Článek
Myšlenka reinkarnace, tedy znovuzrození duše v jiném těle po smrti, je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších konceptů v dějinách duchovního myšlení. Najdeme ji v hinduismu, buddhismu, některých směrech judaismu i novopohanských vírách. V západní kultuře byla dlouho odmítána jako pověra, ale v posledních desetiletích získává větší pozornost i mezi psychology a terapeuty. Významnou postavou v této oblasti je dr. Brian L. Weiss, americký psychiatr, který se proslavil svými pracemi o regresní terapii a vzpomínkách na minulé životy.
Brian Leslie Weiss se narodil v roce 1944 a vystudoval na prestižní Yale University a Columbia University. Po mnoho let pracoval jako vedoucí psychiatr v nemocnici Mount Sinai v Miami. Byl známý jako tradičně vzdělaný lékař, důsledný vědec a klinik. Vše se ale změnilo, když začal pracovat s pacientkou, kterou později nazval „Catherine“. Právě tento případ změnil jeho názor na povahu vědomí, duše a možnost, že náš život je pouze jedním z mnoha, které naše duše zažívá.
Reinkarnace není v západní psychologii běžně přijímána. Hlavní důvod spočívá v tom, že se těžko testuje experimentálně. Přesto se v některých terapeutických metodách, jako je regresní terapie, používá. Tato metoda umožňuje pacientům „vrátit se“ ve své mysli do raného dětství, do prenatálního období nebo – jak tvrdí někteří terapeuti včetně Weisse – dokonce do minulých životů.
Weissova práce se vymyká tím, že ačkoli byl tradičně vzdělaný lékař a vědec, nezavrhl svědectví svých pacientů jako halucinace nebo projekce. Naopak, začal je pečlivě dokumentovat a analyzovat.
Nejznámější a přelomový případ Weisse popisuje ve své knize „Mnoho životů, mnoho mistrů“ (Many Lives, Many Masters, 1988). Příběh pacientky Catherine. Ilustruje jeho přerod z tradičního psychiatra v terapeuta přesvědčeného o existenci reinkarnace.
Catherine byla mladá žena trpící silnými úzkostmi, fobiemi a nočními můrami. Weiss s ní pracoval pomocí běžné psychoterapie, ale výsledky byly minimální. Poté se rozhodl zkusit hypnózu, při níž ji požádal, aby se v mysli vrátila ke zdroji svých problémů. Nečekaně začala popisovat detailní scény z minulých století – z Egypta, Řecka či středověké Evropy – a líčila, jak v těchto životech zemřela.
Například popsala jeden život jako egyptská služka, která se utopila během povodní. Její panický strach z vody, který si nesla do současného života, se po této regresi výrazně zmírnil. Po několika takových sezeních se její úzkosti téměř zcela vytratily.
Ještě překvapivější bylo, že během hypnózy začala mluvit o tzv. „mistrech“ – duchovních entitách, které údajně existují mimo čas a prostor a které předávaly prostřednictvím Catherine informace, jež nemohla znát. Tato poselství často obsahovala hluboké filozofické a duchovní myšlenky o smyslu života, smrti a duševního růstu.
Když Brian Weiss publikoval svůj první bestseller, mnoho jeho kolegů jej považovalo za podivína. Jeho práce byla kritizována za nedostatek vědecké objektivity. Kritici tvrdili, že informace z hypnotické regrese mohou být výtvorem podvědomí nebo vlivem sugesce.
Na druhé straně, desítky tisíc čtenářů po celém světě našly v jeho knihách útěchu a inspiraci. Weiss od té doby napsal řadu knih (např. „Through Time into Healing“, „Only Love Is Real“, „Same Soul, Many Bodies“), přednáší na mezinárodních konferencích a školí terapeuty v technikách regresní terapie.
Zastánci jeho přístupu tvrdí, že ať už jsou minulé životy reálné v objektivním smyslu, nebo jen „symbolickými pravdami“ podvědomí, výsledky léčby jsou často pozoruhodné. Lidé si odnášejí nejen úlevu od psychických problémů, ale i hlubší porozumění svému životnímu poslání.
A jak funguje taková regresivní terapie? Regresní terapie pomocí hypnózy navozuje u pacienta stav hluboké relaxace, v němž může snadněji přistupovat k podvědomým vzpomínkám. Terapeut obvykle vede klienta pomocí otevřených otázek, například: „Podívej se na své nohy. Co máš na sobě? Kde se nacházíš?“ Pacient pak často spontánně popisuje jinou dobu, kulturu nebo tělo, než které má v tomto životě.
Zajímavé je, že mnoho lidí, kteří nikdy nevěřili na reinkarnaci nebo o ní neměli žádné znalosti, během těchto sezení popisuje konzistentní a historicky věrohodné scény. Weiss zdůrazňuje, že tyto vzpomínky nejsou vždy doslovně pravdivé – mohou být archetypální nebo symbolické – ale jejich terapeutická hodnota zůstává vysoká.
Další z případů je příběh malého chlapce Jamese. I když tento případ není přímo z Weissovy praxe, často bývá zmiňován jako potvrzení fenoménu reinkarnace. James Leininger byl americký chlapec, který již ve věku dvou let začal mít noční můry o střílejícím letadle, které ho zasáhne. Když začal mluvit, říkal věci jako: „Letadlo explodovalo. Jsem James. Můj letoun byl sestřelen Japonci.“ Jeho rodiče, zcela nevěřící a skeptičtí, začali pátrat a zjistili, že podrobnosti, které jejich syn uváděl, přesně odpovídaly skutečnému pilotovi jménem James Huston Jr., který zemřel v roce 1945.
Případ byl detailně zkoumán a dokumentován, mimo jiné i v knihách a televizních pořadech. I když není možné vše zcela ověřit, šlo o silný důkaz pro ty, kdo věří, že duše může skutečně přenášet vzpomínky z jednoho života do druhého.
Reinkarnace vyvolává řadu hlubokých otázek: Má náš život předem daný smysl? Jak souvisí karma s našimi současnými problémy? Máme možnost volby, nebo jen plníme předurčený plán? Weiss tvrdí, že hlavní poselství, které vyplývá z práce s minulými životy, je láska a duchovní růst. Duše podle něj přichází na svět znovu a znovu, aby se učila, zlepšovala, zbavovala se strachů a prohlubovala schopnost milovat.
Jeho přístup není náboženský, ale spirituálně univerzální. Nezáleží, zda je člověk křesťan, ateista, buddhista nebo agnostik – důležité je otevřít se možnosti, že život pokračuje a že každá zkušenost má svůj význam.
Každopádně, práce doktora Briana Weisse stojí na pomezí vědy a spirituality. Ačkoli jeho tvrzení nejsou snadno ověřitelná klasickými metodami empirické vědy, přesto nabízejí hluboký vhled do lidské psyché a duchovních otázek, které si lidé kladou po staletí. Reinkarnace zůstává tématem, které fascinuje, děsí i inspiruje. Ať už na ni věříme, nebo ne, příběhy jako ten o Catherine či malém Jamesi Leiningerovi nám připomínají, že vědomí je možná mnohem hlubší a tajemnější, než si moderní věda dosud připouští.
---
Zdroj informací:
Kniha: Many Lives, Many Masters
https://m.youtube.com/watch?v=xm1GdiXBwtQ
https://www.brianweiss.com/
https://abcnews.go.com/Primetime/story?id=894217&page=1
