Článek
Vykreslit Josefa II jako bláznivého úředníka je vrchol hlouposti a neznalosti. A na rozdíl od Mensanky toho dokázal opravdu hodně a pro Čechy udělal mnohé. Každopádně víc, než kterýkoliv jiný Habsburk před ním i po něm. Jak Češi Marii Terezii kulantně řečeno nemuseli, tak Josefa II milovali. A právem. Pokud ale Mensanka stále pochybuje, protože kdo by mohl milovat nějakého bláznivého úředníka, tak si může v matrikách zjistit, jaký boom v Čechách zažilo právě jméno Josef.
Ale k věci (a na to si opravdu stačí otevřít Wikipedii, pokud znalosti ze školy chybí). Josef II se ujímá vlády po smrti svého otce. Jenže jako za jeho vlády měla hlavní slovo Marie Terezie, udržela si toto postavení i na začátku vlády svého syna. Muži vědí, že některým ženám se odporuje jen těžko. Josef II ale nebyl žádná loutka, ani neznalec. O správu země se zajímal už od mládí a jeho znalosti poměrů v monarchii byly pozoruhodné. Získal je samozřejmě zčásti studiem, které bylo velmi komplexní a zčásti i ze svých inkognito cest po říši. Moc dobře tak věděl, jak říše prosperuje a jak se daří lidu. Už za to zaslouží obdiv, protože většina panovníků se o prostý lid nezajímala. Tedy pokud zrovna nešlo o zvýšení daní, nebo robotu.
To, že mu matka kecala do vládnutí si také nenechal moc líbit a vedlo to k mnoha ostrým sporům. A mnohdy si skutečně prosadil svou.
7. dubna 1766 například otevřel ve Vídni bývalý lovecký revír pro veřejnost. Od tohoto jeho vyhlášení směl být Prátr využíván ve všech ročních obdobích bez rozdílu pro každého.
O hladomoru v Čechách už psala Mensanka a i jeho promptní a účinné řešení ze strany císaře zaslouží obdiv. Kdo z jeho předků by udělal něco podobného pro nějaké Čechy?
Podporoval náboženskou toleranci a v době náboženských nepokojů na Valašsku, které vypukly v roce 1777, napsal, že „Poznat pravé náboženství je vzácný dar boží. Toho však nelze dosáhnout násilnými prostředky“. To jsou slova, která by si i dnes měli mnozí připomenout. Vůbec, Josef II byl toho názoru, že násilí nic neřeší a nejen v náboženských otázkách. Opět poselství, které má svojí platnost i dnes. Nebo by mělo mít.
Svoje hlavní reformy však prosadil až po smrti matky, kdy už se nemusel o každý svůj názor a rozhodnutí dlouze dohadovat. Bezesporu nejdůležitější bylo zrušení nevolnictví a toleranční patent. Také zrušil cenzuru a i když ji po čase opět obnovil, tak ve značně reformované a omezené formě.
Je pravda, že mnohá nařízení časem rušil, nebo revidoval, ale jednoduše proto, že se ukázala jako neúčinná, nebo se stala zbytečnými. Tak to ale chodí za vlády kohokoliv. Důležitá je schopnost sebereflexe a přiznání si, že tohle bylo šlápnutí vedle.
A ano, je zde jeden varovný příklad - a to Mensanka osobně. Tak to totiž dopadá, když se někdo ve škole neučí a pak splácá pár kusých informací dohromady a podpoří je vlastními dojmy a pozoruhodně plochým viděním světa. Protože Josef II byl bezesporu panovník, od kterého by se měli učit i dnešní politici.
