Článek
Snažím se tak k seznamování i přistupovat. Je jedno, jak vypadá. Někde tam je! A já ho jen musím najít.
Problém je, že mám čím dál tím vtíravější pocit, že se ta moje druhá polovina schovává někde na druhém konci světa. Ať dělám cokoliv, ať hledám jakkoliv, nic! Pořád nic!
Nemyslím si, že bych měla o sobě nějaké nereálné představy, když si myslím, že jsem úplně normální ženská, žádná příšera, uprchlá z cirkusu. Přesto tomu moje seznamovací snahy tak nějak neodpovídají. Řekla jsem si, že nebudu tlačit na pilu. Jenže, nemění se vůbec nic.
Nesedím doma a nebrečím do polštáře. K tomu mám naštěstí dost daleko. Chodím normálně mezi lidi - do divadla, na výstavy, na různé přednášky. Možná je problém v tom, že chodím všude sama. Samotná ženská po padesátce je podezřelá. A nebo jenom neviditelná. Každopádně, neviditelná se cítím neustále. Zvláštní, jako dítě jsem si strašně přála umět se zneviditelnit. Teď mě to štve.
Seznamky! Už mi začínají lézt krkem. Je to pořád to samé. Ještě ani nedokončím profil a už mám odpovědi. Hned několika chlápkům se strašně líbím. To jako vážně? Vždyť jsem ještě ani nenahrála fotky! Taky že jo. Když by mělo dojít na setkání, chlápci záhadně zmizí. Jako by ani neexistovali. Falešné profily k namotivování nového adepta? Pravděpodobně. Prý běžná praxe některých seznamek.
Když už tam jsem, tak čekám. Nejsem vizuální typ a podle fotek člověka neodhadnu. Neumím tu hru na srdíčka a křížky. Jak mám vědět, jaký je ten člověk, schovaný za konkrétní fotkou? Prostě nevím, tak čekám, jestli někdo zareaguje na mě. Pár jich skutečně je. Ale… Co jsem si to do toho profilu vlastně napsala? Hledám vážný vztah! Už jsem se lekla, že mi ujela ruka při psaní. Mám totiž samé nabídky nezávazného sexu, jeden mladík by potřeboval zkušenou ženu na zaučení, ach jo! K čemu ten profil člověk vlastně dělá, když to nikdo nečte? Takže nic. Aspoň prozatím.
Je tu ještě jedna možnost a prý naprosto úžasná - Speed dating. Stejný počet žen a mužů si spolu povídají a zjišťují, jestli přeskočí ta pomyslná jiskra. Vlastně jsem žádné jiskření v místnosti neviděla, tak nevím… Na konci zaškrtáváte, kdo se vám líbil a když se zaškrtnete navzájem, dostanete kontakt a můžete dál randit. Vypadá to jednoduše. Vzala jsem to poctivě a kromě jednoho (to byl vážně děsný exot) jsem zaškrtla všechny. Aspoň moje šance bude vyšší. No co myslíte? Žádná shoda! Moje sebevědomí to začíná dost nahlodávat. Co když jsem přece jen ta uprchlá příšera?
Ne! Někde tam je. Jen ho najít. Každý přece má tu druhou půlku. Někde. No, možná je ta moje zrovna na tripu po Sibiři. Nebo na Aljašce. Musím počkat a určitě se objeví. Jaká že je ta průměrná délka života? No, pár let ještě zbývá…
