Článek
Přestože patří k nejznámějším herečkám své generace, žije dnes na okraji Prahy, v malé obci Křeslice, v nenápadné chatě, která nemá ani číslo popisné. V domku, který není zkolaudovaný, ale který se pro ni stal skutečným domovem. Je to místo, které by pro někoho možná mohlo působit smutně, neupraveně a lacině. Ale právě tady je slavné herečce dobře. Na jaře oslavila sedmdesáté narozeniny a právě v tu dobu udělala jedno ze svých zásadních rozhodnutí.
Dva pražské byty, které dříve vlastnila, přenechala synům – Vojtěchovi a Markovi. Sama se odstěhovala do skromného domečku za městem. Syna Vojtěcha nechala bydlet v jednom z bytů se svou partnerkou, druhý patří Markovi. Oba mají svůj život, a jak přiznává, tolik se už nevídají, tak jim chtěla alespoň částečně zařídit jejich život a pomoci nejen finančně, ale také rodinným. zázemím.
V novém prostředí se nechtěla cítit sama, a tak si pořídila psa. Malá fenka Pepina jí dělá společnost a vnáší do jejího života energii, kterou by jinak musela hledat jinde. Prý i proto, aby nemusela příliš často volat synům. Její smysl pro humor a nadhled zůstávají stejné, ať už hraje na divadle, nebo si vaří čaj v kuchyni svého venkovského domku. Osobní život Simony Stašové byl pestrý, ale nikdy o něm nemluvila se vztekem, smutkem nebo zoufalstvím. Jejím prvním manželem byl úspěšný český herec Pavel Trávníček. Jenže jejich manželství po pěti letech skončilo.
Podruhé se provdala za italského profesora Eusebia Ciccottiho, odborníka na dějiny umění a italštinu. Z jejich vztahu vzešel syn Marek, a přestože manželství nevydrželo, zůstalo mezi nimi dobré přátelství. Sama herečka několikrát přiznala, že se stále navštěvují. Se synem Vojtěchem ji pojí vztah s hercem Pavlem Skřípalem, i ten ale časem skončil. Přesto o všech svých bývalých partnerech mluví s respektem a nikdy nešíří negativní příběhy.
Naopak vztahy, které se proměnily, dokáže uzavřít s grácií a klidem, jaký je vlastní lidem, kteří už toho v životě zažili dost. A tak teď žije jednoduše, mimo ruch velkoměsta. Blízko přírody, se psem, s vlastním tempem a s rodinou, která je sice rozesetá, ale pořád přítomná. Bez zbytečné okázalosti, ale s důrazem na to, co je opravdu podstatné.
Zdroje: Český rozhlas, Blesk.cz
