Článek
Jiří Bartoška měl dar pro spoustu věcí. Pro humor, pro gesto, pro okamžik, kdy má smysl promluvit, ale také vycítil chvíle, kdy je lepší neříkat vůbec nic. Jiří Bartoška navíc dokonale mluvil o svých problémech a nikdy se nepřetvařoval. Například v seriálu Smysl pro tumor více než názorně ukázal, jak může vypadat život člověka s rakovinou. Na tu v seriálu zemřel… Bohužel ale zemřel i v realitě, rok po odvysílání tohoto skvělého snímku.
Ale měl i cit pro místa. Ne ta, která se lesknou v prospektech. Spíš ta, kde člověk cítí, že mu bude dobře. Že si tam uvaří kafe, sedne si k oknu a svět na chvíli ztichne. Jedním z těch míst byl byt v Maiselově ulici. Secesní dům v samém srdci Starého Města, kousek od Pařížské, kde je slyšet tramvaj, ale ne hluk. V tom bytě žil svého času Oldřich Nový, český herec, jehož jméno znají i ti, kteří se na staré filmy nikdy nedívali. Po jeho smrti se byt rozdělil. A do jedné jeho části se později nastěhovali Bartoškovi.
Dům navrhli začátkem 20. století architekti František Weyr a Richard Klenka. Dnes patří mezi nejzachovalejší ukázky pražské secese. Byty tam měly čtyři místnosti, pokoj pro služku, dvě toalety, koupelnu, komoru, prádelnu, a dvě malé spíže. Bylo to bydlení, které mělo styl i řád. A z okna toho konkrétního bytu byl výhled na Formanovo náměstí, parčík se sochou Mojžíše, a dál na Staronovou synagogu – jednu z těch, které mají v sobě paměť věků.
Bartoška si tam prý ponechal některé původní kusy nábytku. Ne kvůli nostalgii, ale protože k místu patřily. Dnes se hodnota takového bytu odhaduje na desítky milionů korun, a nájem v této části Prahy by stál víc než většina hypoték. Ale pro něj to nebyla investice. Spíš jistota. Zázemí. Možná připomínka staré elegance, která už dnes mizí. Druhé místo bylo úplně jiné. Andělská Hora, vesnice kousek za Karlovými Vary, kde se louky táhnou až k lesu a člověk může na chvíli zapomenout, že existuje diář. Tam si Bartoška nechal postavit moderní dřevostavbu – dům jednoduchý, ale promyšlený do detailu. Dům, který získal i mezinárodní ocenění za design, ale především měl jeden účel: být klidným místem, kde může psát, přemýšlet, nebo jen sedět a koukat do zeleně.
Pozemek měl 1700 metrů, ale tím to neskončilo. Bartoškovi si prý přikoupili i okolní parcely. Ne kvůli velikosti, ale aby nikdo nestavěl přímo za plotem. Dům, kterému dali jméno Engel House, měl zapuštěný bazén, dřevěnou terasu, prosklené stěny. Ale zároveň působil nenápadně, téměř skromně. Jako by tam byl odjakživa. Hodnota té stavby se odhaduje na více než deset milionů korun, ale tohle číslo není důležité. Podstatné bylo, že tam jezdil odpočívat. Nejen on, ale i jeho blízcí. A že tam mohl být sám, když potřeboval. Odtud to měl kousek do Varů, které měl celý život spojené s festivalem, ale zároveň dost daleko, aby mohl na chvíli vypnout.
Jiří Bartoška byl veřejně známý člověk, ale soukromí si chránil. A taky si ho uměl zařídit. Ne okázale. Ne proto, aby bylo co ukazovat. Spíš proto, aby bylo kam se vracet. Tohle jsou dvě místa, která si vybral. A která o něm – bez jediné věty – řeknou víc než řada rozhovorů.
Zdroje: fitzivot.cz, Showtime, PrimaLiving
