Poslední skrytý bankovní poplatek útočí při dovolené v zahraničí

Například Air Bank nabízí svým klientům cashback, tj. vrácení části peněz zpět. Pokud alespoň 5× měsíčně klient zaplatí platební kartou banky, pak při platbě v zahraničí vrátí Air Bank zpět jedno procento z objemu této zahraniční platby.

Zní to úžasně – na platbě kartou v zahraničí tak může klient vydělat. Kritické myšlení ale napovídá, že banka nemůže soustavně rozdávat klientům peníze. Výjimkou jsou jednorázové motivace např. za založení nového účtu. Platba kartou v zahraničí je ale opakující se věc platná pro všechny současné klienty. Tak v čem je háček?

Selský rozum říká, že jediný způsob, jak může banka lidem dát část peněz zpět je, že jim předtím mnohem více strhla na poplatku. Když si například při platbě kartou 100 EUR banka strhne poplatek 2,5 EUR, pak může 1 EUR (1 %) vrátit. A stále ji ještě 1,5 EUR zůstane. Takový postup by dával z pohledu banky smysl. V sazebníku poplatků ale žádný poplatek při platbě kartou v zahraničí není uveden.

Existuje jeden poplatek, který není na první pohled vidět. Není totiž součástí sazebníku poplatků, a dokonce není ani uveden jako poplatek v jiném dokumentu. Používají ho všechny banky jako součást směnárenských služeb.

Pokud klient použije svou kartu v zahraničí k platbě například 100 EUR a kurz dle Evropské centrální banky je v daném okamžiku 25 Kč za euro, banka nestrhne klientovi 2 500 Kč, ale použije vlastní kurz uvedený v jejím kurzovém lístku. Ten již není 25 Kč/EUR, ale třeba o tři procenta vyšší, tedy 25,75 Kč/EUR. Klientovi tak banka z jeho korunového účtu odečte 2 575 Kč. Těch 75 Kč je prakticky poplatek za směnu korun na eura, i když se jako poplatek nenazývá. A právě díky tomuto skrytému poplatku mohou banky vracet klientům při platbě v zahraničí část peněz zpět.

Většina klientů bank o skrytém poplatku neví. Pokud nejezdí do zahraničí nebo na internetu neplatí kartou za zboží z ciziny, tak je kurzové přirážky nemusí zajímat. Pokud ale jezdí například lyžovat do Rakouska nebo Itálie, v létě k moři do Chorvatska nebo Španělska či kupují zboží na zahraničních on-line tržištích, pak při výběru špatné banky budou zbytečně platit peníze navíc.

Mnoho lidí se nechá při výběru banky zlákat nabídkou cashbacku a vůbec si neověří, jaký je poplatek za směnu. Server mesec.cz v lednu spočítal kurzové přirážky pro jednotlivé banky. V případě Air Bank by po odečtení cashbacku 1 % činil reálný poplatek 1,77 %. To je v porovnání s ostatními lepší hodnota, ale nejlepší podmínky nabízí někdo jiný.

Z přehledu je vidět, že Partners Banka pro platby kartou v zahraničí neúčtuje žádnou přirážku jako jiné banky. Přesněji se jedná o třicet různých měn, které zahrnují eura, dolary, libry i zloté. Přirážka ke kurzu zůstává u plateb do zahraničí, například když klient zadává příkaz k úhradě v internetovém bankovnictví.

Marketingový ředitel skupiny Partners na LinkedIn síti prozradil, že když se Partners banka rozhodovala mezi cashbackem a lepší kurzem, větší potenciál oslovení klientů byl spojen s cashbackem.

Důvod je zřejmý – lidé si neuvědomují skrytý poplatek a vidí jen vrácené peníze od banky. Ty jsou tak hmatatelné a dobře se o nich dá mluvit například v reklamě. Lidé jsou totiž i v oblasti osobních financí více ovlivněni emocemi než racionálními rozhodováním. Nikdo si doma neporovnává kurzovní lístky jednotlivých bank, a dokonce ani nehledá články, kde to již někdo za ně udělal.

„Naštěstí“ z časových důvodů bylo pro Partners banku jednodušší snížit přirážku na nulu, než programovat systém pro připisování plateb. Díky tomu vznikl racionální systém bez zbytečných transakcí spočívajících ve vracení peněz, které si banka o chvíli předtím strhla na kurzové přirážce.

Vidlák má platební kartu v mobilu od Air Bank i od Partners banky. Na lyžařské dovolené u jižních sousedů si tak mohl vybrat, kterou z nich zaplatí skipas nebo alpský kaiserschmarrn k obědu. I když karta od Air Bank nabízí 1 % vrácení peněz, díky kurzové přirážce není tak výhodná jako karta od Partners banky. Ta nemá žádný cashback, protože nemá ani žádnou kurzovou přirážku.

Vidlák je zvědavý, kdy se i další banky přidají a zruší skrytý poplatek. Když už politici neumí zařídit přijetí eura a vymýšlí důvody, proč to nejde, tak alespoň banky by mohly přestat vydělávat na každé platbě kartou v evropské měnové unii, do které jsme slíbili vstoupit. První banka ukázala, že to je možné. Tak není na co čekat…