Článek
Pocit, že nejsem dostatečně „žena“
Seděla jsem tehdy v ložnici a v hlavě mi běžel pořád
ten stejný scénář.
Zase nic.
Četla jsem o něm v časopisech, slyšela jsem o něm
v podcastech a moje kamarádky o něm mluvily u vína
s takovou samozřejmostí, až jsem začala pochybovat
o své vlastní anatomii.
Bod G.
Ten mýtický grál ženského potěšení, který má být
klíčem k absolutnímu blahu.
Všichni tvrdili, že tam je. Že stačí jen správně
„hledat“.
Ale čím víc jsem hledala, tím víc jsem se vzdalovala
sama sobě.
Moje vztahy tím trpěly, protože jsem se místo na
prožitek soustředila na výkon.
Chtěla jsem ho najít ne kvůli sobě, ale abych si
dokázala, že jsem „normální“.
.
Vědecká facka, která mě vysvobodila
Nedávno jsem narazila na studii, která mi doslova
vyrazila dech.
Moderní věda a magnetická rezonance mluví jasně:
Bod G jako samostatný anatomický orgán nebo jasně
definované místo neexistuje.
Není to žádný knoflík, který stačí zmáčknout.
Lékaři dnes mluví o něčem, co nazývají CUV komplex
(klitoris, močová trubice a přední stěna pochvy).
Je to celá síť nervových zakončení, která
spolupracují.
Když jsem to četla, cítila jsem neuvěřitelnou úlevu.
Všechno to napětí, které jsem v sobě roky nosila,
najednou opadlo.
Nebylo na mně nic špatně.
Jen jsem se snažila najít mapu k pokladu, který byl
celou dobu úplně jinde a vypadal úplně jinak.
Když se z intimity stane projektová dokumentace
Když se z intimity stane projektová dokumentace
Vzpomínám si na jeden konkrétní večer se svým
tehdejším partnerem.
Byl trpělivý, byl vnímavý, ale oba jsme byli obětí
téhle „legendy“.
Snažili jsme se postupovat podle návodů z internetu.
Byla v tom křeč.
Místo aby nás spojovala důvěra a spontánní fantazie,
seděli jsme tam jako dva badatelé v laboratoři.
„Cítíš něco?“ ptal se šeptem.
„Myslím, že jo,“ lhala jsem.
Ta lež mě tehdy bolela víc než fakt, že se nic
nedělo.
Uvědomila jsem si, že čím víc o tom mluvíme jako o
technickém problému, tím méně prostoru zbývá pro
skutečnou intimitu.
Ztratila se tam ta nejdůležitější ingredience – naše
napojení.
.
Moje tělo nejsou jen souřadnice na mapě
Věda nám sice řekla, že bod G neexistuje, ale to
neznamená, že neexistuje rozkoš.
Znamená to jen, že je mnohem komplexnější a
individuálnější, než nám tvrdil bulvár.
Začala jsem se znovu učit vnímat své hranice.
Zjistila jsem, že moje tělo nereaguje na technickou
stimulaci určitého bodu, ale na pocit bezpečí, na
tón hlasu a na to, jak moc se v danou chvíli cítím
milovaná.
Bylo to jako znovuobjevení Ameriky.
Už jsem nehledala spínač.
Začala jsem vnímat celý ten orchestr, který v mém
těle hraje, když mu dám prostor.
.
Psychologie očekávání vs. realita
Víte, co je na tom nejhorší?
Ten tlak, který na nás společnost vyvíjí.
Musíme být výkonné v práci, perfektní matky a v
ložnici mít „ohňostroje“ na počkání.
Pokud to tak není, cítíme vinu.
Ale právě ta vina je největším zabijákem vzrušení.
Když jsem přestala honit mýty, začala jsem konečně
cítit realitu.
A ta realita je taková, že každá žena je unikát.
To, co funguje na jednu, nefunguje na druhou.
A moderní věda nám tím, že bod G „zrušila“, dala
vlastně tu největší svobodu.
Svobodu nebýt tabulkovou ženou.
Návrat k sobě a opravdová blízkost
Dnes už vím, že vztahy nestojí na tom, jestli
najdete nějaký bod na mapě svého těla.
Stojí na tom, jestli dokážete o svých pocitech
mluvit.
Jestli dokážete říct: „Tohle mi nedělá dobře,“ nebo
„Dneska mě víc těší jen tvoje blízkost.“
Moje intimita se změnila.
Je tišší, ale mnohem hlubší.
Už se nebojím, že něco „nestihnu“ nebo že nebudu
mít ten správný prožitek, o kterém se píše v
románech.
Naučila jsem se, že největší erotogenní zónou je
moje vlastní hlava a pocit, že jsem přijímána
přesně taková, jaká jsem.
.
Lekce, kterou jsem si musela odžít
Kdybych mohla vzkázat něco svému mladšímu já, bylo
by to tohle:
Přestaň hledat to, co ti řekli jiní, a začni
poslouchat to, co ti říká tvoje vlastní tělo.
Věda nám jen potvrdila, že jsme mnohem zajímavější,
než si autoři příruček mysleli.
Nejsme stroje s jedním tlačítkem.
Jsme bytosti, pro které je rozkoš spojená s emocemi,
s tím, jak se ten den cítíme, a s tím, jak moc si
věříme.
Když jsem zahodila mapu k neexistujícímu pokladu,
konečně jsem našla samu sebe.
A to je ten největší orgasmus, jaký může žena v
životě zažít – přijetí své vlastní přirozenosti bez
podmínek a bez studu.
-----------------------
✏️ A co ty? Věříš dál na mýtický bod G, nebo už víš, že je to jen marketing? Zažila jsi ten moment úlevy, když jsi ho přestala hledat? Napiš mi do komentářů.
-----------------------
❤️❤️❤️ Pokud tě moje psaní oslovuje a chceš mě podpořit, můžeš použít tlačítko „PODPOŘTE AUTORA“. Každá podpora mi pomáhá psát další intimní texty bez filtru. Děkuju. ❤️
-----------------------
Pokud tě článek zaujal, dej mi ❤️like nebo klikni na Sledovat 👤, ať ti neunikne další text o vztazích, touze a odvaze být sama sebou.
-----------------------
🪞 Mohlo by tě taky zajímat:
-----------------------
💞 Další příběhy Lenky.V:
-----------------------
❤️❤️❤️ Pokud tě moje psaní oslovuje a chceš mě podpořit, můžeš použít tlačítko „PODPOŘTE AUTORA“. Každá podpora mi pomáhá psát další intimní texty bez filtru. Děkuju. ❤️
-----------------------
Lenka.V
Každá z nás někdy něco předstírala. Ale jen ty, které se rozhodly to už nedělat, našly svobodu.
✍️
Píšu o ženské intimitě, touze a odevzdání. O těle, které mluví dřív než hlava. O chvílích, kdy jsme zranitelné, i těch, kdy se smějeme v plné síle.
Věřím, že upřímnost — i v sexualitě — nás osvobozuje. Nejde o dokonalost, ale o skutečnou ženskost, která se nebojí cítit.
Sleduj mě, pokud chceš číst o ženství bez filtru a studu.








