Článek
Asi tušíte, že kdyby ano, nebyl by důvod ke vzniku tohoto článku…
Poznámka pro rychlíky:
Konkrétní čtyři varianty pro dědění najdete v dolní části článku. Teď začnu trochou teorie, ale klidně můžete srolovat až rovnou dolů k variantám – a k teorii sem nahoru se vrátit, pokud by vám bylo cokoliv nejasného.
Úspory na stáří náležejí ke zdravým financím, o tom žádná. Některé úspory na stáří jsou motivované státní podporou.
Reakce v komentářích mě nutí doplnit důležitá fakta:
- penzijní připojištění a spoření má neoddiskutovatelnou výhodu v podobě předdůchodu. Ta nabývá na důležitosti hlavně po posledních změnách v důchodovém systému, kdy se předčasný důchod dost zkrátil
- text má jediný cíl: informovat, co se stane se smlouvou o penzijním produktu při předčasném úmrtí jejího majitele.
Státem podporované spoření (investice) na důchod
Připomeňme, že stát nyní zvýhodňuje:
- penzijní připojištění (to „staré“)
- doplňkové penzijní spoření (to „nové“)
- investiční životní pojištění (životní pojistka s investiční složkou)
- Dlouhodobý Investiční Produkt: DIP (nejnovější, podporovaný od ledna 2024).
Úmrtí klienta a dědické řízení
K úmrtí klienta některého z podporovaných spoření (resp. investic) může dojít kdykoliv. Pro rozhodnutí o tom, co půjde do dědického řízení (nebo kolik se vyplatí určeným osobám), je důležité, zda klient penzijního produktu zemřel:
- před dosažením 60 let věku, což je minimální věk pro počátek výběru prostředků z těchto produktů.
- po 60. roce věku, přičemž byla splněna podmínka 60/60 (nebo u nových smluv 120/60)
- po 60. roce věku, ale není splněna podmínka 60/60 nebo 120/60.
Proč toto rozdělení? Jde totiž o fakt, zda zůstavitel, coby klient penzijního produktu, splnil podmínky pro jeho plnohodnotnou výplatu.
Z výše uvedených tří bodů jsou podmínky splněny jen u toho prostředního. Zůstaviteli bylo více než 60 let a na penzijní produkt si odkládal déle než pět let (u smluv uzavřených do konce roku 2023), nebo déle než 10 let (u smluv sjednaných po 1. lednu 2024).
První a třetí bod nesplňují státem stanovené podmínky penzijního produktu.
Co jsou podmínky 60/60 nebo 120/60?
Jde o zákonem dané podmínky pro to, aby klient mohl začít z důchodového produktu vybírat. U starších smluv (uzavřených do konce roku 2023) platí podmínka 60/60, konkrétně: smlouva musí trvat alespoň 60 měsíců (5 let) a do alespoň 60 let věku.
U nových smluv (od ledna 2024) platí inovovaná podmínka 120/60, kdy smlouva musí trvat alespoň 10 let a alespoň do 60 let věku.
Odbytné versus jednorázové vyrovnání
Jestli dědicům (nebo určeným osobám) bude z penzijního produktu zůstavitele náležet jen odbytné, nebo celé jednorázové vyrovnání, závisí na tom, zda byly zůstavitelem splněny státem dané podmínky pro trvání penzijního spoření.
Důležité je uvědomit si, že úmrtí klienta je bez výjimky i koncem trvání smlouvy o penzijním produktu. Jestliže jsou podmínky penzijního produktu v době úmrtí klienta splněny, nebude následný „výběr peněz“ pouhým odbytným, ale plnohodnotným vyrovnáním od penzijní společnosti, s výplatou všech uložených prostředků zemřelého.
A v čem je rozdíl mezi oběma výplatami:
- u odbytného se státu vracejí státní příspěvky. Zákon o penzijním spoření říká přesně toto: „Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, po odečtení poskytnutých státních příspěvků“.
- jednorázové vyrovnání se ze zákona o penzijním spoření vyplácí „ve výši odpovídající dosud nevyplacené části prostředků účastníka“. A o státní příspěvky se nesnižuje.
Odbytné i jednorázové vyrovnání po zemřelém musí penzijní fond vyplatit do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o vyplacení. Do výplaty vstupuje i fakt, zda zemřelý stanovil určenou osobu/osoby, či nikoliv.
Dodejme, že u odbytného i u jednorázového vyrovnání se daní výnosy (zhodnocení na účtu) a také příspěvky zaměstnavatele. Obě položky podléhají dani ve výši 15 %. U smluv sjednaných po 1. lednu 2024 se u jednorázového vyrovnání budou danit jen výnosy, příspěvky od zaměstnavatele nikoliv.
Informace o daních jsem ověřovala u penzijních společností, které veškeré daně související s výplatou z penzijních produktů zprostředkovávají za své klienty.
Sjednaná postupná výplata
Některé penzijní smlouvy mohou být sjednány tak, že i dědicům se vyplácí postupně. Říká se tomu „penzijní plán“. Doba výplaty může trvat rok, pět let, ale i déle. Výhoda je v možnosti vyhnout se zdanění výnosů a příspěvků zaměstnavatele. Nevýhodou je čekání na výplatu, navíc s rizikem, že dědic se konce výplaty ani nedožije.
Spoooousta parametrů a variant i podmínek. Přesuňme se raději ke 4 situacím, ke kterým může v rámci dědění penzijního produktu dojít. Najdete-li ještě jinou, dejte vědět do komentářů, mohu pak doplnit do článku, aby byl co nejvíce komplexní.
Varianta 1: příbuzný zemřel dříve, než splnil podmínky penzijního produktu
V tomto případě jde o odbytné, proto se do dědického řízení dostanou jen:
- naspořené prostředky účastníka
- příspěvky zaměstnavatele a
- zhodnocení z obou typů úložek.
Státní příspěvky se vracejí. A aby toho nebylo málo, výnosy ze státních příspěvků zůstávají (podle informací fondů) ve fondu. Plus si odečtěte zdanění výnosů a příspěvků zaměstnavatele (15 %) u penzijního spoření a (pouze) zdanění výnosů u penzijního připojištění.
Varianta 2: příbuzný splnil podmínky penzijního produktu a určil osobu/osoby
Jestliže zemřel klient penzijní společnosti, který splnil podmínky dané státem, do výplaty se dostává vše z varianty 1, ale přibývají ještě i státní příspěvky a výnosy z nich. Výplata nebude nijak záviset na dědickém řízení, protože určená osoba je jasně daná. Do dědictví pak suma z penzijního produktu nevstupuje, rovnou se (do měsíce) určené osobě vyplácí (nebo začne vyplácet)
Co se daní týká, bude záležet na tom, jakou výplatu zůstavitel pro určenou osobu sjednal. Jaký si dohodl penzijní plán. Může být výplata jednorázová nebo na několikrát. Pokud výplata trvá méně než 10 let, pojí se s ní plná daňová povinnost. U delší než desetileté výplaty veškeré daně odpadají.
Doplněk z diskuse pod článkem: co se stane, když obmyšlená osoba netuší, že je obmyšlenou osobou? Penzijní společnosti se vyjádřily, že po zjištění smrti klieta aktivně dohledávají obmyšlené osoby. Dohledat se někdy nepodaří (když odešly do zahraničí), ale v českém registru obyvatel většinou s hledáním uspějí.
Varianta 3: příbuzný splnil podmínky penzijního produktu a NEurčil osobu/osoby
Pokud klient ve své smlouvě neurčil osobu, jíž se mají prostředky vyplatit, vstupuje částka z penzijního produktu do dědického řízení. A rozdělí se mezi právoplatné dědice. Půjde o jednorázové vyrovnání s plnými daňovými povinnostmi. Státní příspěvky a výnosy z nich se do dědictví započítají (nevracejí se). Ale budou se danit 15 procenty.
Varianta 4: zemřel příbuzný a zemřela i v jeho smlouvě určená osoba/osoby
Tady záleží na druhu penzijního produktu.
U penzijního připojištění (staré smlouvy) se prostředky zůstavitele mohou stát majetkem fondu. Jinými slovy: pokud zemře určená osoba spolu s klientem penzijního připojištění, nebo zemře dřív, než bylo vše vyplaceno, zbývající prostředky se nemusejí přesunout do dědictví. Mohou zůstat fondu a rozdělit se mezi ostatní klienty. Některé fondy povolují individuální jednání s dědici a vyplacení prostředků zemřelého klienta.
U penzijního spoření (novější smlouvy) se takový scénář stát nemůže: všechny prostředky klientů se ke svým dědicům dostanou. Proto, i kdyby zemřely všechny zůstavitelem stanovené určené osoby, jeho penzijní prostředky se stávají předmětem dědického řízení. Velikost výplaty a zdanění se budou odvíjet podle toho, jestli klient splnil nebo nesplnil podmínky penzijního produktu (varianta 1 nebo varianta 3).
Co když smlouva trvala méně než rok?
Legislativa říká, že při ukončení penzijního spoření se vyplácí odbytné jen tehdy, když smlouva trvala alespoň jeden rok (nejnovější smlouvy od ledna 2024 alespoň dva roky). Tato úprava se ale netýká dědění, smlouva jde do dědictví nebo určené osobě vždycky.
DIP nebo investiční životní pojištění jsou na tom podobně
Dlouhodobý investiční produkt a investiční životní pojištění se chovají podobně jako doplňkové penzijní spoření. To znamená, že prostředky z nich se do dědictví dostanou vždycky, fondům nezůstávají (jako je to možné u penzijního připojištění). U IŽP je možné ustanovit obmyšlenou osobu, a tím obejít dědické řízení. U DIPu se toho snad brzy dočkáme.
A co úlevy na dani z příjmů (odpočty od základu daně)?
Jak to bude s odpočty daní, které využíval zůstavitel, ale zemřel dřív, než splnil podmínky produktu?
Kdybyste si „za života“ vybrali penzijko dřív, než splníte jeho podmínky (tedy před 60. rokem), musíte 10 let zpětně dodanit. Tedy vrátit daňové odpočty, které jste využili. U nových smluv (od 2024) dodaňujete i příspěvky zamestnavatele.
V případě úmrtí toto neplatí. Využité daňové úlevy se nevracejí: „nedodaňuje se“.
Zdroje:
Podrobně rozepsané podmínky výplat z penzijního spoření/připojištění najdete tady.
Případné nepřesnosti/nejasnosti prosím do komentářů.
