Článek
Nejen díky průlomové technologii 3D projekce, ale i proto, že nabídl divákům svět, který působil živě, uvěřitelně a podmanivě. I když i ten WOW efekt z nové technologie fungoval na jedničku a režisér toho dokázal mistrně využít. O to větší překvapení přišlo v následujících letech – zdálo se, že Avatar mizí z popkultury stejně rychle, jako se do ní zapsal.
První Avatar Jamese Camerona se stal nejvýdělečnějším filmem své doby. Přesto se brzy objevily hlasy, že šlo jen o „technologický zázrak bez duše“, film, na který si lidé pamatují obrazy, ale ne příběh. Zatímco jiné franšízy – Marvel, Star Wars nebo Pán prstenů – žily dál v seriálech, hrách a nekonečných debatách fanoušků, Avatar se zdál být uzavřenou kapitolou.
Navíc se stále odkládala pokračování. Cameron byl známý svou posedlostí dokonalostí, vývojem nových technologií a neochotou spěchat. Pro mnohé to byl signál, že Avatar možná zůstane jednorázovým experimentem, reliktem počátku éry 3D kin.
Během let se Avatar stal také terčem posměchu. Internetové memy zpochybňovaly jeho kulturní dopad, filmoví publicisté psali o „nejúspěšnějším filmu, na který si už nikdo ani nevzpomíná“. Zdálo se, že Pandoru – kdysi tak živou a krásnou – pokryl popel zapomnění.
Jenže právě v tom byl paradox. Avatar nikdy nebyl budován jako rychlá franšíza. Cameron ho chápal jako dlouhodobý projekt, svět, který má zrát. Zatímco ostatní série sázely na kvantitu, Avatar tiše čekal až přijde jeho čas.
Rok 2022 a premiéra Avatar: The Way of Water znamenaly zlom. Film nejenže obstál v konkurenci moderních blockbusterů, ale znovu ukázal, proč Cameron patří mezi vizionáře a režisérskou elitu. Technologický posun byl ohromující, podmořský svět Pandory působil ještě živěji než lesy v prvním díle. Tentokrát však diváci dostali i silnější emocionální jádro – téma rodiny, ztráty a odpovědnosti. Úspěch pokračování definitivně umlčel pochybnosti. Avatar se vrátil nejen jako vizuální spektákl, ale jako plnohodnotný filmový svět s jasnou vizí do budoucna.
Jenže, i když byl druhý díl co do výdělků jistě skvělý, spousta lidí poukazovala na to, že na jedničku prostě nemá. Snadno. Ve dvojce bylo silnější téma rodiny a pospolitosti, ten boj byl spíš na pozadí. Avatar ztratil svoji akčnost. Scény ve 3D byly nádherné, jenže i ty už postrádaly ten WOW efekt jedničky. Při příchodu jedničky 3D ještě nikdo neznal, u dvojky již byla běžná. Sice se přidalo 4DX, ale ani to prostě nestačilo a zklamání mnohých bylo zcela reálné. Nebo možná ta očekávání byla příliš mimo realitu.
Teď přišla trojka, která byla natáčena s dvojkou současně. A na mě zapůsobila, jak bájný Fénix, co povstal z toho ohně a popela, který má ve svém názvu. Toho, co lidem ve dvojce nejvíce chybělo, má trojka na rozdávání. A film je doslova prošpikovaný napětím a akcí od začátku do konce. A to má tři hodiny!. I ta Neytiri už méně fňuká a více jedná. Pro mě je trojka dokonce lepší než jednička, i bez toho WOW efektu.
Avatar tak dnes stojí na prahu nové éry. Plánované další díly, rozšiřující se mytologie světa Na’vi i důraz na ekologická témata rezonují s dobou, v níž žijeme. A pokud půjdou i další díly stejnou cestou, jako trojka, máme se na co těšit. James Cameron dokázal, že trpělivost a víra ve vlastní vizi mohou přinést ovoce i v době rychlé spotřeby obsahu. Avatar povstal z ohně a popela silnější než dřív – a jeho příběh zdaleka nekončí.
