Článek
Někdy mi to přijde jako nějaká zvrácená hra „Kopni si do svého důchodce“. Přijde mi ale odporné, vinit ty nejslabší, ty, kteří na to všechno doplácí nejvíc. A ještě je mladí nenávidí.
Vláda v potu a krvi vytvořila cosi, co nazývá důchodovou reformou. Je to ale reforma? Podle mě ne, protože hlavní problém neřeší. Je to jen šikana starších občanů. Na jednu stranu se posunul odchod do důchodu, na stranu druhou nikdo neřeší to, že lidi po pětapadesátce (mnohdy i mladší) nechce nikdo zaměstnávat. Jenže, podpora v nezaměstnanosti je jen na chvíli a podstatně nižší, než důchod. Tak stát ušetří. A lidi? Ti ať se klidně pasou na trávě pod mostem, to už vládu nepálí.
Navíc, podpora v nezaměstnanosti a případné sociální dávky jdou z jiného balíku peněz, než důchody. A v tom je nejspíš jádro pudla a tam by se měla reforma zaměřit. Tedy skutečná reforma, ne jen takový ubohý paskvil.
Pokud bychom tedy chtěli řešit skutečný problém, jaké máme vlastně možnosti? Důchody nám platí zdanění práce. A to je to první, co by si každý měl uvědomit. Prodlužování odchodu do důchodu neřeší problém, že se rodí nejméně dětí v historii a za pár let nebude mít kdo dělat. Navíc se dnes razí heslo, že práce musí bavit. Takže když mě nebaví, nebudu dělat? Nejspíš. A jsme v další pasti. I s tím prodlužováním.
Já vidím v podstatě jen čtyři možnosti.
1. Zrušení důchodů (I když si někteří zdejší bloggeři nejspíš myslí opak, i starý člověk, který už není schopen práce, musí z něčeho žít. Vyspělost společnosti ukazuje především to, jak se dokáže postarat o své staré a nemohoucí. Jsme vyspělá společnost? Podle některých reakcí o tom občas pochybuji).
2. Radikální nárůst porodnosti (Jó a jak na to? Politici se zatím o nic ani nepokusili. Na další „Husákovy děti“ to tedy rozhodně nevypadá).
3. Zvýšení migrace z rozvojových zemí (Když pomineme všechna rizika spojená s odlišnou kulturou a mentalitou, je otázka, jestli by to byl skutečně přínos, nebo enormní zátěž pro sociální systém. V tomto případě by celkovou reformu potřebovalo daleko více oblastí než jen důchody. A obávám se, že to, co vysedává ve sněmovně, nic kloudného nevyplodí. Konečně, měli na to 35 let)
4. Financování důchodů z jiných zdrojů, než je jen zdanění práce (fungující investiční fondy se státní garancí, kam půjde část odvodů, zaměstnanecké fondy, apod., systém PAYG sám o sobě je neudržitelný. Kolik vůbec existuje zemí, které táhnou důchody jen ze zdanění práce? Osobně bych se klonila i k nějaké formě zdanění práce umělé inteligence. Do budoucna by to mohlo přinést do důchodového systému docela dost peněz. Když už AI přebírá některé profese, ať z toho taky něco mají lidé, nejen firmy.)
---
Jinou možnost prostě nevidím, ať se snažím sebevíc. Všechno ostatní je jen vytloukání klínu klínem. Vymyslet prodlužování odchodu do důchodu a poplácávání se po zádech, jak jsme skvělí, to dokáže i pologramotný neandrtálec. Přijde ale konečně někdo, kdo do toho opravdu řízne? Dobrých ekonomů máme spoustu, dokonce i skvělých, jenže nikdo z nich se nechce špinit politikou. Tam až to naše politická garnitura za 35 let dotáhla. A bohužel, jedinec nezmůže vůbec nic. I kdyby se tam nějaký schopný ekonom dostal, ostatní ho zašlapou do země.
Jasně, pokusy tu už byly, viz. 2. a 3. pilíř. Jenže to by to nesmělo být ušité horkou jehlou. Tyhle pilíře vypadaly spíš jako dílo chemika, než ekonoma. Nebo dort pejska a kočičky. Pokud mi „výnosy“ nepokryjí ani inflaci, k čemu takový produkt vlastně je? Aby se mohl někdo poplácat po rameni, jaký je génius?
Naprosto „úžasné“ jsou také řeči některých zdejších bloggerů, že na důchod se má každý zabezpečit sám. Jsme snad na úrovni Somálska? Kdybych žila tam, tak od státu opravdu nic nečekám. Ale nežiji. Stát by měl zajistit bezpečné způsoby, jak se na důchod zajistit. To především. Většina lidí investicím nerozumí a kdyby se o něco sami pokoušeli, vysvlečou je i z kalhot. Investování není něco, co se dá nastudovat za chvilku z internetu a většina lidí nemá na to, naučit se to a být úspěšný. S podobnými nápady se jejich autoři mohou jít tak vycpat. I profesionální investor prochází mnoha profesními školeními a zkouškami. Jen hlupák si tak může myslet, že to zvládne každý. Ve vyspělých zemích je způsob věcí státu. Na lidech je pak, aby toho buďto využili, nebo trpěli bídu.
Lidé by si tedy měli konečně uvědomit, že nadávání důchodcům je pod úroveň a svědčí jen o nevyspělé a neschopné společnosti. To, co může udělat každý z nás je, pořádně číst programy stran, pořádně přemýšlet nad tím, co který politik říká a hlavně co dělá. A ve volbách jim to řádně zúčtovat. Dokud neuvidí, že jejich volební výsledky ovlivní jen činy a ne plná pusa slibů, které jsou zapomenuty hned po volbách, nic se nezmění. Dnešní systém, kdy jedna vláda udělá „reformu“ a zvedne věk odchodu do důchodu a ta další udělá zase svojí „reformu“ a odchod do důchodu zase vrátí zpět, je fakt k pláči.
