Článek
Tolik se o tom mluví a píše, že už snad nikdo nemůže podobnému fíglu uvěřit. A přesto. Objeví se Sandra Bullock a natěšený senior jí pošle všechny svoje peníze a prodá si i střechu nad hlavou. Přitom, že tu Sandru Bullock ani peníze už v životě neuvidí, je víc než jasné.
A je vlastně jedno, jestli je to slavná herečka, lékař, co zachraňuje děti v Africe, nebo americký generál. Scénář je vždycky stejný. Dotyčný si najde vhodný objekt na sociálních sítích a ten doslova oblbuje tak dlouho, až z něj dostane všechny peníze. Píše se o tom, mluví se o tom, aspoň zaslechnout o tomto podvodu musel snad každý. Přesto jsou ti šmejdi stále úspěšní a zoufalí zamilovaní posílají miliony. Nebylo výjimkou, že se kvůli domnělé lásce dotyčný i zadlužil, nebo kradl. Jak je to ale možné? Proč je stále tolik lidí, kteří naletí a přijdou o všechno?
Osobně jsem nikoho takového zatím nepotkala, tak to znám jen z článků a doslechu. Hodně zranitelní jsou třeba senioři, i když se ten problém ani zdaleka netýká jen jich. Seniorka je doma sama. Rodina nemá čas na nějaké častější návštěvy, nohy už neslouží a babička je odkázaná na to, sedět sama mezi čtyřmi stěnami. Trápí se, že už jí nikdo nepotřebuje, nikdo o ní nestojí, nemá si s kým promluvit. Pak se najednou přes internet ozve tajemný lékař. Píše si s ní, má pochopení pro její trápení, prostě to umí. Babička má najednou pocit, že našla spřízněnou duši, nový smysl života a vůbec si neuvědomuje, že tomu tajemnému doktorovi vůbec nejde o ní, ale o její peníze.
To byl jen modelový příklad, který se skutečně stal tchyni mojí známé. Naštěstí se podařilo zarazit posílání peněz včas. Ne vždy má ale dotyčný takové štěstí.
V podstatě vždy ale tito šmejdi cílí na lidi osamělé, v těžkém psychickém rozpoložení. A nemusí jít jen o nepohyblivé důchodce. Může to být člověk po rozvodu, nebo někdo, komu se dlouhodobě nedaří najít partnera. Společnost je dnes odtažitá, jeden druhého si nevšímá a když už, tak vám maximálně vynadá. Obyčejný lidský kontakt se vytrácí, společnost se odosobňuje, lidi nezajímá nikdo jiný, než oni sami. A to je doslova rájem pro všechny šmejdy. Ať už to jsou doktoři, vojáci, nebo celebrity, nebo třeba různé pofidérní a nebezpečné sekty. Všem jde o prachy a o kupčení s lidskou bolestí a osaměním.
Řešení proto není publicita. Je fajn, že se o tom všude píše, ale viditelně to nestačí. Osamělost je silnější a mocnější nepřítel, než aby stačilo o problému jen psát. Řešení by bylo jinde. Řešit by se měla příčina, a ne až její důsledek. Pro mnohé lidi samota není volba, je to bolestná nutnost. Žijeme mezi lidmi, ale zoufale sami, protože pro ty lidi kolem jsme v lepším případě obtížný hmyz. Vidím to i sama u sebe (a to mám daleko k tomu, posílat peníze nějakému vojákovi jen za vlídné slovo.). V práci mám jakýsi kontakt s lidmi, ale přijdu domů a jsem sama. Nikoho nezajímám. Jdu za kulturou, nebo třeba na výstavu. Jsou tam lidi, ale jeden pro druhého neviditelní. Nikdo nemá zájem o nějakou komunikaci s někým cizím. Nepíšu to proto, abych si postěžovala. Moje stížnosti stejně nikoho nezajímají. Ale takhle nějak začínají příběhy obětí všech těch šmejdů. Za pár vřelých slov, po kterých zoufale touží, přijdou o všechno. A okolí se jen nestačí divit a dotyčnému nadává, nebo se mu vysmívá. Že má ale na tom všem lví podíl už nevidí.
