Článek
Minulý týden mě skolila chřipka. Horečka, kašel, rýma - klasika. V lékárně mi nabídli nejlepší léky - Tamiflu za tisíc dvě stě, kapky do nosu za osmdesát, sirup proti kašli za dvě stě, něco na horečku, vitamíny. Normální člověk by tam nechal půlku výplaty. A to nemluvím o tom, že v každé lékárně jsou ceny jiné. Nejhorší je, když onemocní celá rodina. Máme dvě děti, když to chytnou všichni, jsou to tisíce za léky. A to nepočítám ztrátu příjmu, když zůstaneme doma na neschopence.
Kdo si to může dovolit? Proto polykáme paralen a chodíme do práce, i když by bylo lepší vyležet to. V práci to vidím denně. Kolegyně kašle, smrká, má horečku, ale sedí v kanceláři. Prý si nemůže dovolit být nemocná. Šéf to vidí rád - aspoň že přišla, říká. Že nakazí polovinu oddělení, to už neřeší. A tak se nemoci šíří dál a epidemie trvají měsíce.
A co teprve ty dobře míněné rady. Kupte si vitamíny, posilujte imunitu, jezte zdravě. Jasně, jenže kvalitní vitamíny stojí majlant, bio potraviny taky. Obyčejný člověk je rád, když vyjde s penězi do výplaty, natož aby kupoval drahé doplňky stravy. Někdo řekne - máme přece zdravotní pojištění. Jenže většina léků na chřipku není hrazená pojišťovnou. Musíte si je zaplatit sami. A když máte na výběr mezi léky a jídlem na týden, co si vyberete?
Babské rady? Ty jsou fajn, ale ne vždycky stačí. Čaj s medem, cibule, česnek - to všechno může pomoct. Ale když máte vysokou horečku nebo těžký kašel, potřebujete něco silnějšího. A to něco stojí peníze. Proto tolik lidí chodí do práce nemocných. Ne proto, že by chtěli, ale proto, že nemají na výběr. Nemohou si dovolit být nemocní. A tak riskují svoje zdraví i zdraví ostatních, protože systém jim nedává jinou možnost.
Výrobci léků se vymlouvají na drahý výzkum, distributoři na náklady, lékárny na marže. Ale co my, obyčejní lidé? Máme si vybrat mezi placením účtů a léčením nemoci? To není normální. A tak budeme dál chodit do práce s horečkou, kašlem a rýmou. Budeme dál riskovat zdravotní komplikace, protože léčení si nemůžeme dovolit. A budeme dál šířit nemoci mezi kolegy, protože systém nám nedává jinou možnost.
Je to začarovaný kruh. Dokud budou léky tak drahé a nemocenská tak nízká, lidé budou radši chodit nemocní do práce. A dokud budou chodit nemocní do práce, budou se nemoci šířit dál. A to přece nikdo nechce. Nebo ano? Proto píšu tento článek. Protože tohle není normální. Léky by měly být dostupné pro všechny, nejen pro ty, kdo na ně mají. Nemocenská by měla umožnit lidem vyležet nemoc doma, ne nutit je chodit do práce. Jinak budeme dál žít ve společnosti, kde je levnější být nemocný než se léčit.
