Článek
Cestování v čase je jedním z nejvíce fascinujících a nejdéle diskutovaných témat jak ve vědecké komunitě, tak v oblasti sci-fi literatury a filmu. Myšlenka, že bychom mohli cestovat zpět do minulosti nebo nahlédnout do budoucnosti, podněcuje lidskou představivost již po staletí. Ale je to vůbec možné? A pokud ano, jaké jsou limity a důsledky takového počinu?
Ve fyzice se otázka cestování v čase nejčastěji řeší v kontextu Einsteinovy teorie relativity. Podle speciální teorie relativity je čas relativní – to znamená, že pro pozorovatele pohybujícího se blízko rychlosti světla plyne čas jinak než pro někoho, kdo zůstává v klidu. Tento jev je znám jako časová dilatace a byl experimentálně potvrzen například u částic pohybujících se rychlostí blízkou rychlosti světla nebo při přesném měření času pomocí atomových hodin na rychle se pohybujících letadlech.
V rámci obecné teorie relativity se pak hovoří o tom, že gravitace (tedy hmotné objekty) může ovlivňovat čas. Silné gravitační pole může zpomalovat tok času, což vede k představě, že by za určitých extrémních podmínek – například v blízkosti černé díry – mohl čas „běžet“ jinak. Tato teorie připouští existenci tzv. uzavřených časoprostorových smyček (closed timelike curves), což jsou hypotetické cesty, které by umožnily návrat do minulosti.
Někteří fyzici navrhli modely, jak by teoreticky mohlo cestování v čase fungovat. Patří sem například Kerrova černá díra (rotující černá díra), červí díry (wormholes), nebo Tiplerův válec – hypotetický objekt vytvořený z rotující hmoty, který by mohl vytvářet časové smyčky. Problém těchto modelů spočívá v tom, že buď vyžadují exotickou hmotu s negativní energií (kterou jsme zatím nikdy nepozorovali), nebo předpokládají fyzikální podmínky, které jsou prakticky neuskutečnitelné.
Paradoxy cestování do minulosti: jedním z nejčastějších protiargumentů cestování v čase je tzv. paradox dědečka – pokud by někdo cestoval do minulosti a zabránil narození vlastního dědečka, nikdy by se nenarodil ani on sám, a tedy by nemohl do minulosti cestovat. Tento paradox ukazuje, jak by cesta do minulosti mohla způsobit logické rozpory.
Některé teorie se snaží tyto paradoxy obejít pomocí myšlenky mnohočetných vesmírů – tzv. multiversa. Podle této interpretace by každý zásah do minulosti vedl ke vzniku nové časové linie, oddělené od té původní. V takovém případě by nebyl narušen „původní“ tok událostí, ale cestovatel by vytvořil novou realitu.
Cestování do budoucnosti: z pohledu současné vědy je cestování do budoucnosti mnohem méně problematické než cestování do minulosti. Díky časové dilataci lze (alespoň teoreticky) cestovat do budoucnosti tím, že se člověk pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla – pro něj uběhne třeba jen pár měsíců, zatímco na Zemi může uplynout mnoho let. Tento princip byl zpopularizován například ve filmu Interstellar.
Navzdory pokrokům ve fyzice a rozvoji kvantové teorie neexistují žádné experimentální důkazy o tom, že by bylo reálně možné cestovat v čase, zejména do minulosti. Zatímco některé experimenty a modely ukazují, že fyzikální zákony cestování v čase teoreticky nevyvracejí, praktická realizace je zatím zcela mimo náš dosah.
Kromě fyzikálních omezení by cestování v čase přineslo i zásadní etické a filozofické problémy – zasahování do minulosti by mohlo mít nepředvídatelné následky, narušení příčinnosti (kauzality) by mohlo ohrozit samotné základy fungování vesmíru.
Cestování v čase zůstává fascinujícím tématem, které spojuje vědu s fantazií. Zatímco některé aspekty, jako je zpomalování času při rychlém pohybu, jsou vědecky potvrzeny, jiné – jako návrat do minulosti – zůstávají v oblasti hypotéz a spekulací. Přesto je možné, že s dalším vývojem vědy a technologií se dozvíme více a jednou se nám možná opravdu otevřou dveře do jiných časových dimenzí. Do té doby však zůstane cestování v čase především výsadou sci-fi a lidské představivosti. A… možná je to tak lepší.
Ale přesto všechno jistá podoba cestování v čase se i tak stala realitou. Především díky Hubbleovu teleskopu můžeme nahlížet do dávné minulosti vesmíru, protože světlo z nejvzdálenějších objektů k nám putovalo miliardy let a vidíme je proto tak, jak tehdy vypadaly a jak tehdy vypadal náš vesmír.
---
Zdroj informací:
Einstein, A.: Relativity: The Special and General Theory.
Článek: Hawking, S. (1992). Chronology Protection Conjecture
Thorne, K. Black Holes and Time Warps: Einstein's Outrageous Legacy
Kaku, M.: Hyperspace: A Scientific Odyssey Through Parallel Universes, Time Warps, and the 10th Dimension.
https://science.nasa.gov/mission/hubble/science/science-behind-the-discoveries/time-travel-observing-cosmic-history/
