Článek
Institut prevence a řešení předlužení nazval svou studii „Moderní lichva v praxi: Skrytý byznys se zadlužením a nemovitostmi v Česku“. Detailně popisuje, jak organizovaná a chytře nastavená dnešní lichva je. A jak za vámi SAMA PŘIJDE.
Krok 1: Nejdřív si vás vyhledají
Možná jste si doteď mysleli, že lichváři čekají, až za nimi zoufalý člověk sám přijde. Realita je ale naprosto jiná. Studie popisuje, že řada poskytovatelů si vás aktivně vyhledá – a to zcela legálně, přes veřejně dostupná data z katastru nemovitostí. Existují dokonce komerční služby na „monitoring exekucí“, které umí hlídat, komu byla právě zahájena exekuce a kdo v exekuci zároveň vlastní nemovitost.
Jakmile se taková osoba objeví, přijde na řadu leták s nabídkou „výkupu nemovitosti“ nebo „pomoci s dluhovou situací“ – klidně přímo do schránky.
Studie cituje i svědeckou výpověď bývalého „hledače klientů“, který popisuje, jak fungoval v praxi. Oslovoval lidi krátce před dražbou jejich domu, sbíral jejich osobní data, nechával si předložit daňová přiznání, přehledy dluhů, přehledy o příjmech. Na základě (nejen) těchto dat odhadl, který z členů rodiny bude pro lichváře nejvhodnějším kandidátem k podpisu smlouvy.
Jak se pozná vhodný kandidát? Ti nejlepší jsou OSVČ, aby si mohli od lichváře vzít podnikatelský úvěr k vyplacení se z exekuce. Podnikatelské půjčky totiž (až na výjimky) nespadají pod ochranu spotřebitelského úvěru. Proto jsou pod jejich smlouvami popsaní především lidé s IČO. Někdy jsou k založení IČO přesvědčeni během jednání.
To není náhoda. To je záměr: obejít zákony.
Krok 2: Chytře obejdou zákon
Klasický spotřebitelský úvěr je docela dobře hlídaný zákonem – musí se prověřovat úvěruschopnost, jsou omezené sankce, dlužník má poměrně rozsáhlá práva a garantovaný bezplatný „soudní“ proces u finančního arbitra.
Moderní lichváři ale využívají tři cesty, které spotřebitelskou legislativu jednoduše obcházejí:
- Půjčka „na IČO" – i když peníze ve skutečnosti potřebuje člověk na běžný život, smlouva se napíše na jeho živnost. Formálně jde o podnikatelský úvěr, na který se spotřebitelská ochrana nevztahuje. Podrobněji jsem psala tu.
- P2P půjčka – na papíře je to půjčka o dvou jednotlivcích: jeden půjčí, druhý splácí. Ani tady se spotřebitelský úvěr neuplatňuje. Jenže za tímhle papírem ve skutečnosti stojí firma, která celý proces řídí a vydělává na něm.
- Zpětný leasing bytu – člověk „prodá" svou nemovitost investorovi s příslibem od něj, že si ji časem koupí zpátky. Jenže zpětný odkup se podle studie ve skutečnosti podaří jen výjimečně a za výrazně vyšší cenu (s nemravným úrokem).
Žádný z těchto modelů není sám o sobě nezákonný, je to chytrá klička. A přesně proto je tak těžké proti němu účinně zasahovat. A už vůbec ne s obecnější platností.
Krok 3: Smlouva je nenápadnou pastí
Studie ukazuje reálné příklady z praxe, jak smlouva o úvěru, kterou si poskytovatel nastaví čistě ve svůj prospěch, nenápadně sevře klienty v pasti. V pasti s ohromnými důsledky.
Třeba případ podnikatele, který si půjčil u firmy Perfekcie Credit: na papíře půjčka 460 000 Kč (které měl klient splácet), reálně mu ale poslali jen 300 000 Kč. Zbytek si strhla firma jako provizi, ale i těch 160 000 Kč jako provizi měl splácet i s úrokem. Úrok 20,4 % ročně (ze 460 tisíc), měsíční splátky kryly jen úrok, protože celá jistina se měla splatit najednou až po deseti letech (tzv. balonové splácení).
Jenže ve smlouvě byly, vedle provize, ještě i další háčky. Stačily tři dny zpoždění se splátkou nebo stačilo zahájení jiné exekuce proti dlužníkovi z důvodu jiného (byť i bagatelního a nesouvisejícího) dluhu, a celý úvěr se automaticky „zesplatnil“. Najednou dlužil klient 1 402 800 Kč, k okamžitému splacení. Skoro pětkrát víc, než kolik reálně dostal.
Na jednorázové splacení takové sumy samozřejmě neměl. A protože byl u smlouvy sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, věřitel nemusel žádat o exekuci a nemusel nic prokazovat u soudu. Exekuci mohl nechat rovnou zahájit.
Podobně to podle studie IPŘP dopadlo u firmy Venerati group: z 260 000 Kč na papíře dostal klient 200 000 Kč, stačilo 14 dní zpoždění u jedné týdenní splátky a dluh vyskočil na 461 183 Kč. To především kvůli jednorázové pokutě ve výši čtvrtiny dluhu a kvůli dennímu penále navrch.
Krok 4: I když to „vyjde“, ve skutečnosti to výhra není
Nejsmutnější asi je, že studie našla mezi zpětnými leasingy jen jeden jediný případ, kdy si člověk svůj byt skutečně zpětně odkoupil. A ani tady nešlo o skutečnou výhru. Byt se prodal (se zpětným leasingem) za 4 657 622 Kč. Z toho dal původní majitel víc než polovinu na splacení dluhů. Uhradil s ní svůj dluh vůči družstvu a také dluh družstva (anuitu) vůči bance.
Jemu samotnému tak reálně zbyly cca 2 mil. Kč. Po třech letech si ale musel stejný byt koupit zpátky za 6 700 000 Kč. Částka narostla o téměř polovinu původní hodnoty za tři roky. A to ještě po celou dobu platil nájem, jen aby si právo na zpětný odkup vůbec zachoval.
Kolik lidí se dostává do takové kaše?
Podle informací IPŘP uvedl, že jen za rok 2024 přibylo v katastru nemovitostí přes 101 000 nových zástavních práv u fyzických osob. Z nich 16 % u nebankovních společností. Autoři studie na základě dostupných dat odhadují, že obětí moderní lichvy mohly být desítky tisíc lidí.
A trend spíš roste, mimo jiné právě proto, že se drobní podnikatelé čím dál častěji obracejí na nebankovní zprostředkovatele. Tedy tam, kde je ochrana nejslabší. Před tímto vývoje již před několika lety varovali z Člověka v tísni.
Proč se po lichvářích „nejde“?
Je tu i další významný prvek celé studie. Velkou roli hraje i to, jak se na podobné případy dívají soudy a úřady. Autoři citují ve studii rozsudek, kde soud zprostil viny obžalovanou mimo jiné s odůvodněním, že poškozená byla „osobou svéprávnou, gramotnou, má dokonce VŠ vzdělání“ a do problémů se dostala „svou vlastní liknavostí“.
Přitom judikatura Nejvyššího soudu podle studie říká, že o lichvu jde bez ohledu na to, jestli si stav tísně dlužník způsobil sám. Ale v praxi se tahle zásada podle autorů neuplatňuje důsledně. Výsledkem je volné pole působnosti pro velmi dobře organizované moderní lichváře.
Co s tím jde dělat? Návrhů je hned několik
Autoři studie navrhují mimo jiné rozšířit spotřebitelskou ochranu i na drobné podnikatele, zpřísnit pravidla pro notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, omezit volný přístup k datům o zahájených exekucích v katastru a právně ošetřit zpětný leasing bydlení.
Na podnikatelských půjčkách není nic obecně špatně. Špatné je, když se nevhodně použijí, na co nemají.
Jestli si z toho máte odnést jednu věc, tak asi tuhle: pokud vám nebo někomu z vašeho okolí kdokoliv nabídne rychlé řešení dluhů, zpozorněte. Už totiž víte, že vůbec není náhoda, že zrovna teď někdo takový přišel s nabídkou „pomoci“ nebo „řešení“.
Zdroje:
