Velký přehled zhodnocení penzijních fondů za rok 2024

Spočítat zhodnocení penzijních fondů za minulý rok není těžké a zvládnul by to s pomocí učitele matematiky každý žák druhého stupně základní školy. Mnohem těžší je otázka, zda je to hodně nebo málo. Zde už je třeba umět nejen násobit a dělit, ale vědět, co to je takový akciový index.

Proto i tento článek má 3 části. V první Vidlák ukáže zhodnocení všech penzijních fondů (nejen) za rok 2024. V druhé části spočítá průměr za posledních 7 let a porovná s inflací. Díky tomu se dozvíme, jaké je reálné dlouhodobé zhodnocení fondů. Ve třetí a poslední části odpoví Vidlák na zásadní otázku: vydělaly penzijní fondy dost nebo málo?

Aby Vidlák nemíchal jablka a hrušky, rozdělil všechny penzijní fondy do 5 skupin podle toho, do čeho investují. Každá penzijní společnost musí nabízet povinný konzervativní fond (v tabulce zkráceně jako „konzervativní“). Ten investuje opatrně. Pouze jedna penzijní společnost nabízí ještě opatrnější fond, tzv. „peněžní“. „Dluhopisové“ fondy investují převážně do dluhopisů, „smíšené“ fondy zhruba polovinu do dluhopisů a druhou polovinu do akcií. Poslední skupinu tvoří „akciové“ fondy investující téměř vše do akcií.

Z tabulky je vidět, že se v roce 2024 dařilo akciím. Díky jejich zhodnocení dosáhly akciové fondy průměrného zhodnocení 14,2 %. Stejné akcie obsažené ve smíšených fondech pomohly těmto fondům k druhému místu s průměrným zhodnocením 8,2 %. Naopak nejslabší výkon v minulém roce předvedly dluhopisy s průměrným výnosem 2,7 %. Všechny fondy za rok 2024 dosáhly nezáporného zhodnocení od 0 % až po maximálních 30,3 %.

Inflace za rok 2024 ještě nebyla zveřejněna, ale z dosavadních čísel ji Vidlák dopočítal na 2,3 %. Většina fondů tak v roce 2024 dokázala zachovat reálnou hodnotu peněz.

U dlouhodobého investování není důležitý výsledek za jeden rok, ale za delší časové období. Proto Vidlák spočítal průměrné zhodnocení za sedm let u fondů, které jednak sedm let existují a jednak po celou tuto dobu měly objem alespoň 100 miliónů Kč. Takových fondů je většina. Průměrná inflace za posledních 7 let byla 5,7 %.

Z tabulky je vidět, že pouze akciovým fondům se v 7letém horizontu daří porážet inflaci. Nejvyššího zhodnocení za posledních 7 let dosáhl Dynamický fond od ČSOB, na druhém místě se umístil Růstový fond od NN a třetí pozice patří Dynamickému fondu od České spořitelny. Poslední sloupce v tabulce ukazují, že prakticky všechny společnosti využívají maximální výši poplatků povolenou zákonem. Pokud by fondy neúčtovaly poplatek ze zisku (známý také jako poplatek ze zhodnocení), byly by výnosy samozřejmě vyšší. Problém poplatku ze zisku je ten, že jej fondy účtují u každého zhodnocení, a ne třeba jen z části překonávající inflaci či nějaký vhodně zvolený benchmark.

Poslední řádek v tabulce nás přivádí do třetí a nejzajímavější části tohoto článku.

Asi již každému došlo, že v delším horizontu zejména akciové fondy dokáží překonat inflaci. Pokud je někomu do 55 let, měl by tomu podřídit svou strategii a vybrat si primárně akciové fondy. Vidlák se na ně zaměřil a zkusil odpovědět na otázku, jak dobře penzijní akciové fondy v roce 2024 zhodnotily prostředky svých klientů.

V první části Vidlák spočítal, že průměrné zhodnocení akciových fondů v minulém roce bylo 14,2 %. Je to moc nebo málo? Ekonomové dokáží odpovědět tak, že dosažený výnos porovnají s tím, jak se vyvíjel akciový trh v daném roce. Existují různé ukazatele (indexy), které dokáží měřit průměrný tržní výnos. Jedním z nejznámějších ukazatelů je index MSCI World. Ten měří průměrné zhodnocení akcií velkých a středních společností v rozvinutém světě. Do tohoto indexu lze investovat pomocí tzv. ETF a dosáhnout tak prakticky stejného zhodnocení jako má tento index.

Vidlák si vytvořil následující tabulku:

Z pohledu posledních 7 let: zatímco nejlepší akciový penzijní fond zhodnotil za uplynulých 7 let prostředky v průměru o 9,9 %, index MSCI World si za stejné období připsal průměrné roční zhodnocení 12,1 % a vzhledem k oslabování koruny bylo zhodnocení indexu vyjádřené v korunách dokonce 14,1 % ročně.

Z pohledu roku 2024: průměrné zhodnocení fondů bylo 14,2 %, samotný index v USD ale zhodnotil o 19,2 % a při zohlednění oslabení koruny dokonce o 29,1 %. Porovnáním tabulky 1 a tabulky 3 zjistíme, že pouze UNIQA Akciovému fondu se daří dohánět index MSCI World, ostatní akciové penzijní fondy často výrazně zaostávají.

Co z toho všeho plyne? Ukazuje se (opět), že manažeři aktivně spravovaných fondů (a je jedno zda penzijních nebo jiných) nejsou schopni dlouhodobě překonávat zhodnocení akciových indexů. Proto se investoři na celém světě postupně odvracejí od drahých aktivně spravovaných fondů a své prostředky přesouvají do tzv. ETF (Exchange Traded Fund) s nízkými poplatky a se strategií kopírující zhodnocení vybraných akciových či dluhopisových indexů.

Je škoda, že žádná penzijní společnost zatím nenabídla účastnický fond kopírující některý z celosvětových indexů za poloviční poplatek z objemu a bez poplatku ze zisku. Díky změně zákona v minulém roce již toto mohou udělat snadno pomocí tzv. alternativních fondů, které mají volnější investiční limity.

Přesně takový nízkonákladový pasivní fond by si Vidlák pro spoření na penzi vybral. Do doby, než jej penzijní společnosti nabídnou, bude Vidlák samozřejmě upřednostňovat investování do ETF v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP), který je také díky daňovým odpočtům zvýhodněn. Jen si musí DIP správně vybrat a vyhnout se produktům s vysokými poplatky. Návod, jak na to, zveřejnil Vidlák již v minulém roce zde a pomohl tak ušetřit milióny korun budoucím penzistům.

---------------------------

Zdroje: