Článek
O to větší pozornost vzbudil dům, ve kterém žije s režisérem Jakubem Nvotou. Vila na okraji Prahy má v sobě klid, starosvětský šmrnc i kus jižní Francie. Vila v pražských Kyjích vznikla ještě za první republiky, v roce 1939. Když ji Kostková před pěti lety poprvé uviděla, bylo to podle jejích slov jako návrat domů. Městský byt tehdy vyměnila za místo, které mělo atmosféru i duši, ale zároveň potřebovalo zásah.
Do rekonstrukce se s manželem pustili s rozmyslem – chtěli zachovat kouzlo starého domu, ale přitom mu dát nový dech. A povedlo se. Dům dnes působí teple, elegantně a útulně, bez zbytečné okázalosti. Jedním z klíčových momentů bylo rozhodnutí svěřit návrh interiéru designérce Gábině Hámové. Ta není v životě Terezy žádnou neznámou – jde o manželku herce Aleše Hámy, s nímž se Kostková zná už řadu let. A i tady platí, že co je osobní, to funguje. Hámová měla nejen volnou ruku, ale i důvěru. Společně vytvořily domov, který je přesně takový, jaký si ho Kostková vysnila. Stylově čistý, s lehkostí a osobním příběhem.
Staré a nové spolu ladí. Zahrada jako z Provence
Interiér působí jako živý organismus. Je tu venkovská komoda, staré knihovny, květinové tapety i jižansky laděná kuchyně. Nic nepůsobí přepjatě nebo vystajlovaně, naopak – všechno tu má své místo a historii. Nábytek není jen „na efekt“, ale vypráví příběh, stejně jako obrazy a drobné dekorace, které Kostková sbírá. Dům nepůsobí jako muzeum, ale jako domov, ve kterém se žije.

Když se člověk podívá ven, ocitne se na chvíli mimo Prahu. Zahrada kolem vily navozuje atmosféru francouzského venkova. Levandulové záhony, upravené keře, klikaté cestičky mezi zelení. Kostková si přála zahradu, ve které se bude dobře dýchat. A tak oslovila zahradní architekty, kteří vytvořili prostor nejen krásný, ale i praktický. Výsledkem je zahrada, která harmonizuje s domem – není výstavní, ale žitá.
Z místa na spaní se stal prostor pro život
Tereza Kostková v rozhovorech nikdy nezastírala, že estetika a harmonie jsou pro ni důležité. Vyrůstala v umělecké rodině – otec Petr Kostka i matka Carmen Mayerová zanechali v jejím životě hlubokou stopu. Divadlo, kultura, rytmus domova. Všechny tyto vlivy jsou v jejím domě cítit. Přesto v něm není nic strojeného. Je to dům, který vznikl z klidu, porozumění a spíš než výstřední architekturou zaujme tím, jak se v něm dobře cítí jeho majitelé.
Pro Kostkovou i Nvotu znamenal dům na okraji Prahy víc než jen změnu adresy. Stal se pro ně zázemím, místem, kde se zastavil čas a kde se dobře tvoří i žije. Jak sama herečka řekla, nebyla to jen rekonstrukce nemovitosti, ale proces hledání toho, co pro ně domov znamená. A právě tím je dnes vila výjimečná – ne architekturou, ale tím, jak v sobě spojuje minulost, přítomnost i sny svých obyvatel.
Zdroje: super.cz, novinky.cz, blesk.cz