Článek
Po minulém rozhovoru o ženské sexualitě mi přišla spousta zpráv.
Psaly ženy, které řeší vztahy, sebevědomí, samotu.
Psali i muži, kteří nevědí, jak být partnerem, kterého žena opravdu potřebuje.
A mezi všemi zprávami jedna krátká věta:
„Znám muže, který ženám dává to, co doma postrádají.“
Zaujalo mě to.
Domluvili jsme si kafe.
Přišel klidný, nenápadný, v tmavé košili.
Muži jako on nepůsobí výstředně.
Působí opravdově.
Až po chvíli řekl tiše, bez efektu:
„Živím se jako mužský společník. Ale není to o sexu.“
Tady náš rozhovor začal.
.
ROZHOVOR
Jak se člověk stane mužským společníkem?
„Upřímně? Dlouho jsem si myslel, že je to náhoda.
Ale zpětně vidím, že ženy mě ke své intimitě pouštěly vždycky.“
„V pubertě jsem byl ten kluk, za kterým chodily brečet.
Ne proto, že bych byl něco extra — ale proto, že jsem poslouchal.“
„A pak jsem byl ten chlap, kterému ženy říkaly:
‚Kdyby se můj partner choval jako ty…‘
A to je signál.“
.
Takže sis řekl: budu se tím živit?
„Vůbec ne.
Byly to ženy, kdo mi řekly: ‚Měl bys to dělat. Ty nás vidíš.‘“
„Nejdřív jsem dělal jen doprovod na akce.
Formální věc — oblek, úsměv, konverzace.
Ale pak začaly chtít víc času.
Víc lidskosti.“
.
Kdo jsou tvoje klientky?
„Normální ženy.“
„Třicet až padesát.
Chytré.
Úspěšné.
Zajímavé.“
„A všechny mají jedno společné: jsou unavené.“
.
Z čeho unavené?
„Z dokazování.“
„Dokazují, že jsou dost dobré mámy.
Dost dobré partnerky.
Dost výkonné v práci.
Dost krásné.“
„A já jsem místo, kde nemusí nic dokazovat.“
.
Co ženy nejčastěji hledají?
„Pozornost, která není podmíněná výkonem.
Bezpečí, které není o egu.
Prostor, kde můžou vypnout.“
„A hlavně muže, který nepospíchá.“
.
Jak poznáš, co žena potřebuje?
„Podle toho, jak se posadí.
Jak dýchá.
Kam uhýbá očima.
Jak drží hrnek.“
„Ženské tělo mluví rychleji než její slova.“
.
Jaké ženy tě nejvíc překvapily?
„Ty nejsebejistější.“
„Manažerky, doktorky, právničky.
V práci ocel, u mě roztají během pěti minut.“
„Říkají:
‚Já už ani nevím, jaké to je být jen já.‘“
.
Změnila tě tahle práce jako muže? Pokud ano, jak?
„Ano. Hodně.
Kdybych tuhle práci dělal ve dvaceti, zničilo by mě to.
Teď mě spíš vychovala.“
„Naučil jsem se držet ego dole, nebrat věci osobně a dívat se víc očima než potřebou ‚zaujmout‘.“
„Chlap, který neumí být tichý, nemůže být společník.
Ticho je to, co ženy hledají nejvíc.“
.
Co se o mužských společnících říká špatně?
„Že lovíme bohaté paničky.“
Zasmál se.
„Ne. Já nelovím nic. Maximálně ticho.“
.
Dá se v téhle práci předstírat?
„Ne.
Dvě hodiny empatii nepředstíráš.“
„Ženy cítí faleš na dva metry.“
.
A jak poznají, že jsi autentický?
„Podle toho, že nemluvím víc, než je nutné.
A podle toho, že je poslouchám — opravdu, ne ‚naoko‘.“
.
Co tě na ženách fascinuje nejvíc?
„Jak dokážou být silné a jemné zároveň.
Muž má většinou jen jedno z toho.“
.
Co ženy nejčastěji řeší?
„Pocit, že nejsou dost.“
.
Dost čeho?
„Dost krásné.
Dost sexy.
Dost chytré.
Dost úspěšné.“
„Vždycky tam je nějaké: ‚ale…‘“
.
Co jim na to říkáš?
„Že už dost jsou.“
.
Co je pro ženy nejtěžší?
„Uvolnit se.“
.
Proč?
„Protože pořád kontrolují samy sebe.
Ve všem.“
„A pak přijdou ke mně a poprvé po měsíci spustí ramena.“
Jaké ženy jsou největší výzva?
„Ty, které si hrají na ledové královny.
Ne proto, že jsou chladné — ale protože byly příliš často zklamané.“
.
Co muži nechápou?
„Že žena nemluví fakty. Mluví pocity.“
.
A co ženy nechápou na mužích?
„Že muž neumí číst mezi řádky.
Potřebuje větu.“
.
Co tě nejvíc zarazilo na ženských fantaziích?
„Že většina z nich není ani sexuální.
Ženy fantazírují o pozornosti.
O tichu.
O tom, že je někdo obejme způsobem, který není podmíněný ničím.“
„Muži si myslí, že ženy sní o výkonech.
Ale ženy sní o přítomnosti.“
.
Jaké hranice máš?
„Přísné.“
„Nepřijímám ženy, které jsou psychicky křehké.
Nepřijímám ženy, které chtějí manipulovat.
A nepřijímám ženy, které by se do mě mohly destruktivně zamilovat.“
.
A když zjistíš, že se žena zamilovává?
„Ukončím to.
I kdyby to bylo příjemné.“
.
Co ženy říkají nejčastěji?
„‚Jsi klid.‘“
„A taky:
‚Konečně jsem mohla vypnout.‘“
-
Co ti to dělá?
„Těší mě to — ale taky mě to někdy bolí.“
„Protože to ukazuje, jak moc jsou ženy doma neviděné.“
.
Zažil jsi s klientkou chvíli, kdy jsi měl slzy na krajíčku?
„Ano.
Když mi po rozvodu řekla:
‚Já už ani nevím, jaké to je, když mě někdo drží, aniž bych musela něco vracet.‘
To jsou věci, které tě zasáhnou víc než cokoliv sexuálního.“
.
Jak vypadá nejhezčí moment?
„Když se jí uvolní ramena.
To je okamžik, kdy se žena přestane hodnotit.“
.
A nejtěžší?
„Když vím, že doma žije život, který ji pomalu ničí.“
.
Stane se, že se ti některá žena zapíše do hlavy?
„Ano.
Ale nenechám to růst.“
.
Má klientky, které přijdou jen jednou — a nikdy se nevrátí? Proč?
„Ano.
Většinou proto, že si díky setkání uvědomí, co doma nemají.
A začnou to řešit — nebo odejdou.“
„Některé ženy mě vlastně nepotřebují podruhé.
Potřebovaly jedno bezpečné zrcadlo.“
.
Co je na této práci nejnáročnější?
„Samota po všem.“
.
Jak vypadá tvůj večer po náročném dni?
„Sprcha.
Ticho.
Hudba.
A nic víc.“
.
A tvůj největší šok?
„Jak málo žen někdo skutečně poslouchá.“
.
Jaký věk mají tvoje klientky nejčastěji?
„Od třiceti výš.
To je věk, kdy žena ví, kdo je — ale svět už ji nevidí jako holku.“
.
Jaké ženy jsou nejšťastnější?
„Rozvedené.“
Usmál se.
„Už se nebojí ničeho.
Ani samoty.“
.
A nejzavřenější?
„Ženy s perfektním Instagramem.
Filtry mají ostřejší než hranice.“
.
Zažil jsi ženy, které nechtěly nic… jen být?
„Ano.
Jedna chtěla tři hodiny poslouchat, jak jí čtu z knihy.“
„Řekla:
‚Já už ani nevím, jak zní klid.‘“
.
A teď otázka, kterou se všichni bojí zeptat: Dochází někdy na sex?
„Ano — když o to stojíme oba.“
„Ale není to ‚služba‘.
Je to rozhodnutí dvou lidí, kteří se potkali v pravdě.“
„Většina žen nehledá sex.
Hledá blízkost.“
.
Co ti tahle práce dala?
„Obrovský respekt k ženám.“
.
A co ti vzala?
„Někdy spontánnost.“
.
Kdy ses naposledy cítil zranitelný?
„Když mi klientka řekla:
‚Bojím se, že už nebudu pro nikoho dost.‘“
.
Kdybys mohl mluvit ke všem mužům najednou, co bys řekl?
„Nespěchejte.
A dívejte se.“
.
A kdybys mohl mluvit ke všem ženám?
„Jste dost.“
.
Moje poznámka na závěr
Kdybych nevěděla, čím se živí, brala bych ho za obyčejného chlapa.
Ale právě jeho obyčejnost je luxus.
Klid, který ženy doma nemají.
Pozornost, kterou nedostávají.
Prostor, který jim chybí.
A možná jsem poprvé pochopila, že jemnost není slabost.
U mužů je to vzácnost.
U žen potřeba.
-----------------------
A co ty? Kdybys seděla s ním u kafe, na co by ses zeptala jako první? Napiš mi to do komentářů.
-----------------------
Pokud tě rozhovor zaujal, dej mi like nebo klikni na Sledovat ,
ať ti neunikne další text o vztazích, touze a odvaze být sama sebou.
-----------------------
Mohlo by tě taky zajímat:
-----------------------
Další příběhy Lenky.V:
-----------------------
Lenka.V
Každá z nás někdy něco předstírala.
Ale jen ty, které se rozhodly to už nedělat, našly svobodu.
Píšu o ženské intimitě, touze a odevzdání.
O těle, které mluví dřív než hlava.
O chvílích, kdy jsme zranitelné, i těch, kdy se smějeme v plné síle.
Upřímnost osvobozuje.
Nejde o dokonalost, ale o skutečnou ženskost, která se nebojí cítit.
Sleduj mě, pokud chceš číst o ženství bez filtru a studu.
