Článek
Zaměstnavatelé budou na důchod spořit rizikovým profesím
Nové opatření se dotkne přibližně 100 tisíc zaměstnanců, kteří pracují ve 3. kategorii rizikových prací (podle zákona č. 258/2000 Sb. a podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.). Jedná se o profese, kde se často překračují hygienické limity různých kategorií a musejí se používat ochranné pomůcky. Lidé v těchto povoláních často trpí nemocemi z povolání, a to je onen důvod, proč nyní dostávají tento typ úlevy.
S dostatečnou naspořenou částkou v penzijních fondech totiž budou moci odejít do tzv. předdůchodu (pozor, neplést s předčasným důchodem). Tahle podoba úlevy je jakýmsi náhradním řešením poté, co parlament odmítl dovolit třetí rizikové skupině odcházet do penze dříve než ostatním (tato výsada se týká jen 4. rizikové skupiny, plus jim zaměstnavatelé mají hradit 5% příspěvek).
Když tedy lidé z 3. rizikové skupiny profesí nebudou moci do důchodu dřív za státní peníze, půjdou do předdůchodu částečně za své, částečně za peníze navíc od svého zaměstnavatele. Podmínkou odchodu do předdůchodu je totiž dostatečná naspořená částka v penzijku.
Jaký je rozdíl mezi předčasným důchodem a předdůchodem a jak předdůchod vůbec funguje, se dozvíte například tady.
Kdo jsou rizikové profese ve 3. kategorii rizikových prací?
Do této skupiny patří například:
- kováři
- svářeči
- skladníci v mrazírnách
- lakýrníci
- práce v chemických a biologických laboratořích
- monotónní a vnucené tempo práce
- dlouhodobé a opakované zvedání břemen
- pracovníci v hutnictví
- lesníci
- další profese vystavené nadměrné fyzické zátěži, chladu, teplu nebo vibracím.
Jen příslušnost k rizikové profesi nestačí
Na povinný příspěvek zaměstnavatele mají nárok lidé ve 3. rizikové kategorii prací jen tehdy, když odpracují na rizikové pozici alespoň 3 směny za měsíc. Jakmile splníte obě podmínky (profese a počet směn) podmínky, váš zaměstnavatel vám bude muset začít přispívat na penzijní spoření.
Jak zjistit, zda splňujete podmínky příspěvku od zaměstnavatele?
Zaměstnavatel má povinnost vás informovat, že na příspěvek máte nárok. Jestliže vám tuto informaci neposkytne, porušuje tím své zákonné povinnosti.
Kolik peněz dostanete a jak to funguje
Zaměstnavatel vám bude posílat na penzijní spoření 4 procenta z vaší hrubé mzdy. Když tedy berete například 35 tisíc korun hrubého, dostanete na penzi navíc 1 400 korun měsíčně. Přitom si sami vyberete, u kterého penzijního fondu (společnosti) chcete spoření mít a kam je bude zaměstnavatel posílat.
Peníze lze zasílat jednak na staré penzijní připojištění (transformované fondy), tak i na nové doplňkové penzijní spoření. Během let můžete s penzijním spořením přecházet jinam. Spolu s tím se přesměruje i příspěvek vašeho zaměstnavatele.
Budete muset do předdůchodu?
Rozhodně ne. S příspěvkem od zaměstnavatele budete později moc naložit jakkoliv. Buď jej využijete jako základnu pro odchod do předdůchodu, nebo až později v řádné penzi, jako přilepšení ke státnímu starobnímu důchodu.
Na předdůchod dosáhnete i bez splnění podmínek penzijka
Předdůchod nabízí možnost odejít z pracovního trhu až o 5 let dříve, než dosáhnete důchodového věku. Během předdůchodu čerpáte peníze ze svých úspor z penzijního spoření a stát za vás platí zdravotní pojištění (sociální pojištění se neplatí, už se s vámi zachází jako s penzistou). Pozdější řádný starobní důchod se vám nebude kvůli předdůchodu nijak krátit (na rozdíl od předčasného důchodu).
Dalším plusem je fakt, že na předdůchod nemusíte spořit minimálně 5 nebo 10 let (stačí kratší doba spoření, hlavní je množství naspořených prostředků). Dokonce smíte předdůchod čerpat již od 15 měsíců od uzavření smlouvy (místo obvyklých 24, které platí pro ostatní způsoby ukončení penzijka).
Co když se nedožijete? Pozůstali zdědí i příspěvky od zaměstnavatele
Příspěvky od zaměstnavatele ve výši 4 % hrubé mzdy se stávají majetkem zaměstnance. Kdyby předčasně zemřel, celé jeho penzijní spoření (připojištění) se stává součástí dědictví. S výjimkou státních příspěvků, když klient penzijka zemřel dřív, než splnil podmínky tohoto produktu.
Podrobně rozebírám dědění z penzijka v článku: Co se dědí z penzijního připojištění (spoření)? Co do dědictví NE/jde a co se daní. Najdete zde všechny možnosti, s podrobným vysvětlením.
Co musíte udělat, aby vám zaměstnavatel opravdu začal příspěvek posílat
Když neprojevíte zájem o spoření, resp. o příspěvek, zaměstnavatel vám jej možná ani platit nebude. Máte sami udělat první krok. Ale ten je naštěstí snadný. Abyste příspěvek dostávali, musíte:
- nahlásit zaměstnavateli, že máte penzijní spoření (připojištění) a že o příspěvek stojíte
- sdělit mu, u které penzijní společnosti máte smlouvu
- poskytnout číslo smlouvy a další potřebné údaje.
Co když už vám zaměstnavatel přispívá?
Některé firmy už dnes svým zaměstnancům na penzi přispívají. Jestli váš zaměstnavatel již nyní platí 4 procenta nebo více, nic se pro vás nezmění. Pokud už sice platí, ale to méně než 4 %, bude muset doplatit do minimální 4% výše. A když ještě neplatí vůbec, bude muset začít přispívat celé 4 procenta.
Na koho se obrátit, když zaměstnavatel odmítne přispívat?
Na dodržování nových pravidel budou dohlížet územní správy sociálního zabezpečení. Na ně se proto obracejte, když zaměstnavatel odmítne příspěvek posílat, ale vy se domníváte, že náležíte do nárokové skupiny zaměstnanců. Kdyby zaměstnavatel neplnil své povinnosti, hrozí mu pokuta až 2 miliony korun.
Jak rychle pomůže příspěvek s předdůchodem
Nastavené parametry návrhu vysvětloval poslanec Viktor Vojtko, spoluautor návrhu:
„Pro pracovníky ve 3. kategorii rizik jsme nastavili povinný příspěvek zaměstnavatele tak, aby po odpracování zhruba 10 let s průměrnou mzdou, mohl odejít do předdůchodu o 15 měsíců dříve a po 33 letech práce dosáhl až 60 měsíců předdůchodu. To je postaveno na předpokladu čistého zhodnocení úspor pět procent ročně, což už v našich podmínkách dokážou poskytnout dynamické penzijní fondy, které vzhledem k časovému horizontu dávají pro tyto účely nejvyšší smysl.“
Stát předpokládá, že na penzi spoříte v dynamických fondech
Dynamická strategie je jediná správná, když vám do čerpání předdůchodu nebo do věku 60 let zbývá alespoň 10 let (s předpokladem následného postupného výběru penzijka v podobě pravidelné renty).
O nastavenou dynamickou strategii zaměstnance u penzijního fondu se opírá i povinnost příspěvku zaměstnavatele. V ostatních strategiích (nebo ve starých transformovaných fondech) se totiž žádného znatelného účinku příspěvku zaměstnavatele nedočkáte. A to je potřeba vzít na vědomí.
Je škoda, že stát lépe neohraničil možnosti výběru penzijního produktu, kam má zaměstnavatel své příspěvky posílat. V konzervativních a v některých vyvážených strategiích totiž budou jen zbytečně ztrácet svou hodnotu…