Článek
Pokud je člověk po padesátce sám, ať už z jakéhokoliv důvodu, a chtěl by to změnit, je v mnohem těžší pozici, než osoby mladší. Když na chvíli pominu seznamky, které stále mnoho lidí bere jako kontroverzní a podřadnou metodu seznamování, je to pro starší osoby problematické. Kde se seznámit offline? Ženy jsou stále akční, chodí za kulturou, na společné vycházky s klubem turistů, na různé zájmové workshopy… A muži? Muž si často otevře pivko a usadí se na pohovku před televizi. Sportovních programů je dnes nepočítaně, tak má o zábavu postaráno. Ženy by se chtěly seznamovat, mají daleko větší potřebu sdílet svoje radosti i strasti, mít o koho pečovat (pozor pánové, nemyslím tím dělat vám služku)… Mužům ale stačí sledování sportovních utkání a pokec s kamarády v místní hospůdce. Mít ženu by sice bylo fajn, ale zříkat se svého pohodlí se už moc nechce. Jenže co s tím?
Když jsem se zvědavostí sobě vlastní procházela různé rady pro úspěšné offline seznamování, zjistila jsem, že jsou směrované hlavně na mladou generaci. Radí se tam chodit na různé společenské akce jako koncerty a festivaly, jít si sednout do kavárny a třeba si tam i číst a při tom sledovat okolí, dát se dohromady s nějakou partou… Nojo, na party si naše generace už zrovna nepotrpí, do kaváren a čajoven chodí hlavně bandy studentů a různé omladiny, na kulturní akce chodí hlavně ženy. Tedy na kulturní akce, kam chodí naše generace - retro hudební kluby, divadla, výstavy… Když už se tam objeví nějaký muž, má s sebou manželku, která si ho velmi dobře hlídá.
Jediné místo, které mě napadlo, jsou fotbalová a hokejová utkání místních klubů. Ale přiznejme si, moc žen nebaví koukat, jak se banda chlapů honí za kulatým nesmyslem a navíc tomu ani nerozumí. Jít tam tedy jen kvůli možnosti seznámení by bylo poněkud kontraproduktivní. Ale rozumíte-li aspoň trochu tomuto převážně mužskému koníčku, hurá do toho!
A co je tam dál? Na pohovku před televizi za chlapem nikdo nepřijde, tak nám tu opět vykukují z poza rohu ty seznamky. Muž by to měl offline snazší. Aspoň z mého pohledu. Protože ženy opravdu nesedí doma a chodí se družit. Stačilo by se vydat za kulturou, nebo i mezi turisty a potká žen spoustu. Opačně je to ale problém. Naštěstí tu jsou ty seznamky a protože jejich provozovatelé vidí v seznamování velký potenciál, můžete si vybírat. Jsou placené, kde si zdarma založíte pouze profil, ale jsou i takové, které jsou zdarma a za poplatek nabízí pouze nadstandardní služby, jako třeba umístění vašeho profilu na přední pozice. A vypadá to, že nejvíce zákazníků mají právě ve věkové skupině 50+. Dnes už ani tato skupina nemá problém s ovládáním počítače a chytrého mobilu a obsluhovat svůj profil na seznamce zvládne i z té pohovky.
Proto si myslím, že je zbytečné se seznamek bát a hloupé jimi opovrhovat. I když má-li někdo nějaké (použitelné) tipy na seznamování offline, sem s nimi. Generace 50+ už je většinou vybouřená a ví, co chce, co hledá. Sice se na seznamkách objevují i různí exoti a exhibicionisté, ale v reálu také nevíte, koho potkáte. Určitě je ale dobré napsat do profilu co nejvíce o sobě, o svých zálibách a nahrát několik fotografií. Fotky jsou důležité hlavně proto, aby odpovídali ti, kterým se skutečně líbíte a eliminují mnohá zklamání při osobním setkání. Opravdu nechci, aby mi pak za zády skuhral, jaká mu přišla na schůzku čarodějnice a že si představoval někoho víc nóbl. I když eliminovat vše samozřejmě nejde. Osobnost člověka jinak než na živo opravdu nepoznáte. U mužů ale berte fotky přece jen trochu s nadhledem. Muži nebývají přeborníci ve fotografování sebe sama a občas ty fotky působí možná i trošku komicky, nebo nudně. Proto, pokud nepůsobí dojmem - tak toho ani náhodou, dejme mu šanci. Princ na bílém koni už v našem věku opravdu nepřijede a z nudné fotky může vypadnout i příjemný a milý chlápek.
Z vlastních zkušeností vím, že pro muže je ten hlavní prvotní impulz, aby se mu žena vizuálně líbila (proto ty fotky). To, jaká je, je až na druhé koleji a to přijde později. Vůbec to ale neznamená, že šanci mají jen ženy štíhlé, i když se to v diskuzích občas objevuje. Naštěstí má každý chlap jiný vkus a jiné preference, tak mají šanci všechny. Jednomu se líbí vysportované tělo, druhý chce, aby „bylo kam plácnout“. A jsme zpět u fotek, protože ty muži pomohou si vybrat přesně tu, po které jeho srdce zatouží (obrazně řečeno) a žena se při osobním setkání vyhne tomu, aby nad ní nějaký nespokojenec ohrnoval nos. Pro ženu je naopak důležitější osobnost muže, jeho charisma (proto u muže nejsou fotky v profilu až tak důležité, ale naopak rozhoduje, co napíše. „Ahoj, jak se máš?“ nebo „Jsi tam?“ zrovna neoslní a různé sexuální narážky už vůbec ne! Pokud se začnete rozepisovat o tom, co byste s ní rádi dělali, odpověď raději vůbec nečekejte.). Také jsou to především muži, kdo v seznamce odpovídá a ženy tak dostávají mnohem více zpráv, než muži. Žena přece jen raději nalíčí pastičku (fotky) a čeká, kdo se tam chytí.
Tak jsem chtěla rozepsat nějaké nápady na seznamování napřímo a skončila jsem opět u seznamek. Tak to bývá - odříkaného chleba největší krajíc, jak říkávala moje babička. Vím, že se tu objevilo již víc článků o tom, jak děsné a k ničemu seznamky jsou, ale nikdo z těch autorů zatím nenapsal žádnou alternativu. Tedy pokud pominu „přechytřelá“ moudra o tom, jak na sobě pracovat a mít se rád. A i ta všeobecně přijímaná rada „chodit do společnosti“ je aspoň v našem věku poněkud mimo mísu. Chci se seznámit s chlapem, ne se ženou. Tak asi tak…
