Článek
V minulosti se měli lidé mnohem hůře, než dnes, přesto si děti pořizovali. Kolikrát se stávalo, že mladá rodinka s dětmi bydlela v bytě s rodiči, přesto to nebyl problém. Peníze byly sotva na jídlo, místo desítek kroužků děti prostě lítaly venku. A nebyly ani hloupější, ani nešťastnější. Možná paradoxně naopak. Protože je nikdo neučil, že peníze a majetek jsou modla, na které stojí všechno. Že hromadění nesmyslů je smyslem života. Co je tedy tím problémem dnes? Vidím to asi tak…
Mladí jsou zvyklí mít svůj komfort. A když mají pocit, že ten komfort nemají, jsou přesvědčeni, že si děti prostě nemohou dovolit. Dítě je bráno jako takový luxusní přívažek. Žít tak, jak žili jejich prarodiče? Ani náhodou! Uskromňovat se nebudou. Nemají vlastní byt, statisícový plat, babičku na plný úvazek v důchodu? To radši psa, než děcko!
Další problém jsou vztahy. Mladí mají čím dál tím větší problémy se seznámit. Vztahy jsou celkově ploché a nestálé. Lidé ztrácí schopnost se domluvit, dělat kompromisy. Při prvním problému se hroutí a rozcházejí. Nic je nemotivuje ty problémy řešit. Vlastně to nikdy ani dělat nemuseli, všechny problémy jim vyřešili rodiče. V něčem takovém se dětem a rodině prostě nedaří.
V dávných dobách si lidé pořizovali děti, aby měli pokračování. Aby měl kdo převzít majetek, byť velmi skromný a aby byl někdo, kdo se o ně ve stáří postará. Také bývala vysoká dětská úmrtnost, tak těch dětí muselo být hodně. Tak to bylo po tisíce let. Dnes mladí razí heslo, že nejsou pojistkou na stáří svých rodičů a starat se o ně tedy určitě nebudou. Oni se o přivedení na svět neprosili, tak nemají ani žádné závazky. Když pominu fakt, že je to neskutečně sobecké a sebestředné, tak zároveň ale lidé ztrácí další motivaci mít potomky. Proč vlastně? Budou je stát spoustu peněz, ztratí soukromí na léta dopředu a možná i ve stáří, až je budou jejich potomci nutit hlídat jejich děti bez nároku na vlastní život. Dnes platí, že děti mají jen práva a žádné povinnosti, jenom berou a dávat nic nemusí. A ani nechtějí. Vlastně jsou tu jenom negativa a žádná vize. Žádný důvod proč vlastně. S příchodem kultu dítěte se ztratily důvody si to dítě vůbec pořizovat. Byť jedno jediné.
Pokud se nezmění přístup lidí, jejich materialismus a odosobněné vztahy, tak jednou prostě vymřeme.