Článek
Věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. Nyní se už dostal k hranici 67 let. A přitom pohled firem a jejich personalistů zůstává stejný, jako když se chodilo v pětapadesáti. Když přijde žádat o práci padesátník, koukají na něj, jak na nějaké zombie nad hrobem. Přitom má aktuálně 17 let pracovní činnosti ještě před sebou. Teda pokud nějakou práci vůbec sežene. Úřady práce jsou v podstatě bezmocné. Měly by lidem nabízet volné pozice, ale co, když zaměstnavatelé o tuto stále početnější skupinu nejeví zájem? Pak dochází i na to, že nabízí vysokoškolákovi s doktorským titulem pomocnou práci ve skladu za minimální mzdu a hrozí vyřazením z evidence, když jí nechce přijmout. A světlo na konci tunelu? Někde hodně v dálce. Tak daleko, že ještě není vidět.
Dnešní mladá generace, nastupující do pracovního procesu, razí heslo, že práce musí bavit a musí jí být co nejméně a za dobrý plat, aby byl čas a peníze na koníčky. Soukromý život je stavěn nad ten pracovní. Člověk by tedy předpokládal, že se budou firmy raději orientovat na starší ročníky, které jsou loajálnější a vychované ještě v tom, že práce není od toho, aby bavila, ale aby vydělala na živobytí. Ale ne. Firmy se raději přizpůsobí požadavkům mladých a investují spoustu peněz do změn. Přitom ten, když není spokojen, zvedne se a jde jinam. Je mu to jedno, loajalita k zaměstnavateli se už nenosí. Přesto se o ně zaměstnavatelé perou a nad staršími ročníky ohrnují nos
Starší pracovníci jsou pomalí, nechtějí se nic učit, neumí s technologiemi a jsou stále nemocní. Také jste to už slyšeli? Já mockrát! Bohužel naprosto stejné argumenty, jako před dvaceti lety. Jenže to těm nynějším padesátníkům bylo třicet a normálně pracovali s technologiemi (samozřejmě poplatnými době) a vzdělávali se. Protože moc dobře věděli, že jinak neobstojí. A fungovali tak celých dvacet let. Proč by se tedy měli změnit, přestat na sobě pracovat, přestat se učit nové věci, přestat pracovat s rychle se vyvíjejícími technologiemi? Jen proto, že je jim padesát? To jako když člověk oslaví padesátiny, tak zblbne a zleniví? Dost hloupá představa. Bohužel ale rozšířená.
Populace rychle stárne. Neustále se píše, jak se firmy budou muset přizpůsobit. Jak se budou předhánět v nadbíhání starším a zkušeným pracovníkům. Ale kdy, ptám se. Kdy přijde na ten zlom? Lidí je málo, firmy mají čím dál tím větší problémy někoho vhodného najít, a přesto se stále nemění vůbec nic. To se spíš přizpůsobují požadavkům mladých, ty přeplácejí a padesátník s tituly a praxí má jít dělat skladníka za minimální mzdu, a ještě za to poníženě děkovat? A až mu z té minimální mzdy vyměří důchod, ze kterého se nedá vyžít, zase bude dost takových (a nemusíme chodit daleko, že?), co si do něj s chutí kopne. Měl se snažit a vydělávat víc! Když se ale zeptám, jak to má udělat, ti arogantní chytrolíni najednou mlčí. Ti jsou silní jen, když mohou do druhých kopat. Jen když se mohou sami povyšovat a z druhých dělat neschopné pitomce. A že je realita pracovního trhu naprosto jiná, než si naivně představují? To poznají až se do toho věku dostanou oni sami. Pak budou brečet nad tou strašlivou nespravedlností.
