Článek
Seznamování, to je oč tu běží. A to srovnávání z žábami a žabkami mě opravdu pobavilo. Zajímavá teorie.
Řekla bych, že líbání žab by mi šlo. Jen ten výsledek je nevalný. Pořádná rosnička je v nedohlednu. Skokan není nic pro mě, ale brala bych i ropušáka. Sice není žádný krasavec, ale aspoň mi po něm ostatní žáby nebudou pokukovat. Jenže… Ani ten ropušák není v dohledu.
Rada hledat podle svých zájmů zní jednoduše a vcelku logicky. Jenže předpokládá, že se ženské a mužské zájmy protínají. A to je už problém. Nevím jak u mladých, tam ještě snad. Ale u nás starších a pokročilých, co bychom se chtěli seznámit už je to v… No, přesně tam. Otázka nezní ani tak „jaké mám zájmy“, jako „kde vůbec jsou nějací chlapi“. Protože jdu do divadla a potkávám téměř výhradně ženy. Nějaký ten náhodný žabák je zadaný a dobře střežený. Když jdu na koncert nebo na výstavu, je to stejné, jen v bledě zelené.
A kde že ti chlapi vlastně jsou? No, doma u televize, popřípadě na fotbale, nebo hokeji. A jsme u toho. Kolik ženských baví fotbal a hokej? A když jí nebaví a vydá se tam pouze za účelem lovu, zase najde ty nepravé žabáky. A teď jak z toho? Co na to vaše žabí teorie?
Tak nějak to vypadá, že kdo líbal ty nepravé žabáky do padesáti, po padesátce to už nezmění. Změní se pouze to, že s příchodem té padesátky začnou žáby velmi rychle ubývat, až zůstanou jen ty na starých fotkách.
