Článek
Moje sexualita mě poslední týdny úplně ovládla a nechápu proč.
.
Ta věta, kterou jsem si nikdy nechtěla přiznat
Dlouho jsem o tom nemluvila nahlas.
Dlouho jsem si říkala, že je to „jen období“ nebo „jen hormonální vlna“. Jenže když se to období táhne měsíce… roky… a každý den se ozývá stejná otázka:
„Proč jsem furt tak nadržená?“
Ne v tom vulgárním smyslu.
Ale v tom žensky pravdivém.
V tom, kdy večer lehnu do postele, zavřu oči — a moje tělo se chová, jako by vědělo něco, co já teprve doháním.
.
Když touha není problém — ale signál
Internet mě uklidnil dřív, než jsem si to dovolila sama:
Zvýšená sexuální touha je běžná. Dokonce zdravá.
Neexistuje jedna příčina.
Existuje jich celá mozaika — a každá skládá jiný příběh.
Co mi moje hledání ukázalo:
- touha roste, když má žena dlouho potlačované emoce,
- když je konečně sama sebou a dovolí si cítit,
- když jí v životě chybí jemná, laskavá pozornost,
- když má nepravidelný spánek, stres nebo málo doteku,
- když začne víc pracovat se svojí ženskostí,
- nebo když se objeví někdo, kdo ji na dálku rozhýbe víc, než si přizná.
A najednou to začalo dávat smysl.
Tohle není „problém“.
Tohle je tělo, které se konečně probouzí.
.
Moje osobní zkušenost: tělo se ozvalo dřív než hlava
Přiznám, že u mě to nezačalo z ničeho nic.
Začalo to nenápadně.
Ráno ve sprše.
Odpoledne v práci.
Večer, když jsem si lehla a snažila se usnout.
Touha nebyla jen fyzická.
Byla to fantazie doteku, který jsem dlouho necítila.
Byla to představa blízkosti, která mi chyběla.
Byla to chuť být chtěná — ne jen partnerem, ale životem samotným.
Možná jsem nebyla nadržená…
Možná jsem byla hladová po životě.
A moje tělo to křičelo za mě.
.
Tři spouštěče, o kterých ženy moc nemluví
Z toho, co jsem našla na internetu, z rozhovorů s jinými ženami, i z vlastních momentů, jsem pochopila jedno:
1) Nedostatek doteku
Ne sexu.
Doteku.
Žena, která roky nemá něžnou blízkost, začne být paradoxně sexuálně aktivnější — protože tělo si snaží doplnit deficit.
2) Potlačovaná energie
Když žena žije příliš „hlavově“, bez prostoru pro emoce a tělo, touha exploduje jako přetlakovaný hrnec.
3) Někdo nově v jejím životě
Nemusí tam být fyzicky.
Stačí myšlenka, připomínka, hlas ve zprávách.
Stačí pocit:
„Tady by mohlo být něco víc.“
Touha je často méně o sexu a víc o možnosti.
.
Když jsem si dovolila pravdu, všechno se změnilo
Dlouho jsem odmítala fakt, že moje tělo není jen biologický mechanismus.
Je to kompas.
A kompas míří na to, co jsem v životě dlouho odkládala.
Něco mi chybělo.
Něco jsem potlačovala.
Něco jsem potřebovala říct, ale sama sobě jsem zakázala to slyšet.
Touha se tak stala způsobem, jak mi tělo říká:
„Hej, žiješ napůl. Zapni se celá.“
Touha jako forma inteligence
Z internetu jsem si vzala jednu myšlenku, která mě zasáhla nejvíc:
Sexuální energie je tvořivá energie.
Když ji nezačneme vědomě žít, začne si hledat cestu sama.
A přesně to se stalo mně.
Začala jsem psát.
Začala jsem více cvičit.
Začala jsem víc mluvit s lidmi, kteří mě inspirují.
Začala jsem být jemnější k sobě a otevřenější světu.
Touha není nepřítel.
Je to motor.
A když ho ignoruješ, rozbije se celý stroj..
Je to fyzické? Ano. Ale hlavně psychické
Ano — někdy je to prostě hormonální vlna.
Ano — někdy je to ovulace.
Ano — někdy je to menstruační cyklus, kolísání spánku, stres nebo prostě dobrý den.
Ale často je to mnohem hlubší:
Je to hlad po blízkosti.
Hlad po vnímání sama sebe.
Hlad po životě, který tě probouzí — ne uspává.
A říkat tomu jen „nadrženost“ je příliš malý rámec na tak velkou pravdu.
.
Když jsem se přestala stydět, začala jsem dýchat
Možná tě to překvapí, ale ženy se často stydí za vlastní touhu víc než za cokoliv jiného.
Za to, že:
- chtějí být chtěné,
- mají fantazie,
- mají období, kdy je zaplaví touha,
- nejsou „neutrální“, jak se od žen očekává.
Styděla jsem se taky.
A právě stud byl tím, co mě drželo zamčenou v sobě.
Touha byla naopak tím, co mě z toho vězení vytahovalo.
Není to hanba.
Je to volání.
.
Proč o tom píšu? Protože nejsi sama
Já jsem o tom nikdy nečetla něco, co by nebylo buď extrémně vulgární, nebo extrémně vědecké.
Nic uprostřed.
Nic lidského.
Nic, co by přiznalo:
„Ano, občas mám dny, kdy toužím víc než jindy — a je to v pořádku.“
A tak to píšu já.
Protože nejvíc nás děsí věci, o kterých se nemluví.
.
Co mi nakonec pomohlo
1. Přestat se hodnotit
Touha není známka slabosti.
Je to puls života.
2. Pozorovat, kdy roste
A u mě rostla vždy, když jsem byla:
- ve stresu,
- nevyspalá,
- osamělá,
- nebo emocionálně napojená na někoho, kdo mě inspiroval.
3. Přestat to řešit sama
Když jsem začala mluvit — s kamarádkami, se svým diárem, se sebou — všechno se uklidnilo.
Touha chce být slyšena.
Ne umlčena.
.
A úplně nakonec: možná to není otázka „proč“, ale „kam mě to vede“
Dnes už se neptám:
„Proč jsem furt tak nadržená?“
Dnes se ptám:
„Co mi tím moje tělo říká?“
„Po čem doopravdy toužím — nejen v sexu, ale v životě?“
„A kdy si to konečně dovolím?“
Touha není problém.
Touha je pravda.
A pravda, když ji necháš růst, tě nikdy nesvede z cesty — jen z míst, kde už dávno nemáš být.
.
-----------------------
✏️ A co ty? Kdy naposledy tě tvoje vlastní touha zaskočila tak moc, že sis ji musela přiznat nahlas? Napiš mi to do komentářů.
-----------------------
❤️❤️❤️ Pokud tě moje psaní oslovuje a chceš mě podpořit, můžeš použít tlačítko „PODPOŘTE AUTORA“. Každá podpora mi pomáhá psát další intimní texty bez filtru. Děkuju. ❤️
-----------------------
Pokud tě článek zaujal, dej mi ❤️ like nebo klikni na Sledovat 👤,
ať ti neunikne další text o vztazích, touze a odvaze být sama sebou.
-----------------------
🪞 Mohlo by tě taky zajímat:
-----------------------
💞 Další příběhy Lenky.V:
-----------------------
❤️❤️❤️ Pokud tě moje psaní oslovuje a chceš mě podpořit, můžeš použít tlačítko „PODPOŘTE AUTORA“. Každá podpora mi pomáhá psát další intimní texty bez filtru. Děkuju. ❤️
-----------------------
Lenka.V
Každá z nás někdy něco předstírala.
Ale jen ty, které se rozhodly to už nedělat, našly svobodu.
✍️
Píšu o ženské intimitě, touze a odevzdání.
O těle, které mluví dřív než hlava.
O chvílích, kdy jsme zranitelné, i těch, kdy se smějeme v plné síle.
Věřím, že upřímnost — i v sexualitě — nás osvobozuje.
Nejde o dokonalost, ale o skutečnou ženskost, která se nebojí cítit.
Sleduj mě, pokud chceš číst o ženství bez filtru a studu.
