Článek
Místo, kam jezdí čerpat energii, když má všeho dost. A kde si před časem pořídila svůj druhý domov. Ne vilu s bazénem. Ale obyčejný sicilský dům s výhledem do krajiny. Když mluví o svém životě, nezřídka padne slovo pravda. Právě tu na jihu Itálie podle svých slov našla. Ne že by v Česku žila ve lži, ale na Sicílii je prý všechno „nějak opravdovější“. Lidé, domy, jídlo i tempo. „Nic se tu nepředstírá,“ řekla herečka v jednom rozhovoru. A to jí vyhovuje.
Dům, který si tu koupila, není žádná usedlost pro bohaté. Spíš chata, která na první pohled nevypadá jako nic zvláštního. Ale když v ní člověk chvíli pobude, zjistí, že má všechno – stín pod olivovníkem, pastelově vymalované stěny, výhled na vinici a dost místa na to, aby si mohla ráno v klidu uvařit kávu a večer si číst. Nábytek jednoduchý, podlahy studené, stěny silné. Žádný designový katalog, ale funkční domov.
Dům, co ladí s krajinou
Eva Holubová tu netráví měsíce. Spíš jezdí na několik týdnů, kdykoliv potřebuje zvolnit. Dům, který si pořídila, nechala zařídit v duchu místních tradic – všechno, co v něm je, má vztah k místu. Kameny, dřevo, keramika, nic naleštěného ani uniformního. Každý kus má patinu, a právě v tom je kouzlo. Všechno ladí s okolní krajinou, kde se střídají olivové háje, levandulová pole a prašné cesty. Z balkonu vidí moře, ale slyší hlavně cikády. Není tu žádný hluk, žádné reklamy. Když zrovna nepíše deník nebo nečte scénář, jde se projít mezi vinice nebo na trh pro čerstvé rajčata a sýr.
Sicílii nevnímá jako únik z reality, ale spíš jako jiný způsob, jak být ve světě. Tady podle ní platí trochu jiné hodnoty – obědy trvají déle, lidé se víc smějí a nikdo nikam nespěchá. Když se na ostrově zabydlovala, místní ji prý přijali bez předsudků. „Tady nejsem herečka z televize, ale prostě paní Eva,“ svěřila se. Právě to jí vyhovuje. Žádné blikající reflektory, žádné premiéry, žádné focení s fanoušky u pokladny. V Itálii je jen další ženou, co se ráda směje, vaří a sedí večer na zápraží. Na stole víno, vedle skicák nebo knížka, a hlavně klid.
Jednoduchost jako volba
Když o svém domě mluví, zmiňuje často dvě slova – skromnost a soulad. Věci tu nemají být pro efekt, ale pro radost. Když má chuť, pozve pár známých na společnou večeři. Všechno se děje pomalu a bez tlaku. Nikdo se tu nepředhání. Nezáleží, jestli máte značkové oblečení, ale jestli umíte dobře upéct lilky a naslouchat. Pro Holubovou to není jen druhý domov, ale i připomínka toho, co je pro ni důležité. Autenticita, obyčejnost, humor. A hlavně možnost být sama sebou, daleko od očekávání, která na ni často klade veřejnost i profese.
Sicílie pro ni není dovolená, ale důvěrné místo. Když se sem vrací, nejde o útěk, ale o návrat. V domě, kde má vše, co potřebuje, si připomíná, že luxus nemá nic společného s drahými věcmi. Spíš s tím, že člověk ráno otevře okno, nadechne se a nikdo na něj nekřičí. Že má kolem sebe ticho, jednoduchost a prostor na přemýšlení. A právě takový dům si Eva Holubová pořídila. Nenápadný, ale pevný. Pastelový jako sicilské nebe, obyčejný jako místní chléb. A hlavně její.
