Článek
Jsem introvert a vždycky jsem byla. Dřív mě ani tak nevadilo, že jsem vlastně pořád sama. Kamarádky jsem nikdy neměla, neuměla jsem se skamarádit. Jako uplně malá jsem se dětí bála a vyhýbala jsem se jim. Ve škole to už samozřejmě nešlo, ale moje soužití se školním kolektivem vypadalo tak, že já si nevšímala jich a oni mě. Když měl přijít školní výlet, pravidelně jsem onemocněla. Tak to fungovalo v podstatě do konce studií. Nikdy jsem neuměla s lidmi mluvit, kontakt mě děsil.
Později v práci jsem fungovala podle naučených modelů. Sice jsem s kolegy komunikovala, ale nikdy jsem se s nikým nespřátelila. Já nevěděla, jak na to a okolí zjevně nemělo zájem, protože žádná známka kontaktu nepřišla ani zvenčí. Na dovolené jsem jezdila sama, po památkách jsem chodila sama. Nebyl problém, jazykově jsem dobře vybavená a když bylo potřeba něco vykomunikovat, nedělalo mi to větší problém. Přítele jsem také nikdy neměla. Ne proto, že by se mi chlapi nelíbili, ale neuměla jsem se s nimi seznamovat. A nikdo neměl zájem se seznámit se mnou.
Asi ale stárnu. Ne asi, určitě. Každý stárne. Jenže samota na mě začíná padat. A když jsem se nenaučila seznamovat do padesáti, jak to mám udělat teď? Já vůbec netuším, jak se bavit s cizími lidmi. Jak někoho vůbec oslovit. Zkoušela jsem seznamky, ale bez úspěchu. Jen z toho mám deprese. Nevím, jak najít kamarády, jak najít chlapa, i malé holky jsou schopnější, než já. Vlastně asi každý. Strašně moc bych chtěla někoho jen tak obejmout a vědět, že mu na mě záleží. Okolí nechápe. Všichni se přece umí seznamovat. Stačí jen chtít. Jenže já chci. Ale mám pocit, jako by kolem mě byla neprostupná zeď, do které neustále narážím. A děsím se budoucnosti. Děsím se chvíle, až půjdu do důchodu, protože to už zůstanu úplně sama. Možná mám nějakou tu moderní poruchu, ani nevím, jak se všechny jmenují. Dříve se to neřešilo. A dnes jsem v koncích.
Příběh je skutečný, převyprávěný podle vypravování skutečné Terezy. Možná to bude číst a možná by jí mohla pomoci rada někoho ze čtenářů. Máte podobnou zkušenost? Víte, jak toto prokletí prolomit?