Článek
Stála jsem u stojanu, když to všechno začalo. Důchodce v staré Fabii se snažil nacouvat k pumpě. Místo zpátečky zařadil jedničku a málem nabořil do stojanu. Pak to zkoušel znovu. A znovu. A znovu. Mezitím se za ním vytvořila fronta aut, ale jemu to bylo jedno. Když konečně zaparkoval, trvalo mu dobrých dvacet minut, než vůbec vylezl z auta. Třásly se mu ruce, nohy měl ztuhlé, sotva se držel na nohou. A tenhle člověk má řídit auto? Vždyť je nebezpečný sobě i okolí! Při odjezdu to bylo ještě horší - lehce odřel auto vedle a ani si toho nevšiml.
A není to ojedinělý případ. Stačí se podívat na nedávnou tragédii, kdy senior srazil policistku. Zase to byl starší řidič, který neměl za volantem co dělat. Kolik takových neštěstí se ještě musí stát, než někdo řekne dost? Přitom řešení je jednoduché - senioři nad sedmdesát let by měli odevzdat řidičské průkazy. Dobrovolně, důstojně, s vědomím, že je to pro dobro všech.
Vždyť mají MHD zdarma, tak proč riskovat? Proč ohrožovat sebe i ostatní? Jasně, ozvou se názory o diskriminaci, o právu na mobilitu, o samostatnosti. Ale ruku na srdce - je lepší být samostatný a mrtvý, nebo živý a jezdit tramvají? Je lepší způsobit nehodu, nebo si v klidu číst noviny v autobuse?
Nejhorší je ta jejich tvrdohlavost. „Jezdím už padesát let, nikdy jsem neměl nehodu!“ Jenže reflexy slábnou, zrak se horší, reakce se zpomalují. To není názor, to jsou fakta. A žádné zkušenosti světa tohle nezmění. V některých zemích už pochopili, že věk a řízení auta nejdou vždycky dohromady. Mají pravidelné testy, přísnější prohlídky, možnost odebrání řidičáku ze zdravotních důvodů. U nás? U nás se bojíme říct nahlas, že někdo už by měl s řízením přestat.
Každý týden čteme o nehodách způsobených seniory. Každý týden kroutíme hlavou nad tím, jak je možné, že někdo takový ještě může řídit. A každý týden se nic neděje. Čekáme na další tragédii? Na další zmařené životy? Je čas přestat chodit kolem horké kaše. Senioři nad sedmdesát let by měli odevzdat řidičáky. Dobrovolně nebo povinně, ale měli by.
Není to o diskriminaci, je to o zodpovědnosti. O bezpečnosti. O zdravém rozumu. A těm, co budou křičet o právech seniorů - ano, mají práva. Ale také mají odpovědnost. Odpovědnost vůči sobě i ostatním. A když už nemohou bezpečně řídit, měli by to přiznat a přesednout do MHD. Je to lepší než číst další zprávy o tragických nehodách způsobených těmi, kdo už dávno neměli sedět za volantem.
Já jsem vlastnímu dědovi řekla, že jezdit nebude. Sebrala jsem mu řidičák a klíčky od auta. A co mi řekl? Že mi děkuje, protože on sám by toto rozhodnutí nikdy neudělal. Neudělala jsem to proto, že ho chci urážet a diskriminovat. Udělala jsem to proto, že svého dědu miluji a chci, aby tady žil dalších xxx let. Nechci mít výčitky, že sedl za volant a zemřel. Chci mít dědečka, kterého mám ráda a který mě vychoval.
