Článek
Zvlášť když doma máte malého neposedu, který chvilku neposedí, nebo naopak citlivého drobečka, kterého rozhodí i to, že se mu nelíbí barva sedačky. Jen těžko si pak člověk maluje poklidný začátek dovolené. Pravda ale je, že podobné pocity zažívá skoro každý rodič, který se chystá s dětmi poprvé do letadla – a to i v případě, že sám létá pravidelně a bez problémů. Prostě dokud si to nezkusíte na vlastní kůži, nevíte, co vás čeká.
Doma mají dva malé neposedné parťáky, takže ví, jak vypadá opravdová zkouška nervů při cestování. Za ty roky, co s nimi vyrážejí po světě, už posbírali tolik zkušeností, že by o tom mohli napsat knihu. Pár užitečných rad ohledně balení a výběru letenek už sdíleli dřív. Tentokrát se ale zaměřují na to, co často bývá nejtěžší – jak projít letištěm bez slz a jak zvládnout samotný let, aniž by si člověk v půlce přál teleport domů.
Cestování s dětmi má svá úskalí, ale někdy i nečekané výhody – pokud se o nich ví. Na některých letištích třeba pustí rodiny s malými dětmi bezpečnostní kontrolou dřív než ostatní. A některé aerolinky umožňují rodičům s dětmi nastoupit do letadla mezi prvními – u Wizzairu třeba do dvou let věku dítěte, u EasyJetu do pěti.
Cestovat s malými dětmi má své výhody
Procházet bezpečnostní kontrolou s dítětem není žádná procházka růžovým sadem. Když to vypadá, že nestíháte nebo se všechno sype pod rukama, klidně poproste lidi za vámi, jestli vás nepustí o chvilku dřív. Někdy stačí pár minut navíc, abyste si všechno v klidu připravili a zbytečně se nestresovali.
Nejistota, jestli má dítě zůstat v nosítku, jestli má jít kočárek na pás nebo jak vlastně postupovat, je úplně běžná. Když si nejste jistí, nebojte se zeptat. Většinou je poblíž někdo z personálu ještě předtím, než se vůbec dostanete na řadu. A čím dřív si ujasníte, co a jak, tím klidnější celý ten proces bude.
A pokud cestuje rodič sám s dítětem, není důvod se cítit nepříjemně nebo zahlceně. Pomoc existuje – stačí si o ni říct. Na většině letišť bývá personál zvyklý pomáhat a u tzv. prioritních kontrol pro rodiče s dětmi to platí dvojnásob.Na letištích se dá leccos zvládnout s menší mírou stresu – hlavně když člověk ví, kam s dětmi. Hodí se projít nejen klasické dětské koutky, které jsou na první pohled vidět, ale i ty schované, k nimž vás navedou informační cedule. Třeba na pražském terminálu 1 je o patro výš pokoj vybavený nejen hračkami, ale i mikrovlnkou, přebalovacím pultem nebo židličkami i pro ty nejmenší, co ještě sami nesedí. Když se chce, dá se i na letišti najít klidnější zázemí.
Než se nasedne do letadla, pomůže, když se děti trochu proběhnou – a taky si zajdou na záchod. Věc, na kterou se dá v tom frmolu snadno zapomenout. Pokud čekání trvá déle, může přijít vhod letištní salónek – někteří ho mají díky kartám zadarmo, a i doprovod pak často za pár korun.
Bezpečnostní kontroly jsou mnohem příjemnější
Až se projde bezpečnostní kontrola nebo nějaká ta fronta, je dobré dětem poděkovat. Budou mít radost, že to zvládly. Že to nebyla jen nuda, ale že měly svoji roli – a tu splnily na jedničku.
Kojení v letadle nebývá problém ani při startu, ani při přistání. Stačí mít miminko připoutané obličejem k sobě a přiložit ho ve chvíli, kdy se letadlo začne zvedat. Pomůže to miminku s tlakem v uších, což bývá právě ten okamžik, kdy to potřebuje nejvíc. Někdy může posádka chtít, aby dítě sedělo na klíně čelem dopředu, ale osobní zkušenost ukazuje, že se s tím většina rodičů nesetká.
Celkově není kojení během letu nijak složité ani stresující. Některé aerolinky to dokonce přímo podporují – třeba EasyJet to má uvedené přímo na svém webu. A pokud má člověk praktické oblečení, jde to udělat úplně nenápadně, bez zbytečného rozruchu.
Nebojte se cestování s dětmi, je to zábava
Létání s malými dětmi může být pohodové, ale chce to trochu načasování a hlavně klid. Když to jde, vyplatí se počkat, až jsou děti na let dostatečně zralé. Jedna maminka vzpomíná, že první krátký let zvládla s dcerou, když jí byly dva roky. Se synem to šlo už v osmi měsících – každý to má jinak.
Začít je dobré něčím kratším. Naskočit rovnou na transatlantický let bez předchozí zkušenosti může být trochu risk. Když člověk ví, jak dítě na let reaguje, snáz se připraví.
Citlivější děti to někdy snášejí hůř – a tam pomůže udělat maximum pro jejich pohodlí. Měkké oblečení, teplo, něco k jídlu, pití, dost spánku. Hodně pomáhá, když se dítě předem seznámí s tím, co ho čeká – a když se dospělí zbytečně nestresují. I malá oblíbená hračka dokáže udělat velký rozdíl. U někoho fungují i protihluková sluchátka nebo jednoduché špunty do uší, které zmírní tlak při vzletu.
Když se něco pokazí – třeba dítě najednou potřebuje akutně na záchod zrovna ve chvíli, kdy už jsou všechny věci rozjeté v bedně u kontroly – je nejlepší obrátit se na zaměstnance letiště. Lidé z letištního personálu i posádky už podobné věci řešili mockrát a umí pomoct.
A pokud má někdo z prvního letu strach, může si na pomoc přizvat babičku nebo dědu. Když je dospělých víc, děti se líp zabaví, nejsou tak nervózní a let většinou proběhne mnohem klidněji.
Zdroje: autorský text
