ručení.
Proč jsou vyloučena elektrokola?
Zajímavé je, že z pojištění odpovědnosti jsou stále vyloučeni cyklisté – i ti na elektrokolech. Důvod je právní: podle evropské motorové směrnice podléhají pojištění pouze vozidla poháněná výhradně mechanickým pohonem (nikoli lidským). A to se týká právě elektrokol, motokol a mopedů, pokud jsou vybaveny motory, které mají pouze pomocnou úlohu při šlapání.
To je ale sporné, protože elektrokola jezdí často rychleji než 25 km/h a způsobují stále více škod, mnohdy s obrovskými následky. Za škody způsobené nehodou sice cyklisté také odpovídají, ale následky pak hradí většinou sami. Nebo, když si sjednali klasické pojištění odpovědnosti z občanského života, škodu vyplácí pojišťovna. Úhrady vysokých škod se ale od zcela nepojištěných cyklistů lze dočkat jen stěží.
Proč stát pustí na silnici nepojištěné elektrokolo, ale nepustí na ni nepojištěnou elektrokoloběžku, zůstává otázkou. Stejně jako to, zda jsou všechny jednokolky a podobná vozítka vůbec pojištěná a jak se to kontroluje. To je významné hlavně v situaci, kdy je vymáhání dluhů stále méně efektivní.
5. Odpovědnost za pojištění vozu má provozovatel
Doposud byl zásadní osobou ohledně provozu vozidla jeho majitel. Nově zákon přesunul značnou odpovědnost na provozovatele, a to včetně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinného ručení). Provozovatel je nyní tím, kdo musí zajistit, aby auto nevyjedlo na silnici bez platného povinného ručení.
Když se o pojištění nepostará, musí provozovatel za každý den absence povinného ručení uhradit příspěvek na ČKP za nepojištěné vozidlo. A případně i pokutu za přestupek až do 50.000 Kč. To ale není to nejhorší: kdyby nepojištěné auto bouralo, bude muset provozovatel uhradit způsobenou škodu, a ta se může vyšplhat opravdu vysoko.
Kdo je provozovatel?
Ten, kdo vozidlo aktuálně dlouhodobě používá. V soukromém životě většinou jde o osobu shodnou s majitelem vozu. Ale v rodinách se také stává, že auto vlastní jiný člen rodiny, než je ten, který s ním jezdí nejčastěji.
Tady už se do popředí dostává role provozovatele, kterou je třeba formálně nahlásit do 15 dní do registru vozidel (za nenahlášení ale žádná sankce není). A provozovatel pak bude tou osobou, za níž jde odpovědnost spojená s povinným ručením. Osoba provozovatele se vždycky musí určit.
To znamená, že se vždycky dohledává, kdo je aktuálně tou osobou, která vůz používá nejčastěji (a může se ukázat, že člověk zapsaný v registru vozidel to už není). Sankce za porušení povinností si ale nakonec najde svůj cíl: aktuálního provozovatele (už ne pouze majitele).
Co bude dál? Hlubší digitalizace, telematika i autonomní provoz
Digitalizace pojišťovnictví půjde ještě dál. Začne se rozšířením online ověřování pojištění do celé Evropské unie (až ani elektronická verze zelené karty v mobilu nebude nutná).
Pojišťovny také masivně experimentují s telematickými systémy, které sledují skutečný průběh jízdy a celkové chování řidičů na silnici. Přibyl tak další prvek oceňování rizika. Bude otázkou, jakým vývojem se bude ubírat model tarifování založený na statistikách a kritériích typu regionality či věku (kolik vám je a kde žijete).
Ve hře už je i legislativa autonomních vozidel: zásadní otázky ohledně odpovědnosti a pojištění. Kdo ponese odpovědnost za nehodu způsobenou autonomním vozidlem – výrobce, programátor software, nebo stále ještě osoba ve vozidle? To ukáže čas.
